Ukrajinský den klidu: Střílí se dál

Kyjev - Ukrajinská armáda je připravena prodloužit na neurčito dnešní „den klidu“, který začal na východě Ukrajiny platit dnes ráno. Obě strany ale varují, že v případě napadení budou palbu opětovat. Během dopoledne hlásily obě strany, že zastavení palby dodržují, podle Kyjeva ale povstalci během dneška příměří už několikrát porušili. Členové kontaktní skupiny, která má v Minsku dojednat kroky k trvalému urovnání krize, uspořádají ve středu videokonferenci, při níž se dohodnou na dalších krocích. Chystá se prý i zatím největší výměna zajatců.

Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Viktor Muženko prohlásil, že „teroristé“ porušili příměří nejméně ve dvou případech, a to v citlivé oblasti Debalceve v Doněcké oblasti. Podle zprávy ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany došlo k narušení klidu zbraní dokonce v šesti případech. Povstalci prý napadli armádní pozice palbou z minometů, granátometů a raketometů. Narušování příměří oznámili dnes v poledne i vzbouřenci, podle nichž armáda útočí na postavení separatistů u města Horlivka. Kyjev podobné informace popírá s tím, že „vojáci projevují statečnost a vytrvalost a na útoky nepřítele neodpovídají“.

Jak potvrdil zpravodaj ČT Josef Pazderka, dnešní klid zbraní vypadá podobně jako všechna předchozí příměří - oficiálně se nebojuje, stále ovšem zaznívá střelba. V Kyjevě panuje velká skepse ohledně toho, že by dnešek mohl něco zásadního změnit.

Chystá se výměna zajatců

Povstalci z východoukrajinské Doněcké oblasti údajně připravují zatím největší výměnu zajatců, kterých by mohly být osvobozeny až tři stovky. Při dosavadních výměnách zajatců mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou se přitom ze zajetí dostaly nanejvýš desítky lidí. „Výměna zajatců se připravuje. Pokud neproběhne podle zásady všichni za všechny, mohlo by jít aspoň o 200 až 300 lidí,“ oznámil dnes v Doněcku šéf místních separatistů Andrej Purgin. Obě strany prý intenzivně sepisují seznamy vězněných a řeší se rovněž technické okolnosti výměny. Připravovaná akce by mohla navázat na zastavení palby, které dnes na Donbasu vstoupilo v platnost. Kyjev i separatisté podle dostupných informací zatím klid zbraní dodržují.

Ukrajinský zpravodajský server Cenzor dnes s odvoláním na bezpečnostní zdroje uvedl, že jako rukojmí či válečné zajatce separatisté zadržují 684 Ukrajinců. „Vojáků je v zajetí 181, nezvěstných evidujeme 1 600,“ napsal server s odkazem na zdroj z ukrajinské tajné služby SBU.

K urovnání na Donbasu má přispět videokonference minské skupiny

Členové kontaktní skupiny, která má v běloruské metropoli Minsku dojednat kroky k trvalému urovnání krize na Donbasu, uspořádají ve středu videokonferenci, při níž se dohodnou na dalších krocích. Novinářům v Doněcku to oznámil zástupce separatistů na minských jednáních Denis Pušilin. Kontaktní skupina by se měla sejít v pátek.

Minská kontaktní skupina se poprvé a zatím naposledy sešla v běloruské metropoli 5. září, kdy dohodla klid zbraní mezi ukrajinskou armádou a vzbouřenci. Jejími členy jsou kromě zástupců povstaleckých „lidových republik“ i představitelé Ruska a Ukrajiny, jednání zprostředkují zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Zářijové příměří ale žádná z bojujících stran nedodržovala, a proto ukrajinský prezident Petro Porošenko minulý čtvrtek navrhl nové jednání v Minsku. Kroky k trvalému uklidnění má podpořit dnešní „den klidu“ na Donbasu, kdy by se vojáci i povstalci měli zdržet bojových akcí.

Podle Pušilina má středeční videokonference zahrnovat čtyři hlavní témata. „Je to další dodržování příměří a stažení těžkých zbraní, dále výměna zajatců, odvolání ekonomické blokády Donbasu a oživení zákona o zvláštním statusu povstaleckých území,“ řekl Pušilin. Zákon, který přiznával zónám ovládaným separatisty značnou míru autonomie, Porošenko počátkem listopadu zrušil v reakci na místní volby, které přes odpor Kyjeva na Dobasu uspořádali separatisté.

Schůzka v Minsku se původně měla uskutečnit dnes při příležitosti nově vyhlášeného příměří. Podle povstalců ale vázla dohoda o programu, protože vzbouřenci požadovali odvolání hospodářské blokády, kterou vůči Donbasu zavedl Kyjev. Separatisté požadují hlavně obnovení výplaty sociálních dávek a důchodů pro obyvatele „lidových republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti.

Ukrajinský parlament bude jednat o zrušení neutrality

Hned tři návrhy zákona o faktickém zrušení ukrajinské neutrality má tento týden projednat ukrajinský parlament. Podle prezidenta Petra Porošenka je tento krok neodkladný. Úpravu zákona o základech vnitřní a zahraniční politiky země navrhují poslanci Bloku Petra Porošenka, vítězné strany říjnových parlamentních voleb. Svou verzi změn navrhuje rovněž Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka a strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. Příští parlamentní schůze je podle agentury Unian plánována na čtvrtek.

Všechny tři návrhy shodně upravují zákon tak, že z textu vypouštějí slovo „neutralita“. Náhradou má být formulace o tom, že cílem Ukrajiny je členství v Severoatlantické alianci a podíl na budování a rozvoji systému evropské kolektivní bezpečnosti. Nová verze zákona má rovněž vyloučit účast Ukrajiny v organizacích, které by bránily v politické a hospodářské integraci země s Evropskou unií.

Jaceňuk dnes v parlamentu prohlásil, že ukrajinská armáda se musí svými standardy přiblížit normám NATO a neutrální status musí být zrušen. Krok vyvolává prudký odpor Moskvy, která opakovaně protestuje proti přibližování hranic NATO ke svému území. Proti začlenění Kyjeva do euroatlantických vojenských struktur mají námitky i některé členské státy Aliance v čele s Německem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 14 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 23 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 48 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...