Do Evropy se po desetiletích vracejí medvědi, vlci i rysi

Stockholm – Do Evropy se podle švédských vědců s úspěchem vracejí původní druhy velkých šelem. Medvědi, vlci, rysi a rosomáci už prý obývají zhruba třetinu rozlohy starého kontinentu, nepočítáme-li území Běloruska, Ukrajiny a evropské části Ruska. Šelmy nežijí překvapivě jen v přírodních rezervacích nebo odlehlých divočinách, ale stále častěji také přímo v blízkosti lidských obydlí, konstatuje nová studie švédských vědců uveřejněná v prestižním časopise Science, na níž se podíleli také čeští biologové.

Desítky let poté, co člověk velké masožravce v Evropě téměř vyhubil, se jim prý nyní daří stále lépe. Za úspěšným návratem těchto druhů do přírody stojí hlavně zákonná ochrana, kterou většina států těmto zvířatům poskytuje, ale také větší tolerance ze strany běžných lidí, jako jsou například pastevci hospodářských zvířat. Podle Guillamea Chaprona ze Švédské univerzity zemědělských věd, který celoevropskou studii vedl, například ovčáci na severozápadě Španělska tolerují, že vlci loví jejich horské poníky, protože je to chrání před útoky na cennější dobytek. V Polsku si pak prý vlků cení jako přirozených regulátorů populace divokých prasat.

Vlk
Zdroj: Ingo Wagner/ČTK/DPA

V Česku většímu výskytu velkých šelem brání podle ekologického sdružení Hnutí Duha ilegální lov. Pytláci znemožňují rozšíření rysů z Beskyd a Šumavy a ohrožují také tamější populace. Vlci se zase už mnohokrát objevili na Šumavě, migrující jedince ale vždy někdo zastřelil dříve, než mohla vzniknout smečka.

Evropskou výjimku mezi zeměmi, které se šelmám podařilo opět trvale osídlit, tvoří podle autorů studie jen Dánsko, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Ve Skandinávii, na Balkáně, ve středovýchodní Evropě a dokonce i v částech Alp a Pyrenejí nyní volně žije asi 17 000 hnědých medvědů. Na stejných místech se vyskytuje také asi 12 000 vlků. Ty lze navíc spatřit rovněž v Německu, Itálii, Francii a na Pyrenejském poloostrově.

Celkem vlk obecný v Evropě obývá 28 zemí v deseti různých populacích. „V Evropě momentálně žije dvakrát víc vlků než v USA (s výjimkou Aljašky), a to navzdory tomu, že má proti Spojeným státům poloviční velikost a je více než dvakrát hustěji osídlená,“ uvedl spoluautor studie a expert na ochranu velkých šelem Hnutí Duha Miroslav Kutal. Rysů žije po celé Evropě asi 9000 a ve Skandinávii se daří také 1250 rosomákům. Všechny čtyři druhy masožravců najednou žijí údajně pouze ve Finsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond i celistvost Libanonu, píší agentury

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Agentura AP napsala, že součástí memoranda je zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
10:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 4 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 5 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 5 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 5 hhodinami
Načítání...