Z Kyjeva nedostanete ani hřivnu, vzkázal Jaceňuk k východu

Kyjev – Ukrajinská vláda prý nebude zasílat jakékoliv dávky a dotace do oblastí ovládaných povstalci, prohlásil premiér Arsenij Jaceňuk. Jde mimo jiné o reakci na nedělní separatistické volby, které Kyjev neuznal a prohlásil je za vážné ohrožení mírových dohod z Minsku. Dokonce se rozhodl zrušit v září vydaný zákon o zvláštním postavení regionu Donbas. Na plán, avizovaný v úterý, už zareagovali také povstalci a vyslali zpátky podobný vzkaz - stopnutím zákona se křehklé dohody z Běloruska zbortí.

28 minut
Libor Dvořák komentuje ruskou armádu u ukrajinské hranice
Zdroj: ČT24

„Dokud tato území budou kontrolovat samozvanci, vláda tam dotace nepošle,“ řekl Jaceňuk na zasedání vlády. „Až z Doněcka a Luhanska zmizí pryč ruští teroristé, neprodleně vyplatíme každému ty sociální dávky, na které má nárok,“ přislíbil premiér podle webu listu Ukrajinska pravda. Vyplácet dotace regionům ovládaným „ruskými teroristy“ by podle premiéra znamenalo, že peníze „ukradnou ruští bandité, ale k lidem se (dávky) nedostanou“.

Předseda vlády současně podle agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že vláda bude nadále dodávat elektřinu a plyn na povstalecká území, přestože rebelové za ně neplatí. „Jsou tam naši občané a vláda nenechá tyto lidi zmrznout, protože to by vedlo k humanitární katastrofě. Je to naše území, jsou to naši lidé - a s teroristy se vypořádáme zvlášť,“ vysvětlil Jaceňuk. „Zima je před dveřmi. Jestli se zachováme tvrdě, dopadne to tvrdě v prvé řadě na naše občany. Budeme tam dodávat plyn a elektřinu,“ ujistil.

Arsenij Jaceňuk
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Ukrajinský prezident Petro Porošenko včera hodnotil separatistické volby jako akt, který není v souladu s minskými dohodami. Uspořádání voleb, jejichž výsledky Západ neuznává, by mohlo vést ke změně ukrajinského zákona o zvláštním postavení oblasti Doněcké a Luhanské lidové republiky. 

Host Studia ČT24 o Ukrajině

„Jeden z vůdců separatistů říkal, že je zrušení zákona jedno, že ten zákon byl málo konkrétní, byl příliš povšechný, nevyznačoval přesně, jaké pravomoci, kdo bude mít, a za sebe bych dodal, že separatisté Kyjev stejně nerespektovali,“ řekl Libor Dvořák, komentátor Český rozhlas Plus.

„Ukrajinista Bohdan Kopčák měl zajímavou myšlenku, kterou vyslechl v ukrajinských médiích, že pokaždé, když přijede další humanitární konvoj, to je vždycky dvě stě nebo tři sta obrovských kamionů, tak se boje zintenzivní, takže si umíme představit, jaká pomoc na těchto kamionech přijíždí. Ten poslední byl pátý nebo šestý, a zatímco kolem prvního byl obrovský rozruch, mluvilo se o tom, že by tyto konvoje mohly na Ukrajinu jezdit, ale pod dohledem ukrajinské pohraniční stráže a Červeného kříže, dnes už nad něčím takovým nikdo ani nevzdechne. Ty konvoje tam jezdí zcela bez kontroly a nikdo neví, co na těch kamionech je,“ popsal Dvořák.

Také separatisté vzápětí varovali Kyjev před ohrožením minských dohod. „Kyjevská klika jednostranným rozhodnutím o zrušení těchto zákonů fakticky škrtla minskou úmluvu,“ zní v prohlášení separatistů. Zároveň separatisté prohlásili, že z jejich strany bude příměří nadále udržováno. Toto prohlášení je v rozporu s informacemi ukrajinské armády, která často zaznamenává ozbrojené incidenty.

Vyšetřování tragédie letu MH17

Důkladné a nezávislé vyšetření sestřelení malajsijského letounu nad Ukrajinou, než padne rozhodnutí o zahájení soudního řízení, dnes vyzdvihl nizozemský premiér Mark Rutte. Vyjádřil se během jednodenní návštěvy Malajsie.

Zjištění viníků se přitom protahuje, příslušné úřady se hájí, že počasí a pokračující nepřátelství na východě Ukrajiny zpomalují postup objasňování nehody. Zpráva by měla být k dispozici na jaře příštího roku. Od včerejška také probíhá jednání o přepravě zbylých trosek letadla.

Letadlo na lince Amsterdam-Kuala Limpur se v červenci zřítilo na východě Ukrajiny. Neštěstí nepřežil nikdo z 298 lidí na palubě, ze dvou třetin Holanďanů. Povstalci a armáda se vzájemně obviňují ze zavinění pádu.

Představitelé Donbasu zároveň žádají, aby byly minské dohody opětovně posouzeny, protože z nich měl prezident Porošenko vyjmout klíčové body. „Na novém znění jsme připraveni pracovat,“ uvedli. Porošenko reaguje na situaci na východě a na zprávy o možném útoku teroristů posílením vojenských jednotek a zpřísněním dopravního omezení a hospodářského režimu.

  • „Přijetí zákona o zvláštním postavení a zákona o amnestii (pro povstalce) ve znění dohodnutém s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou jsou závazkem Kyjeva,“ uvedli předáci proruských povstalců ve svém prohlášení.

Představitelé ukrajinské vlády a separatistů uvedli minské dohody v platnost 5. září. Dvanáctibodový dokument znamenal v prvé řadě přerušení palby, dále pak kontroly dodržování příměří a výměny zajatců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 43 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 52 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...