Kyjev – Nové ukrajinské zřízení v čele s prezidentem Petrem Porošenkem se nemusí potýkat jen s bezpečnostní krizí na východě země, ale také s vysokou mírou korupce, která se na Ukrajině rozbujela během vlády Viktora Janukovyče. Aktuálním příkladem je odhalená konspirační místnost bývalého ministra daňové správy. Kyjev nyní deklaruje, že chce s úplatkářskými praktikami skoncovat, podle některých investigativních reportérů mu v tom ale zabrání nepřehledný spletenec zákonů i trvající vliv podnikatelů na politiku.
Na podezřelé toky finančních prostředků v nejvyšších patrech ukrajinské politiky upozornily už na konci února záběry ze soukromé rezidence Viktora Janukovyče. Palácový komplex v Mežyhirje nedaleko Kyjeva skrýval golfové hřiště, imitace antických památek a přepychové historizující interiéry.
Nyní přinesla média informaci o údajných korupčních praktikách bývalého ministra pro daňovou správu Oleksandra Klymenka. Ten měl posvětit daňové úniky, jež realizovala chobotnice skutečných firem a falešných společností. Vzájemně si mezi sebou objednávaly zboží a služby, a na dani z přidané hodnoty tak za tři roky stát připravily o jedenáct miliard amerických dolarů. „Na vrcholu všeho byla jedna firma. Řídili ji z kanceláře ministerstva,“ prohlásil současný náměstek daňové správy Igor Bilous.
Klymenko po Janukovyčově pádu z Ukrajiny uprchl a skrývá se na neznámém místě. Tvrzení nového kyjevského vedení ovšem odmítá. „Všechna tato obvinění jsou nepodložená,“ vzkázal po Skypu. V jeho neprospěch ovšem mluví odhalená konspirační místnost ukrytá přímo v budově ministerstva. U jejího speciálního průhledného stolu, na který nelze umístit odposlech, se měly daňové podvody domlouvat. Odměnu pro státního činitele představovala provize – a s ní související přepychový život.
Janukovyčův paradox: Kvůli korupci nebyl oblíbený, musel korumpovat
„Viktoru Janukovyčovi se podařilo vytvořit centralizovanou korupční hierarchii,“ uvádí v souvislosti s nekalými praktikami bývalého kyjevského vedení týdeník The Economist a dodává: „Na vrcholu finanční nálevky stála prezidentova rodina v čele s jeho čtyřicetiletým synem Oleksandrem. Nasávali prostředky ze všech ekonomických sektorů a institucí v zemi.“
Janukovyčova suita se přitom podle Economistu dostávala před svým pádem do silného paradoxu; čím markantnější bylo její zneužívání veřejných prostředků, tím více klesala prezidentova popularita, a o to více peněz potřeboval Janukovyč pro policisty, soudce a úředníky - aby se udržel u moci i po prezidentských volbách plánovaných na březen 2015.
Že se u veřejnosti míra citlivosti v otázce korupce zvyšovala, potvrzují i čísla prestižního amerického výzkumného centra Gallup. Počet lidí, podle kterých míra korupce na Ukrajině soustavně roste, se od roku 2005 neustále zvyšoval a krátce před vypuknutím nepokojů na Majdanu 63 % lidí tvrdilo, že úplatkářství v zemi je výrazně vyšší než před šesti lety. Rozbujelé korupční praktiky Janukovyčova aparátu potom byly vedle zahraniční politiky jedním z důvodů, proč začali Ukrajinci v srdci metropole protestovat.
Korupce není jen záležitostí elit…
Nový prezident země Petro Porošenko už před svým zvolením do čela státu sliboval korupčníkům nulovou toleranci a avizoval, že se chce zabývat i daňovými podvody, jež páchala administrativa jeho předchůdce. Část ukrajinských elit je ale vůči těmto slovům skeptická; argumentuje tím, že je jako oligarcha součástí systému, který bujení korupce umožnil.
„Základní architektura se nemění,“ uvádí investigativní novinář z Ukrajinské pravdy Sergej Lešenko. Hlavním předpokladem pro korupci je totiž podle něj vliv podnikatelů na politiku, a ten v zemi pokračuje i po svržení Janukovyče. Příkladem není jen úspěch čokoládového barona v prezidentských volbách, ale i dněpropetrovský oligarcha Igor Kolomojskij, který při současných nepokojích na východě země financoval vládní vojenské síly.
Lešenko zmiňuje i další faktory, které v sekání korupčních chapadel brání: zatěžující daňový systém, nízké platy státních zaměstnanců, komplikované celní předpisy, málo vyvinutý cit veřejné služby i ohebná morálka. Úplatkářství je navíc podle Gallupova průzkumu zakořeněno napříč všemi vrstvami ukrajinské společnosti.
„Uplácení se pro mnoho Ukrajinců stalo prostředkem k tomu, aby dostali to, co potřebují – od zdravotní péče po veřejné zakázky,“ konstatují autoři průzkumu Julie Ray a Neli Esipova. Každý třetí Ukrajinec v roce 2013 prohlásil, že se v uplynulém roce ocitl v korupční situaci, přičemž silněji zaznívají tyto hlasy na západě země (43 %). Osm z deseti Ukrajinců pak řeklo, že za daných okolností úplatek zaplatilo.
Podle investigativní reportérky Taťjany Chornovolové ovšem ukrajinská krize představuje pro řadu obyvatel iniciační moment: „V národním vědomí, ve veřejném mínění se hodně změnilo. Je opravdu hodně lidí, kteří chtějí zemi změnit.“
