Oslo - Čech s amnézií nalezený ve sněhové závěji v norském Oslu zřejmě utrpěl mechanické poranění čelní oblasti mozku umístěné vpravo. Právě tam se ukládají vzpomínky. Myslí si to předseda České společnosti pro neurovědy Josef Syka. Muž si nepamatuje své jméno ani bydliště, zato ovládá pět jazyků. Podle Syky se paměť může obnovit rychle, ale může to být také záležitost měsíců nebo i let. Důležitým krokem k postupnému rozpomínání je nyní návrat k rodině.
Muže našli v Oslu 14. prosince loňského roku. Byl bez dokladů a na těle měl četná poranění. Začal si říkat John Smith. Norská policie v úterý zveřejnila jeho fotografii ve snaze dozvědět se o dotyčném více. Už dříve poslala fotografii Interpolu, ovšem bez výsledku.
Nyní muže identifikovala česká policie. Několik členů jeho rodiny už 36letého nalezence poznalo. „Policie pracovala s několika poznatky, které se jí podařilo získat na základě fotografie uveřejněné v médiích. Ty je dovedly ke konkrétní osobě. Muž není ani nebyl v této souvislosti v České republice pohřešován. Okolnosti jeho pobytu v Norsku jsou zatím nejasné,“ uvedla mluvčí českého policejního prezidia Eva Stulíková. Své informace česká policie předala norským kolegům, kteří po identitě nalezeného muže pátrají.
Muž změnil vzhled, bojí se dalšího útoku
Podle norského deníku Verdens Gang zprávy z Česka přivítal, informacím ale nevěří stoprocentně. „Samozřejmě doufám, že informace (o nalezení mé rodiny) je pravdivá a že ti lidé jsou skutečně moji rodiče. S jistotou ale zatím nic nevíme. Je to pouze jeden z tipů, který norské policii přišel,“ prohlásil muž. Obavy má z útočníků, kteří ho loni napadli, raději proto změnil vzhled. „Ti, co to provedli, jsou pořád na svobodě. Do úterý nevěděli, že jsem přežil, ale teď to vědí, vědí, že jsem v Oslu. Nechci vystavoval svůj život nebezpečí, aby mohli dokončit, co začali,“ konstatoval.
To, že nalezený Čech hovoří pěti jazyky, ale nepamatuje si své jméno ani bydliště, neurologa Syku nijak nepřekvapuje. „Paměť je velice složitá oblast lidského mozku,“ konstatoval odborník. Paměť se dělí na epizodickou a sémantickou. Epizodická představuje vzpomínky, které Johnu Smithovi chybí. Zato do sémantické paměti patří řeč, kterou muž ovládá.
Čech se domnívá, že se stal obětí únosu, byl sexuálně napaden i okraden. „Je dost dobře možné, že se postupem času paměť obnoví. Ty případy nejsou příliš časté, ale existují,“ konstatoval Syka.
Stav mužova mozku nejlíp určí lékaři pomocí magnetické rezonance. Čecha pravděpodobně čekají konzultace s psychologem. „Existují speciální procedury pro obnovování paměti,“ prohlásil odborník. Policie už kontaktovala mužovy rodiče. To může nalezenci při rozpomínání pomoci.
Výběr případů osob s amnézií
V Norimberku se v roce 1828 v zuboženém stavu objevil šestnáctiletý mladík Kašpar Hauser, o kterém vyšlo najevo, že celé dětství strávil zavřený v temném sklepení bez kontaktu s okolním světem. Zcela neschopný komunikace ani samostatného pohybu se stal předmětem zkoumání i výchovy společnosti. Podle jeho případu natočil známý německý režisér Werner Herzog v roce 1974 film Každý pro sebe a bůh proti všem. Otázku, kdo doopravdy Kašpar Hauser byl, se nepodařilo jednoznačně zodpovědět ani moderní genetice, někteří věří hypotéze, že Hauser byl synem zesnulého bádenského velkovévody. Podle spisovatele Radomila Hradila, autora knihy Jmenuji se, nakolik je mi známo, Kašpar Hauser, se zdá být „identita Kašpara Hausera jako bádenského prince nade vší pochybnost“.
Na parkovišti v kanadském Montrealu byl v roce 1998 objeven nahý muž, který nevěděl, kde se nachází ani kdo je. Po ošetření si údajně uvědomil, že se jmenuje James Brighton a že je gay. Podle jeho případu byl v roce 2005 natočen kanadský film The Amnesia: James Brighton Enigma.
Na pláži v britském Kentu se objevil 7. dubna 2005 v promočeném společenském obleku s kravatou neznámý dvacetiletý mladík, který komunikoval pouze prostřednictvím kreslení a hry na klavír, díky čemuž si vysloužil přezdívku „Pianista“. Mladík strávil v Británii více než čtyři měsíce v psychiatrické léčebně, jednu chvíli se zdálo, že může jít o mladého českého hudebníka Tomáše Strnada. „Česká stopa“ ale padla poté, co se muž tohoto jména přihlásil v Praze. Koncem srpna 2005 pak muž prozradil, že se jmenuje Andreas Grassl a je jediným synem bavorského farmáře žijícího nedaleko českých hranic. Přiznal, že ztratil zaměstnání v Paříži a přijel se do Británie zabít. Podle lékařů údajně trpěl posttraumatickou stresovou poruchou.
Sedmnáctiletý údajný „lesní chlapec Ray“ se se stanem, spacím pytlem a batohem na zádech přihlásil 5. září 2011 na berlínské radnici. Špatně anglicky a německy mluvící hoch tvrdil, že žil pět let s otcem v přírodě a že nic neví o své minulosti. Policie poté pracovala s variantou, že mohl přebývat i v Česku. Jeho totožnost se berlínské policii podařilo určit až po deseti měsících v červnu 2012 díky tomu, že fotografii mladíka odvysílala nizozemská televize. Poznala ho jedna divačka a následně identifikovala i jeho nevlastní matka. Jednalo se o Nizozemce Robina van Helsuma z města Hengelo, který měl dvouletého syna a pocházel z rozvrácené rodiny. Vše si vymyslel a útěkem do Německa se chtěl podle tisku pokusit zbavit svých závazků doma a začít znovu.
