Kyjev – Ukrajinský parlament schválil usnesení požadující postavit sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče, exministra vnitra Vitalije Zacharčenka a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku před mezinárodní soud. Podle schválené rezoluce zavinili během kyjevských nepokojů smrt více než stovky lidí a zranění dalších dvou tisíc. Oficiálně byla zahájena kampaň před mimořádnými prezidentskými volbami, které se budou konat 25. května. A demonstranti na kyjevském náměstí Nezávislosti se dohodli s vůdci politických stran, že už zítra večer na Majdanu představí novou vládu.
Ukrajinský parlament: Janukovyč musí před mezinárodní soud
Pro rezoluci požadující soudit představitele bývalého režimu za zločiny proti lidskosti hlasovalo 339 ze 450 poslanců. Janukovyč dal o sobě naposledy vědět v sobotu, kdy jej parlament sesadil z funkce; v neděli byl prý viděn na Krymu. Ukrajinské úřady jej podle úřadujícího ministra vnitra začaly stíhat za „hromadné vraždy“ civilistů, ale nevědí, kde se bývalý šéf státu skrývá.
Při přestřelce byl dnes podle důvěryhodného zdroje lehce zraněn Janukovyčův poradce Andrij Kljujev, není ale jasné, zda v tu dobu byl s exprezidentem, s nímž předtím uprchl. Zacharčenko a Pšonka jsou podle všeho už na území Ruska.
Oleksandr Turčynov, předseda parlamentu a prozatímní hlava státu:
„Ukrajinský parlament se obrací na Mezinárodní soudní tribunál, aby posoudil zločiny spáchané nejvyššími představiteli země. Jejich následkem došlo k hromadné vraždě ukrajinských občanů během původně poklidných protestů 21. a 22. února.“
Haagský tribunál dosud ukrajinskou žádost ohledně Janukovyčova souzení neobdržel. Ukrajinská vláda podle mluvčího soudu může vydat prohlášení, že přijímá jurisdikci soudu v případě nedávných událostí, které vyústily v Janukovyčovo sesazení. Nicméně bude na žalobci soudu, aby rozhodl, zda zahájí, či nezahájí příslušné vyšetřování.
GALERIE
Pohřeb jedné z obětí ukrajinských nepokojů autor: Marko Drobnjakovic, zdroj: ČTK/AP
Noví ministři budou zřejmě muset projít lustrací
V čele ukrajinské přechodné vlády by podle mediálních spekulací mohl stanout vlivný poslanec a podnikatel Petro Porošenko, bývalý ministr a šéf parlamentu Arsenij Jaceňuk nebo finančník Serhij Tihipko. Někdejší předsedkyně ukrajinské vlády Julija Tymošenková už předem oznámila, že s návratem do funkce nepočítá.
Své požadavky na složení nové vlády mají i demonstranti z kyjevského Majdanu. Požadují, aby se členem kabinetu nestal nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajinců, nikdo z nejvýše postavených úředníků dosavadního režimu či spolupracovníků bývalého prezidenta Janukovyče. Každý z ministrů by přitom měl mít za sebou nejméně sedmiletou praxi v oboru - s výjimkou ministrů vnitra, obrany a šéfa tajné služby. Podmínkou má také být, že se uchazeč o křeslo nezapletl ani do porušování lidských práv, ani do korupce.
Ukrajinský parlament
Turčynov vyjádřil znepokojení nad projevy separatismu
Předseda parlamentu Oleksandr Turčynov, který je po svržení prezidenta Viktora Janukovyče rovněž prozatímní hlavou státu, dnes po jednání s náčelníky bezpečnostních složek a ozbrojených sil vyjádřil znepokojení nad projevy separatismu na ruskojazyčném Krymu. Projevy separatismu jsou podle něj nepřípustné a potrestán má být každý, kdo se dopustí ohrožení územní celistvosti země. V nejbližší době mají být přijata opatření k odvrácení této hrozby. Turčynov také nařídil urychlit vyšetřování vražd ukrajinských občanů při nedávném potlačování demonstrací v Kyjevě. „Musíme udělat a také uděláme vše možné, abychom vypátrali pachatele zločinů proti lidskosti,“ řekl.
Námořníci v Sevastopolu
Na Krymu vládne neklid a v Sevastopolu, kde je základna ruské černomořské flotily, je fakticky dvojvládí. Krymské obyvatelstvo je z téměř dvou třetin ruskojazyčné, mnozí obyvatelé poloostrova mají ruské občanství. Autonomní region tvrdě kritizuje změnu vlády v Kyjevě a nové proevropské vedení země neuznává. Proruský krymský parlament minulý týden oznámil záměr anulovat rozhodnutí sovětského komunistického vedení z roku 1954 o předání Krymu Ukrajině. Nicméně šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov radikální názor zastupitelů odmítl.
