Havana - Kubánsko-americké vztahy po více než půl století ožívají, revolucionář a bývalý kubánský prezident Fidel Castro ale zůstává v pozadí. Změnu americké politiky vůbec nekomentoval. Podle Castrova přítele musel normalizaci vztahů posvětit. „Kdyby o dohodě nevěděl, nikdy by k ní nedošlo,“ sdělil Max Lesnik listu Miami Herald. Spekuluje se ale také o tom, že je bývalý kubánský vůdce natolik nemocný, že ho politika jednoduše přestala zajímat.
Výměna podnikatele Alana Grosse za několik kubánských agentů a normalizace vztahů s Raúlem Castrem. Když americký prezident v úterý oznamoval, že chce zrušit embargo vůči Kubě, Fidel se k tomuto zásadnímu kroku nevyjádřil.
„Diktátoři potřebují nepřítele, čím většího, tím lepší,“ myslí si bývalý kubánský politický vězeň Sebastián Arcos, který nyní pracuje v kubánském výzkumném institutu při univerzitě na Floridě. „Byl bych velmi překvapený, kdyby byl Fidel Castro při smyslech a tuto dohodu schválil,“ dodal. Rovněž jeho kolega z univerzity Frank Mora se domnívá, že Castro nemohl dát k nynějšímu vývoji ve vztazích svolení. „Fidel Castro vždy využíval toho, že mají se Spojenými státy nepřátelský vztah,“ říká Mora.
- Bývalý kubánský politický vězeň: "Normalizace vztahů, zejména těch obchodních, byla pro Raúla Castra vždy prioritou. Nikoli protože by byl demokrat, ale aby podpořil svou legitimitu jako vládce. Předtím to ale neudělal, protože by to Fidel nepovolil."
Dlouholetý zastánce zrušení embarga Lesnik je ale opačného názoru. „Jestliže by s tím Fidel Castro nesouhlasil, nestalo by se to,“ míní. Raúl Castro by prý neudělal žádné dramatické kroky, které by zhoršily Fidelův stav a které by navíc jeho bratr nepodporoval. „Bylo to učiněno s jeho požehnáním. V opačném případě by to bylo považováno za zradu revoluce,“ dodal Kubánec.
Fidel by měl radost, myslí si jeho neteř
Také Castrova neteř Mariela Castrová Espinová v rozhovoru pro CNN uvedla, že Fidel musel hrát v rozhodovacím procesu nejakou úlohu. Prý neví, co si revolucionář o celé záležitosti myslí, předpokládá ovšem, že své myšlenky jako obvykle zveřejní. „Myslím, že z toho má radost,“ konstatovala Mariela. „Normalizaci vztahů jsme si přáli už od revoluce,“ dodala.
Fidel Castro v rozhovoru pro ABC v roce 2002
„Blokáda nám dala lekci. Stali se z nás tvrdě pracující lidé. Naučili jsme se utahovat opasky a zároveň být štědří. Řekněte mi, která jiná země má ve světě tisíce doktorů, kteří pracují zadarmo v horách, v džungli. Je to všechno politika. Jakou by utrpěla Amerika škodu, kdyby vláda zrušila embargo? Co z toho Američané mají? Nedává to smysl.“
Nyní osmaosmdesátiletý bývalý vůdce žije ve skromném domě v Havaně. Moci se vzdal před šesti lety ve prospěch Raúla. Kubánská vláda dlouhé roky odmítala potvrdit zprávy médií, že vůdce trpí chronickou infekcí střev. Podstoupit měl i operaci. Čas od času se objevují Fidelovy fotografie a články, bývalý prezident ale nebyl spatřen na veřejnosti od lednového otevření galerie, kde chodil shrbený o holi.
Fidel Castro převzal moc na Kubě v roce 1959, když násilně sesadil vládu Fulgencia Batisty. USA uvalily ekonomické embargo o rok později. V roce 1961 pak s Kubou přerušily diplomatické vztahy. Invaze v Zátoce sviní dopadla pro Američany neslavně. V roce 1963 Castro dovolil Rusům umístit na ostrově jaderné zbraně, což vyvolalo téměř nukleární válku. Americké sankce vůči Havaně zmírnil americký prezident Bill Clinton, který v roce 1999 povolil omezené cestování.
