Varšava – Ke každoročnímu Pochodu živých vyrazilo v bývalém německém vyhlazovacím táboře Osvětim na 10 tisíc Židů z Izraele a zbytku světa. Akce k uctění památky šesti milionů Židů zavražděných za druhé světové války nacisty je letos zasvěcena Raoulu Wallenbergovi a obětem holocaustu z řad maďarských Židů.
Pochod živých je letos zasvěcen maďarským obětem holocaustu
Hon na maďarské Židy rozpoutala v roce 1944 fašistická strana Šípové kříže, která se k moci dostala po abdikaci tehdejšího regenta Miklóse Hortyho. Během několika měsíců maďarští fašisté deportovali většinu z 800 000 příslušníků židovské komunity. Odhaduje se, že jen v Březince bylo zavražděno přinejmenším 375 000 maďarských Židů.
Tichý tříkilometrový pochod se koná mezi dvěma hlavními částmi tábora, Auschwitz I (Osvětim I) a Auschwitz II-Birkenau (Osvětim II-Březinka). Následné pietní ceremonie se zúčastnil i maďarský prezident János Áder.
„Tento pochod, ke kterému se přidaly tisíce mladých, dospělých a přeživších různého původu z celého světa, je protipólem tomu, co nacisté přinutili prožít stovky tisíc Židů,“ řekl Šmuel Rosenman, který stojí v čele vzdělávacího programu March of the Living International. Cílem projektu je bořit předsudky a bojovat proti rasové nenávisti.
Pochod živých v Osvětimi
Švédský diplomat Raoul Wallenberg během druhé světové války zachránil životy desetitisícům maďarských Židů, kterým pomohl získat švédské pasy. Sám nakonec skončil v sovětském zajetí, kde za dosud nevyjasněných okolností zemřel.
Nacisté po dobytí Polska připojili Osvětim k Německu, přejmenovali ji na Auschwitz a zřídili tam zřejmě nejznámější z vyhlazovacích táborů. Oběťmi byli především Židé, ale také Rusové, Poláci, Romové a příslušníci dalších národů. V plynových komorách Osvětimi během druhé světové války zavraždili až půldruhého milionu lidí. Byli mezi nimi i českoslovenští občané.