Do Evropy se po desetiletích vracejí medvědi, vlci i rysi

Stockholm – Do Evropy se podle švédských vědců s úspěchem vracejí původní druhy velkých šelem. Medvědi, vlci, rysi a rosomáci už prý obývají zhruba třetinu rozlohy starého kontinentu, nepočítáme-li území Běloruska, Ukrajiny a evropské části Ruska. Šelmy nežijí překvapivě jen v přírodních rezervacích nebo odlehlých divočinách, ale stále častěji také přímo v blízkosti lidských obydlí, konstatuje nová studie švédských vědců uveřejněná v prestižním časopise Science, na níž se podíleli také čeští biologové.

Desítky let poté, co člověk velké masožravce v Evropě téměř vyhubil, se jim prý nyní daří stále lépe. Za úspěšným návratem těchto druhů do přírody stojí hlavně zákonná ochrana, kterou většina států těmto zvířatům poskytuje, ale také větší tolerance ze strany běžných lidí, jako jsou například pastevci hospodářských zvířat. Podle Guillamea Chaprona ze Švédské univerzity zemědělských věd, který celoevropskou studii vedl, například ovčáci na severozápadě Španělska tolerují, že vlci loví jejich horské poníky, protože je to chrání před útoky na cennější dobytek. V Polsku si pak prý vlků cení jako přirozených regulátorů populace divokých prasat.

Vlk
Zdroj: Ingo Wagner/ČTK/DPA

V Česku většímu výskytu velkých šelem brání podle ekologického sdružení Hnutí Duha ilegální lov. Pytláci znemožňují rozšíření rysů z Beskyd a Šumavy a ohrožují také tamější populace. Vlci se zase už mnohokrát objevili na Šumavě, migrující jedince ale vždy někdo zastřelil dříve, než mohla vzniknout smečka.

Evropskou výjimku mezi zeměmi, které se šelmám podařilo opět trvale osídlit, tvoří podle autorů studie jen Dánsko, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Ve Skandinávii, na Balkáně, ve středovýchodní Evropě a dokonce i v částech Alp a Pyrenejí nyní volně žije asi 17 000 hnědých medvědů. Na stejných místech se vyskytuje také asi 12 000 vlků. Ty lze navíc spatřit rovněž v Německu, Itálii, Francii a na Pyrenejském poloostrově.

Celkem vlk obecný v Evropě obývá 28 zemí v deseti různých populacích. „V Evropě momentálně žije dvakrát víc vlků než v USA (s výjimkou Aljašky), a to navzdory tomu, že má proti Spojeným státům poloviční velikost a je více než dvakrát hustěji osídlená,“ uvedl spoluautor studie a expert na ochranu velkých šelem Hnutí Duha Miroslav Kutal. Rysů žije po celé Evropě asi 9000 a ve Skandinávii se daří také 1250 rosomákům. Všechny čtyři druhy masožravců najednou žijí údajně pouze ve Finsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lula byl počtvrté zvolen brazilským prezidentem. Bolsonaro odmítá uznat porážku

Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. Stávající levicová hlava státu v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazila pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedl Nejvyšší volební soud. Ten po sečtení většiny hlasů uvedl, že Lula získal 51,76 procenta hlasů oproti 48,24 procentům svého soupeře. Bolsonaro se však chce domáhat zrušení nedělních voleb.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Začalo to resortem Trumpova zetě. Teď Albánci žádají odchod premiéra

Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.
před 32 mminutami

Ukrajina po ruských úderech hlásí zraněné. Rusko informovalo o mrtvých

Ruské dronové útoky na Ukrajinu si v noci na pondělí vyžádaly nejméně devět zraněných, informovaly ukrajinské úřady. Rusko tvrdí, že také čelilo dronovým útokům. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev sdělil, že dronové údery ve Voroněži zabily dva lidi a dalších 17 včetně dítěte zranily. Zpravodajský kanál Exilenova+ uvedl, že protivzdušná obrana ničila drony přímo nad Voroněží místo jejich likvidace ještě před jejich příletem do města. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
10:15Aktualizovánopřed 52 mminutami

„Aleksandar je pryč“. V Srbsku po volební porážce Vučiče vypukly oslavy

V Bělehradě a dalších městech v Srbsku vypukly oslavy po volební prohře dlouholetého vůdce země Aleksandara Vučiče. Studentské hnutí, které v posledních bezmála dvou letech stálo v čele protivládních demonstrací, dosáhne podle projekcí na parlamentní většinu. Vučić již v neděli uznal, že byl v předčasných parlamentních volbách poražen.
před 1 hhodinou

V srbských volbách zvítězila Studentská kandidátka, Vučić uznal porážku

V srbských parlamentních volbách zvítězila opoziční Studentská kandidátka. Po sečtení více než 98,7 procenta hlasů má značný náskok nad stranou Sjednocené Srbsko, kterou vede dlouholetý hegemon srbské politiky Aleksandar Vučić. Ten ještě před oznámením výsledků voleb uznal porážku. Hlasování provázela velmi vysoká účast. Desetitisíce lidí mezitím v Bělehradu a dalších městech vyšly do ulic, davy v centru metropole zablokovaly dopravu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina nepřistoupí na omezení své armády, ani na neutralitu, řekl Zelenskyj

Ukrajina na případných mírových rozhovorech s Ruskem a USA nebude souhlasit s omezením početnosti svých ozbrojených sil, ani s poválečnou neutralitou. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN-Tyždeň.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jedny volby, padesát systémů. Jaká je cesta Američanů k hlasování

Spojené státy se připravují na volby do Kongresu, které proběhnou na začátku listopadu. Takzvané midterms se odehrají v polovině mandátu republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Oběma komorám, Sněmovně reprezentantů i Senátu, v posledních letech dominovali republikáni, po volbách se rozložení sil může změnit. Volební systém USA je však roztříštěný a jeho podobu do značné míry formují jednotlivé státy.
před 7 hhodinami

V Srbsku skončily předčasné parlamentní volby provázené vysokou účastí

Historický zájem veřejnosti provází předčasné parlamentní volby v Srbsku, které mnozí označují za referendum o politické budoucnosti dlouholetého populistického vůdce Aleksandara Vučiče. Jde o souboj mezi Vučičovým uskupením a hnutím studentů, kteří proti němu téměř dva roky protestují. Srbští i mezinárodní pozorovatelé poukazují na možné volební manipulace a obávají se povolebního násilí. První předběžné výsledky se očekávají přibližně dvě hodiny po uzavření volebních místností ve 20 hodin.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.