Ruská armáda u hranic s Ukrajinou teprve „začíná balit“

Kyjev - Ruské ministerstvo obrany se dnes vyjádřilo k okolnostem odchodu svých jednotek od ukrajinských hranic. Stažení, které armádě v pondělí nařídil prezident Vladimir Putin, podle Kyjeva i západních expertů navzdory příkazu Kremlu ani nezačalo. Ministerstvo oznámilo, že vojáci teprve demontují tábory a nakládají techniku určenou k přesunům do kasáren. Návrat prý skončí k 1. červnu.

Vojenské cvičení, během ukrajinské krize už přinejmenším třetí, zorganizovalo ruské velení v Rostovské, Belgorodské a Brjanské oblasti nedaleko hranic s Ukrajinou. „Během posledních 24 hodin jednotky demontovaly polní tábory a dokončily přípravu techniky k přesunu na železniční stanice a letiště,“ vysvětlilo okolnosti ukončení manévrů ruské ministerstvo.

Manévry ve třech oblastech u ukrajinských hranic podle ruského velení ukončily půlroční výcvikový cyklus. Jejich průběh podle ministerstva potvrdil správnost rozhodnutí organizovat vojenská cvičení v „odloučených prostorech“ a zvýšit pětinásobně intenzitu bojových střeleb. Přesun zpět do kasáren bude ukončen k začátku letní výcvikové sezony, který připadá na 1. červen.

Severoatlantická aliance dnes znovu upozornila, že žádné známky stahování ruských vojsk patrné nejsou. Absenci významnějších pohybů u rusko-ukrajinských hranic v úterý potvrdil i americký Pentagon. V estonském Tallinnu dnes činitel americké armády připustil, že „jisté pohyby vojsk“ jsou patrné, o rozsáhlejších přesunech ale prý nelze hovořit.

Kyjev na ruské manévry upozorňuje s rostoucím znepokojením, zejména v souvislosti s nedělním prvním kolem ukrajinských prezidentských voleb. Rusko dnes navíc zahájilo další cvičení, tentokrát velké letecké manévry s účastí desítek stíhacích a bombardovacích letounů. Cvičení pod kódovým označením Aviadarts-2014 konané ve Voroněži asi 200 kilometrů od ukrajinských hranic Moskva označuje za „leteckou soutěž“, které se prý Ukrajina nemusí nijak obávat. 

Boje u Slavjansku
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Slavjansk hlásí těžké boje, podle rebelů bylo pod palbou i centrum města

Východoukrajinský Slavjansk, který už několik týdnů ovládají proruští povstalci, v noci na dnešek opět čelil dělostřeleckému ostřelování. Palba vládních sil podle rebelů směřovala hlavně na nádraží a centrum města, oznámila agentura Interfax. Naopak podle webu listu Ukrajinska pravda ukrajinští vojáci ještě v úterý večer a v noci u Slavjanska bez vlastních ztrát odrazili útoky rebelů, kteří se prý pokoušeli prorazit obklíčení.

„Národní garda ostřeluje osadu Semjonovka, slavjanské nádraží a centrum města. Nevybuchlý granát dopadl na balkon obytného domu,“ řekl Interfaxu nejmenovaný člen štábu separatistů. Situace ve městě je prý krajně napjatá a potyčky pokračují.

Podle serveru newsru.com se palba soustředila na stanoviště rebelů a ztráty mezi civilisty nejsou hlášeny. Samozvaný starosta Slavjanska a jeden z vůdců místních vzbouřenců Vjačeslav Ponomarjov navrhl odeslat děti do táborů v okolí, protože „město čekají těžké dny“.

Podle odhadu OSN si ukrajinský konflikt vyžádal na 250 obětí, z toho zhruba polovičku na východní Ukrajině.

Hlídky na předměstí Slavjansku
Zdroj: ČT24

Třetí kulatý stůl, opět bez rebelů

Třetí ukrajinský kulatý stůl, který má podle Kyjeva otevřít cestu k ukončení vnitrostátní krize, hostí dnes jihoukrajinský Mykolajiv. Souběžně s ním se v černomořském přístavu uskuteční výjezdní zasedání ukrajinské vlády. Pořádání kulatého stolu se po Kyjevu a Charkově měl původně ujmout východoukrajinský Doněck. Podmínku vlády, aby byla zajištěna bezpečnost všech účastníků, ale zjevně není schopen splnit.

První kulatý stůl se konal minulou středu, druhý pak v sobotu. Žádný z nich ale hmatatelné výsledky nepřinesl. Podle ukrajinských médií je podobná akce neproduktivní, pokud se do ní nezapojí zástupci východoukrajinských vzbouřenců. Ty ale vláda Arsenije Jaceňuka odmítá pozvat.

2 minuty
U Slavjansku se opět bojuje
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...