Ankara - Nový turecký prezident a dosavadní premiér Recep Tayyip Erdogan dnes v parlamentu složil slavnostní přísahu a ujal se tak vrcholného úřadu. Erdogan je první přímo zvolenou hlavou tureckého státu; ve volbách před více než dvěma týdny získal 52 procent hlasů a vyhrál tak již v prvním kole. „Ve funkci prezidenta republiky slibuji na svou čest a na svou pověst, před velkým tureckým národem a jeho historií, že zajistím existenci a nezávislost státu,“ prohlásil Erdogan v přísaze. Krátce po svém jmenování Erdogan jmenoval premiérem Ahmeta Davutoglua.
Premiér prezidentem: Erdogan se oficiálně ujal prezidentské funkce
Úkolem Davutogluova kabinetu bude dokončení boje proti části turecké justice, policie a dalších částí státní správy, které podle něj usilovaly o jeho svržení po vypuknutí korupční aféry, jež otřásla dosavadní vládou.
Erdogan vládl Turecku jako premiér od roku 2003 a podle stanov jeho proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) se již o další mandát pod záštitou strany nemohl ucházet. Nyní se předpokládá, že prezidentskému úřadu dodá širší pravomoci a že by dokonce mohly vzniknout podmínky pro vytvoření prezidentského systému. Dosavadní role tureckého prezidenta byla spíše reprezentativní, již nyní ale ústava dává úřadu větší moc. Například není možné napadnout prezidentova rozhodnutí u soudu.
Nastupující premiér Turecka Ahmet Davutoglu
Erdogan, který je již dvanáctým prezidentem Turecka, se bude moci po pěti letech ucházet o druhý mandát. Takový krok se očekává, neboť v minulosti politik opakovaně konstatoval, že v roce 2023 při oslavách stého výročí vzniku republiky chce stále vládnout.
Šedesátiletý Erdogan, který vládne zemi více než 11 let, zvítězil již v prvním kole voleb. Společný kandidát dvou největších opozičních stran Ekmeleddin Ihsanoglu získal jen 38,33 procenta hlasů. Na třetím místě skončil Kurd Selahattin Demirtas se ziskem 9,71 procenta. Volební účast dosáhla 73 procent.
Erdoganův plán: prezidentský systém a vydržet v úřadě do roku 2023
Erdogan se před volbami jasně vyjádřil, že jeho cílem po případném zvolení do úřadu bude výrazné posílení prezidentských pravomocí. Je totiž toho názoru, že prezidentský systém po vzoru Spojených států by se pro Turecko hodil více než současná parlamentní forma demokracie. Erdoganovi kritici dávají najevo obavy, že taková změna zřízení by vedla ještě k většímu posílení autoritativních prvků stávajícího režimu. „Erdogan nebude 'normální' prezident,“ napsal deník Sabah blízký vládě. „Bude hrát rozhodující politickou roli, protože bude zvolen lidem, a tudíž bude moci ovládat vládu a určovat, jak bude vedena AKP,“ zdůraznil turecký list.
Nepopiratelným faktem je, že svými příznivci je Erdogan čím dál tím častěji považován za nejvýraznější politickou osobnost novodobých tureckých dějin, která co do významu „šlape na paty“ i samotnému Atatürkovi, ikonickému zakladateli Turecké republiky, jež vznikla v roce 1923. A právě v době, kdy uplyne sto let od této klíčové události, chce být Erdogan na vrcholu své státnické kariéry. „Cíl 2023“ - stálo na jeho předvolebních plakátech.
Podle ústavy může být turecký prezident zvolen ve dvou po sobě jdoucích funkčních obdobích, Erdoganovi tedy nic nebrání v tom, aby v roce 2019 po vypršení pětiletého mandátu znovu kandidoval.
Turecko za dobu Erdoganovy vlády zažilo nebývalý hospodářský růst a z Turecka se stává velmoc v klíčové oblasti Blízkého východu zmítaného válkami. Konkrétním příkladem rostoucího významu Turecka ve světě je jeho důraz na zbrojení. Po patnácti letech zakotvilo u amerických břehů první turecké válečné plavidlo. Ve Spojených státech cvičí společně s německou fregatou a americkým křižníkem postup proti pirátům i teroristům. Vše podle hlavičkou NATO. “Myslím, že mezi naším nasazením a ambicí Turecka stát se světovou mocností není žádné spojení,” řekl velitel turecké lodi Kemalreis Faith Güresci. Tak zní oficiální stanovisko. Mimo kamery Turci přiznávají, že pokud by tolik neinvestovali, pozvánku do Ameriky by od aliance dostali obtížněji. NATO Ankaře svěřilo podíl na ochraně Středozemí. Zároveň ví, že Turecko může hrát klíčovou roli při řešení konfliktu v Sýrii a Iráku.
Premiér prezidentem: Erdogan se oficiálně ujal prezidentské funkce (zdroj: ČT24)