Dnešek je posledním dnem bojové mise Severoatlantické aliance a Spojených států v Afghánistánu. Koalice poté v zemi ponechá zhruba 13 000 vojáků, jejichž úkolem bude převážně výcvik a podpora afghánských bezpečnostních sil; není ovšem vyloučeno ani jejich zapojení do bojových akcí. Nová mise se nazývá Rozhodná podpora a zúčastní se jí rovněž 310 českých vojáků. Za třináct let bojů zahynulo v Afghánistánu skoro 3500 příslušníků zahraničních jednotek. Převážnou většinu obětí – více než 2200 – tvořili Američané. Česko ztratilo v rámci afghánské mise deset mužů. Pět z nich měl na svědomí sebevražedný útok z července 2014.
Působení koaličních vojsk v Afghánistánu zahájila invaze koncem roku 2001, jejímž cílem bylo svržení vlády islamistického hnutí Taliban. Američané a jejich spojenci Taliban obviňovali z podpory teroristů, kteří 11. září 2001 spáchali útoky na New York a Washington. V roce 2011 dosáhl počet zahraničních vojáků v Afghánistánu 130 000, z nichž na 100 000 vyslaly USA. V afghánské misi se mimo jiné vystřídalo i přes 5000 českých vojáků.
Spojenecká mise ISAF byla jednou z nejvýznamnějších aliančních operací v historii. Síly ISAF byly ustaveny na základě smlouvy o prozatímním uspořádání Afghánistánu z 5. prosince 2001 uzavřené mezi OSN a afghánskou vládou. Vznik mise pak 20. prosince 2001 schválila Rada bezpečnosti OSN s původním mandátem na šest měsíců, který byl později postupně prodlužován. V srpnu 2003 řízení této mise převzalo NATO. Hlavní poslání mise spočívalo v asistenci afghánské vládě a mezinárodnímu společenství při udržování bezpečnosti v místě působení aliančních jednotek.
Velitel mise generál John Campbell zhodnotil afghánské účinkování coby „třináctileté úsilí naplněné významnými úspěchy a velkými oběťmi“. Prohlásil to při nedělní ceremonii při příležitosti ukončení mise. „Dnešek znamená konec jedné éry a začátek další. Pozvedli jsme afghánský lid z temnoty beznaděje a dali mu naději do budoucna. Cesta, která je před námi, zůstává náročná, my ale zvítězíme,“ dodal Cambell. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy se Spojené státy staly díky misi v Afghánistánu bezpečnější zemí.
Stávající misi vystřídá od 1. ledna 2015 operace Resolute Support (Rozhodná podpora). V ní budou mít opět největší podíl Spojené státy, které poskytnou 10 800 svých vojáků.
Pokračující vojenskou přítomnost Spojených států a Severoatlantické aliance v zemi umožňují bezpečnostní dohody, které v září podepsal nový afghánský prezident Ašraf Ghaní s Washingtonem a NATO. Dohody by měly platit nejméně do konce roku 2024. Vedle výcviku a poradenství pro afghánské bezpečnostní síly bude nová mise NATO a USA podle smlouvy zajišťovat akce proti členům teroristické sítě Al-Káida, kteří ještě v Afghánistánu zůstávají.
Američtí vojáci budou ještě rok smět přímo se zapojovat do bojových operací proti Talibanu a dalším ozbrojencům, kteří budou ohrožovat bezpečnost amerických oddílů nebo afghánské vlády; a americké letectvo bude moci ze vzduchu podporovat afghánské síly. Stahování svých jednotek pak USA plánují tak, aby do konce roku 2015 zůstalo v Afghánistánu 5 500 Američanů, přičemž koncem roku 2017 by jich tu údajně měly být již jen stovky.
Odpovědnost za situaci v Afghánistánu již dříve převzaly místní bezpečnostní složky. Ty budou mít po stažení mezinárodních bojových jednotek těžký úkol vzhledem k tomu, že povstalecké hnutí Taliban zdaleka není poraženo. Taliban ovládá velké části území především na jihu a východě země a v posledních měsících dále vystupňoval své útoky. Nahrává mu zejména nejistota pramenící z toho, že země ani tři měsíce po zvolení prezidenta nemá novou vládu. Ostatně ukončení bojové mise spojenců označili islamisté za své vítězství.
Významný český příspěvek v misi končící i v té nadcházející
Participovat na akcích v rámci Rozhodné podpory bude i Česká republika, která by s více než třemi stovkami vojáků měla mít deváté největší zastoupení v misi. Český parlament schválil nasazení 310 vojáků, jež budou působit na základnách v Bagrámu a Kábulu.
Velitelství NATO o české specialisty stojí také proto, že se na misi ISAF podíleli téměř od jejího začátku – pochvaly na práci lékařů, rekonstrukčního týmu nebo bojových a průzkumných jednotek zaznívaly v průběhu třinácti let opakovaně. Třeba od britského generála Richarda Westleyho. „Češi stáli kolem mého velitelství a likvidovali Talibance, tak jak přicházeli, 20 českých vojáků tam prostě stálo a bojovalo celou noc, dokud je nepobili,“ vyzdvihnul Westley statečnost příslušníků AČR.
Kromě Afghánistánu jsou příslušníci české armády součástí misí v Kosovu, Bosně a Hercegovině, Mali, Turecku, Somálsku a na území Sinaje, které patří Egyptu.
