Simferopol - Bojkotujte referendum o připojení k Rusku, vyzval krymské Tatary jejich vůdce Mustafa Džemilev. Zároveň se obrátil na Severoatlantickou alianci, aby svým zásahem předešla masakru. S blížícím se referendem na Krymu roste počet vojáků v oblasti - ruská armáda pořádá manévry ve Středozemním moři a své stíhačky poslala i do Běloruska. Na cvičení do Polska naopak dorazily americké stíhačky.
Tataři žádají NATO o zásah, sankce prý nejsou dostatečný trest
Obyvatelé Krymu už se připravují na to, až budou v neděli v referendu rozhodovat o budoucnosti svého poloostrova. Jejich verdikt bezprostředně ovlivní postavení Ukrajiny a Ruska v Evropě a vztahy mezi Východem a Západem. Krym je již fakticky odtržen od zbytku Ukrajiny a všechny strategické pozice na poloostrově kontrolují ruské jednotky. Předpokládá se, že při hlasování se ruskojazyčná většina obyvatel ukrajinského poloostrova vysloví pro připojení k Rusku.
Kyjev výsledky referenda uznat nehodlá, stejně jako západní země a Tataři. „Vyzýváme krymské Tatary k bojkotu referenda,“ prohlásil Džemilev. Vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN kvůli ruskému právu veta nikdy nevyšle na poloostrov své „modré přilby“, Džemilev vybídl NATO, aby na Krymu „zasáhlo jako v Kosovu“, a to ještě dříve, než dojde k „masakru“.
Sledovat referendum přijedou zástupci USA či Německa
Ke sledování referenda se zaregistrovali pozorovatelé z více než 21 zemí, mimo jiné z USA či Německa. Oznámila to krymská volební komise. Oficiální představitelé těchto zemí přitom účast při hlasování neohlásili a naopak dali na vědomí, že plebiscit je nelegální a že jeho výsledek neuznají.
Podle šéfa krymské volební komise Michaila Malyševa hodlá referendum na místě sledovat pět desítek zahraničních politiků a pozorovatelů, mimo jiné z USA, Izraele, Francie, Německa, Itálie, Španělska či Řecka. Na Krym míří mimo jiné poslanec dolní komory českého parlamentu za hnutí Úsvit přímé demokracie Milan Šarapatka.
Protest krymských Tatarů
Sankce nejsou dost, míní vůdce Tatarů
Západ hrozí Rusku za anexi Krymu sankcemi. To ale Džemilev považuje za nedostatečné. „Nikdy jsme od Západu neviděli žádné vážné opatření,“ prohlásil. Sankce jako vízová omezení podle něj nebudou mít žádný valný efekt, protože postižení „se mají dobře v Rusku“.
Spojené státy nyní posuzují žádost ukrajinského vedení o vojenskou podporu a dodávky zbraní. Washington se vyhýbá vojenskému zásahu a snaží se krizi urovnat diplomaticky. Pentagon proto zatím souhlasil jen s dodávkou potravin. Ta by měla začít v příštích dnech.
Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk včera v Radě bezpečnosti OSN obvinil Rusko z vojenské agrese a porušení řady mezinárodních a bilaterálních smluv. Stále však věří v možnost mírového urovnání konfliktu.
Moskva kritizuje Ukrajinu za násilnosti v Doněcku
Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo na čtvrteční násilnosti ve východoukrajinském Doněcku, při kterých zemřel jeden člověk. Podle Moskvy nemají ukrajinské úřady situaci v zemi pod kontrolou, Rusko si proto vyhrazuje právo chránit své krajany v této východoevropské zemi.
Čtvrteční události v Doněcku podle ruského ministerstva zahraničí dokazují, že Kyjev vývoj v zemi nekontroluje. „Rusko si je vědomo své odpovědnosti za životy svých krajanů na Ukrajině, proto si vyhrazuje právo chránit je,“ uvedla ruská diplomacie.
V centru města se střetlo několik stovek lidí oslavujících ruského prezidenta Vladimira Putina s přibližně stejně velkým davem odsuzujícím snahu Ruska zmocnit se Krymu. Několik lidí bylo zraněno, 22letý mrtvý je aktivistou nacionalistické strany Svoboda Dmytro Černivskyj. Jméno jeho vraha policisté znají, v charkovském kriminálním podsvětí je prý znám pod přezdívkou „Kat“.
Hackeři napadli stránky Kremlu a ruské centrální banky
Neznámí hackeři několikrát napadli webové stránky ruského prezidentského úřadu a podařilo se jim vyřadit z provozu i stránky ruské centrální banky. Mluvčí Putinova úřadu nesdělila, kdo by mohl za útokem stát. „Dochází k obrovskému kybernetickému útoku na stránku Kremlu,“ uvedla mluvčí s tím, že se bezpečnostní experti snaží dělat vše pro to, aby mu zabránili. Se stejnými problémy se potýká i ruská centrální banka. Její stránky byly podle mluvčího banky určitou dobu nepřístupné.
Rusko obvinilo USA z diskriminace ruských novinářů
Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z nepřijatelné diskriminace ruských novinářů, kteří se podle Moskvy nemohli zúčastnit středeční tiskové konference prezidenta Obamy a premiéra Jaceňuka. „Zdá se, že ve Washingtonu, kde tak milují řeči o svobodě projevu a právech novinářů, nejsou sami ochotni tyto principy dodržovat a upřednostňují jen 'chválená' média propagující 'vyžádané' informace,“ uvedlo ruské ministerstvo v prohlášení.
Mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič nicméně neposkytl žádné podrobnosti, které by dokazovaly, že Bílý dům zástupce ruských médií na tiskovou konferenci skutečně nepustil. Uvedl jen, že americké úřady nechtěly čelit „nepříjemným otázkám, které nejsou součástí předepsaného scénáře“. Zmíněné dotazy se měly mimo jiné týkat vůdce ukrajinské krajně nacionalistické organizace Pravý sektor Dmytra Jaroše, který se po převratu v Kyjevě stal místopředsedou ukrajinské Bezpečnostní rady. Moskva nyní varuje před tím, aby Jaroš kandidoval v květnových prezidentských volbách.
GALERIE
videogallery_427048