Čína investuje v Africe, Západu zde pomalu ujíždí vlak

Luanda - Zatímco Evropa se zabývá krizí své ekonomiky a identity a Amerika hledá rovnováhu mezi tím, co by chtěla a co si může dovolit, na uvolněné místo nastupuje Čína. Dominuje v zemích, kde po ní ještě před deseti lety nebylo ani památky - hlavně v těch, které jsou bohaté na přírodní zdroje. Zájem nejlidnatější země světa se zaměřil na černý kontinent.

7 minut
Václav Černohorský: Čína se zaměřila na podnikání v Africe
Zdroj: ČT24

Vzájemný obchod mezi Čínou a Afrikou má letos podle odhadů poprvé přesáhnout 300 miliard dolarů – tedy stokrát víc než ještě před deseti lety. Výměnou za suroviny sem posílá Peking statisíce dělníků, kteří mění tvář Afriky k nepoznání. To platí především v Angole, která je zdejším největším obchodním partnerem Číny.

Africká ropa kryje třetinu čínské spotřeby a Angola prodává tuto surovinu Pekingu hluboko pod tržní cenou. Čína zase posílá do země obrovské množství vlastního stavebního materiálu, strojů a dělníků, kteří zastanou práci Angolanů, a staví zde silnice, budovy a koleje. Železnice je jeden z nejambicióznějších čínských projektů v Angole a koleje mají dokonce protnout černý kontinent a spojit Atlantik s Indickým oceánem.

Čína v Angole podniká i ve stavebnictví
Zdroj: ČT24

Jak v rozhovoru pro ČT poznamenala analytička Alice Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky, projekty v Africe se nesoustředí jen na země, od nichž Čína čerpá nerostné suroviny, ale na všechny země, kde může „Říše středu“ realizovat nějaké investice. Peking mezi lety 2000 a 2011 v padesáti afrických zemích investoval 75,4 miliardy dolarů, tedy jen o málo méně než USA.

Rezková soudí, že Západ svůj čas v Africe už propásl. Čína zde totiž nabídla investice bez jakýchkoliv závazků a Západ nebyl schopen přijít s vhodnou alternativou. Kromě toho žádá strukturální změny a dodržování lidských práv, což se Africe nelíbí, a utíká proto do čínské náruče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...