V ukrajinských médiích se objevily spekulace, že se ruský parlament chystá k urychlenému a masovému rozdávání ruských pasů obyvatelům Krymu. Ruští poslanci jsou prý navíc připraveni zvážit případnou žádost o připojení poloostrova k Rusku. To sice Moskva vzápětí popřela, nicméně situaci ruskojazyčného obyvatelstva Ukrajiny hodlá ruský parlament věnovat pozornost.
Oficiálně začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami
Ukrajinská volební komise dnes oficiálně ohlásila začátek volební kampaně, která má trvat do půlnoci 23. května. Samotné hlasování se odehraje 25. května, od osmi ráno do osmi večer místního času.
Možní kandidáti na ukrajinského prezidenta:
- boxerský šampion a předseda strany UDAR Vitalij Kličko
- vlivný poslanec a podnikatel Petro Porošenko
- předseda poslaneckého klubu Tymošenkové strany Vlast Arsenij Jaceňuk
- předseda nacionalistické strany Svoboda Oleh Ťahnybok
- bývalá premiérka Julija Tymošenková
- charkovský gubernátor a proruský radikál Michail Dobkin, jehož politickým programem je federativní rozdělení země
Volební komise odhaduje, že kandidátů se bude hlásit zhruba dvacet. Termín k podání přihlášek vyprší 4. dubna, k registraci musí kandidát složit kauci ve výši 2,5 milionu hřiven (asi 5,4 milionu Kč). V pondělí parlament vyčlenil na uspořádání voleb potřebné peníze a zřejmě ještě upraví volební zákon a změní složení ústřední volební komise. V té stávající, která byla vytvořena v roce 2007, totiž mají většinu (10 z 15 členů) zástupci bývalé provládní většiny, kterým někdejší opozice vyčítá, že ve volbách připouštěli manipulace ve prospěch Janukovyčova tábora.
GALERIE
Vitalij Kličko zdroj: ČT24
Svou kandidaturu už dnes oznámil opoziční předák Kličko. „Budu se ucházet o funkci prezidenta, protože jsem pevně přesvědčen, že je nezbytné úplně změnit pravidla hry na Ukrajině. Musí být nastolena spravedlnost. Přesně vím, že to lze udělat,“ řekl kyjevským novinářům.
Ekonomika potřebuje 35 miliard dolarů
V Kyjevě je dnes rovněž očekáván náměstek amerického ministra zahraničí William Burns s delegací expertů amerického ministerstva financí. Jednat mají o formách pomoci USA, která by měla doplnit předpokládaný záchranný balík Mezinárodního měnového fondu.
Právě záchrana ekonomiky je teď pro Ukrajinu hlavní problém. Hospodářství totiž kvůli nedostatku hotovosti i propadu důvěry investorů míří ke dnu. Ministerstvo financí odhaduje částku nutnou na zachování chodu země na 35 miliard dolarů. „Mezinárodní měnový fond nám řekl, že je ochoten peníze poskytnout, ale jen na financování nutného balíčku reforem. To je teď práce pro novou vládu, až bude zformována,“ uvedl Vitalij Kličko. Země uvažuje o uspořádání dárcovské konference.
GALERIE
videogallery_422089
Ukrajinská policie dopadla vraha novináře Veremije
Ukrajinská policie zatkla údajného vraha novináře Vjačeslava Veremije, zastřeleného minulý týden během ozbrojených srážek v Kyjevě. Bez dalších podrobností to v televizi oznámil vlivný poslanec a podnikatel Petr Porošenko. Policie je podle něj na stopě také pachatelům, kteří okrádali opoziční aktivisty.
Novinář listu Vesti Vjačeslav Veremij byl zastřelen v noci na 19. února, kdy si potyčky vyžádaly několik desítek obětí na životech a stovky zraněných. Žurnalista se podle šéfredaktora listu vracel s kolegou z práce domů taxíkem. Na jedné z křižovatek automobil přepadli neznámí pachatelé, kteří z auta vyvlekli řidiče a cestující a začali je bít. Veremij podlehl v nemocnici střelné ráně do břicha, řidič a spolucestující vyvázli se zraněními.
Novinář Vjačeslav Veremij (32) zemřel na přílišnou ztrátu krve 19. února poté, co byl zasažen střelbou do hrudi. Student Nazar Vojtovyč (17) přišel o život o dva dny později, stejně jako Igor Dmitrov (30) z Ivano-Frankivské oblasti.
