Bude europarlament tentokrát jiný? Uvidíme dnes po 23. hodině

Brusel - Již od čtvrtka si 400 milionů evropských voličů vybírá své zástupce do Evropského parlamentu. Volby v Česku již skončily, ale většinu zemí čeká hlasování až dnes. Typickým znakem evropských voleb je nízká volební účast. Brusel to ale tentokrát chtěl změnit a lákal voliče na větší pravomoci, včetně volby šéfa vlivné eurokomise. Heslo Evropského parlamentu „Tentokrát to bude jiné“ se tak možná splní. Ovšem ne co do účasti, ale radikálních a protievropských stran, které v hojném počtu zamíří do unijního parlamentu.

Předvolební průzkumy těmto obavám dávaly mnohdy za pravdu: například ve Francii slibují tamním nacionalistům vysoké zisky. Strach z nástupu extremistů v pátek vyjádřil i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg: „Obávám se, že v Evropském parlamentu bude více extremistů, více nacionalistů a více populistů,“ řekl krátce poté, co vhodil svůj hlasovací lístek do volební urny. A jak to dopadne, bude jasné až dnes po 23. hodině - až odhlasují voliči v poslední zemi osmadvacítky - Itálii. Teprve potom můžou úřady jednotlivých států zveřejnit výsledky. ČT24 od 23:00 divákům přinese výsledky hlasování ve speciálu ČT24 Evropské volby.

Volby v Česku vypadají na propadák v účasti - nebude výjimkou

  • "U nás v Česku je hrozně moc voleb. Pro lidi, kteří politikou nežijí, to nemá smysl. Navíc kampaň byla taková, že si jí málokdo všiml. Evropské volby si, zdá se, našly svoje dno. Češi prostě berou Brusel jako cosi odtažitého a cizího," řekl v ČT komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo.
  • Německu volební účast rovněž klesá. Poprvé by mohlo k evropským volbám přijít méně než 40 procent voličů.
  • Řekové vidí, že nyní mohou vyjádřit svůj protest proti bruselské politice. Vítězem bude ale neúčast. Ti, co půjdou volit, budou volit malé či extrémní strany,“ upozornila spolupracovnice ČT Soňa Dorňáková Stamu.
  • Rekordně nízkou účast očekávají i ve Francii. Přijít by mohlo pouze něco kolem 40 procent.
  • Ve Velké Británii se očekává tradiční volební účast 36 procent.
  • Španělé očekávají účast kolem 40 procent, nedá se zde hovořit vůči nějaké skepsi z členství v EU.
Eurovolby: Neděle rozhoduje (zdroj: ČT24)

Europarlament má větší vliv, než si mnozí myslí

Evropské volby určí na příštích pět let, jaké bude chování Evropské unie. I když jí mnozí neřeknou jinak než Brusel, mezi evropskými institucemi se odehrává každodenní boj o vliv. Evropský parlament často bortí plány členských států a ty zas shazují ze stolu plány Evropské komise. Samotný Evropský parlament si přitom říká o stále víc vlivu, a to k nelibosti mnohých. 

Když omezoval kouření, každý Evropan pocítil, jaké má pravomoci. Nejlíp to dokládaly pečlivé seznamy tabákových lobbistů o názorech europoslanců - více o tabákové lobby v europarlamentu. Jinak se ale dění v europarlamentu skrývá spíš za kouřovou clonou. Jeho vliv přitom narostl: „Pokud se vytvoří většina v Evropském parlamentu, pak má moc, která je často větší, než mají vlády,“ připomíná Lorenzo Consoli, zpravodaj italské agentury TMNews. 

Evropský parlament spolurozhoduje například o snížení cen roamingu, podobě technických kontrol nebo hlučnosti vozidel, ale taky reakci na americké odposlechy nebo boj s invazními druhy. Když si europoslanec najde téma a dostatečnou podporu mezi svými kolegy, má nečekanou moc: „Europoslanec, pokud pracuje tvrdě, tak může být extrémně vlivný. I víc než ministr členského státu,“ tvrdí Paul Adamson, šéfredaktor bruselského magazínu E!Sharp. 

Dokladem toho jsou aktuální eurovolby. Právě z nich má historicky poprvé vzejít příští šéf Evropské komise. Skončit tak má tradice zákulisních dohod. Změna, která se moc nezamlouvala ani nejmocnější ženě Evropy - německé kancléřce Merkelové, ale přesto prošla. 

Co čeká nový europarlament a novou Evropskou komisi 

Noví členové: Dilema, zda rozšiřovat, či nerozšiřovat bude muset rozseknout evropská osmadvacítka. Po přijetí Chorvatska totiž před branami Unie stojí i další balkánské státy, nakročeno do ní má nově i Ukrajina. Už devět let usiluje o členství Turecko. 

Britská otázka: Kromě rozšiřování Unie, vůbec poprvé bude osmadvacítka možná muset řešit problém opačného charakteru. Rok 2017 se možná zapíše do dějin vůbec prvním vystoupením ze struktur Evropské unie. David Cameron svým voličům o této otázce slíbil referendum. Nejde ale jen o tradičně opatrné Brity, průzkumy přisuzují skeptickým stranám úspěch například i v Německu. 

Společná obrana: Evropská unie má společnou zahraniční politiku, ale vojáci v uniformě Evropské unie nejsou. Po událostech na Ukrajině je téma společné armády opět v popředí zájmu a někteří politici ve strukturách Unie ji chtějí řešit. 

Krize eura: Jenže zatímco budování armády znamená běh na pořádně dlouhou trať, řešení problémů společné evropské měny nesnese odkladu. Ačkoli takzvaný fiskální pakt, který měl zabránit zadlužování evropských ekonomik, začal platit už před dvěma lety, státy Unie se zadlužují dál. Podle posledních údajů Eurostatu by dnes některé státy eurozóny dokonce ani společnou měnu přijmout nemohly - a to právě kvůli vysokému rozpočtovému deficitu.

Vydáno pod