Lavrov znovu varoval před zasahováním do vnitřních záležitostí Ukrajiny
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes znovu varoval Západ před snahou formovat budoucnost Ukrajiny. „Je nebezpečné a kontraproduktivní pokoušet se přinutit Ukrajinu, aby si vybrala podle pravidla 'jste buď s námi, nebo proti nám',“ řekl na společné tiskové konferenci s lucemburským ministrem zahraničí Jeanem Asselbornem. „Opakovaně ujišťujeme o našem zásadovém postoji nezasahovat do vnitřních záležitostí Ukrajiny a očekáváme, že ostatní budou jednat obdobně,“ dodal. Ruské ministerstvo zahraničí dnes také sdělilo ukrajinskému velvyslanci v Rusku, že se obává o bezpečnost Rusů na Ukrajině.
Sousedé Ukrajiny se kvůli konci jazykového zákona bojí o menšiny
Pro ruské občany, miliony rusky mluvících Ukrajinců i stovky tisíc jiných menšin je po nástupu nového vedení země velmi citlivá jazyková otázka. Jedním z prvních kroků ukrajinských poslanců po sesazení prezidenta totiž bylo zrušení jazykového zákona, který v roce 2012 prosadil Viktor Janukovyč. Zákon povoloval užívání druhého jazyka - zejména ruštiny - v regionech, kde žije víc než desetiprocentní národnostní menšina.
Své znepokojení nad zrušením zákona dnes vyjádřili sousední státy Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko, jejichž národní příslušníci na ukrajinském území žijí. V části Zakarpatské oblasti byla totiž druhým jazykem vyhlášena maďarština a v několika obcích i rumunština. Na Ukrajině žije kolem 400 tisíc Rumunů, 200 tisíc Ukrajinců, kteří se hlásí k bulharské národnosti, a 150 tisíc Maďarů.
Ashtonová: Ať Moskva nechá jít Ukrajinu vlastní cestou
Podle šéfky diplomacie EU Catherine Ashtonové by se Rusko mělo chovat k Ukrajině jako dobrý soused a mělo by Kyjev nechat jít cestou, kterou si vybere. EU chápe potřebu silné vazby mezi Ruskem a bývalou sovětskou republikou, Ashtonová ale zároveň zdůraznila, že by bylo zapotřebí silné poselství z Moskvy ohledně územní celistvosti Ukrajiny. Na tiskové konferenci Ashtonová vyjádřila silnou podporu novému ukrajinskému vedení a vyzvala k vytvoření koaliční vlády, která by převedla zemi přes krátkodobé potíže.
Ashtonová jako první vysoce postavená představitelka zavítala do Kyjeva po sesazení prezidenta Janukovyče.
Arsenij Jaceňuk a Catherine Ashtonová
Česká vláda rozhodne o vyslání leteckého speciálu pro zraněné Ukrajince
Česká republika zřejmě vypraví letecký speciál do ukrajinského Kyjeva, aby do Prahy převezl Ukrajince zraněné při násilnostech mezi tamní vládou a proevropsky orientovanými demonstranty. O vyslání speciálu bude ve středu jednat vláda, zranění budou převezeni v rámci humanitárního programu MEDEVAC.
Deset až dvacet zraněných dospělých Ukrajinců se přímo v Kyjevě snaží vytipovat pracovníci organizace Člověk v tísni. Podle nich by se mělo jednat zejména o lidi s popáleninami nebo poškozením očí, tedy takové, kteří by se ve vlasti nedostali k řádnému ošetření. Připravena přijmout poraněné je například Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích.
Budapešťské jednání ministrů V4
Visegrád bude v případě vlny uprchlíků z Ukrajiny spolupracovat
Země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) dnes v Budapešti podepsaly společné prohlášení k ukrajinské krizi, v němž se zavazují k posílení spolupráce v případě velkého přílivu uprchlíků z této východoevropské země.
Maďarský ministr vnitra Sándor Pintér na tiskové konferenci za doprovodu svých protějšků z Polska a Slovenska prohlásil, že jeho země je připravena splnit své závazky v ochraně hranic. Pokud bude otázka masového přílivu uprchlíků aktuální, poskytne jim Maďarsko ubytování a zdravotní péči. Ministři vnitra V4 v prohlášení také žádají ukrajinské ministerstvo vnitra, aby s visegrádským uskupením sdílelo informace týkající se veřejného pořádku a bezpečnosti na Ukrajině.