Chorvatsko (starší název Charvátsko, chorvatsky Hrvatska) je nástupnický stát bývalé Jugoslávie, který se geograficky nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Hlavním městem je Záhřeb.
Chorvatsko
Rychlá navigace:
Geografické údaje
Měna, kurzy
Klimatické podmínky
Ceny
Clo, dovoz, vývoz
Časový posun
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Fotografování a filmování
Internet
Jazyky, dohovoření
Kriminalita
Kuchyně - jídlo a nápoje
Místní doprava a taxi
Nákupy a suvenýry
Oblečení, zavazadla
Opalování
Pláže a koupání
Pošta
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Restaurace, ceny, doporučení
Různé
Spropitné
Svátky
Telefonování + roaming
Tísňová volání
Víza, vstupní formality
Zajímavá místa
Zábava, kultura, sport
Zastupitelské úřady
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Zvyklosti a obyčeje
Geografické údaje
Poloha: jihovýchodní Evropa
Oficiální název: Chorvatsko
Hlavní město:Záhřeb - (Zagreb) 960 000 obyvatel
Jazyk:chorvatština (99%-úřední), srbština, italština
Náboženství:katolíci (76,5%), srbské pravoslaví (11%)
Měna, kurzy
Měna: 1 kuna (HRK) = 100 lipa
Aktuální kurz: 1 HRK = 3,53 Kč
K platbám je možno použít většinu mezinárodně používaných karet (American Express, Diners Club, Eurocard, Maestro, MasterCard, VISA). Cestovní šeky a Eurošeky přijímají banky, směnárny a také obchodní zařízení s vyznačeným logem. Bankomaty jsou běžné ve městech a v turistických centrech.
Směnárny jsou běžné jako ve standardní zemi s rozvinutou turistikou. Některé přijímají i české koruny. Výměna peněz je možná také v bankách, zpravidla však za méně výhodných podmínek. Zpětnou výměnu kun na volně směnitelné měny provádějí pouze banky; přitom je nutno mít doklad o jejich předchozí výměně. Banky jsou v sezóně otevřeny od 8 do 19 hodin, někdy s polední přestávkou.
Nezapomeňte počítat s finanční rezervou na drobné výdaje, zakoupení výletů, nákup léků a případně drobné lékařské ošetření (viz příslušnou kapitolu). Doporučená finanční rezerva na týdenní pobyt je 100 EUR na osobu.
Klimatické podmínky
Chorvatské klima je různorodé, od kontinentálního v severovýchodní části země přes horské ve vyšších polohách až po přímořské jadranské, typicky středomořské, s mírnými deštivými zimami a horkými suchými léty. Nejteplejším měsícem na pobřeží je červenec; nejvyšší teploty dosahují na Istrii 34 °C, v jižní Dalmácii až 38 °C. Noční teploty přitom neklesají pod 20 °C.
Pobřeží se vyznačuje velkým množstvím slunečních dní. Oblačnost se směrem k jihu zmenšuje; průměrná denní délka slunečního svitu v červenci je v Dubrovníku a ve Splitu 12 hodin, v Rijece 9 hodin. Primát drží ostrov Hvar s více než 2700 hodinami slunečního svitu za rok.
Počasí je významně ovlivňováno vanoucími větry, které jako všude u moře mají svá jména. Bura (též bóra) je silný, chladný a suchý vítr, vanoucí od severovýchodu z hor na moře, zpravidla v charakteristických, nevypočitatelných poryvech. V létě se vyskytuje nejčastěji na severním Jadranu, u pohoří Velebit. Představuje nebezpečí zejména pro malé plachetnice. Jugo je teplý a vlhký jihovýchodní vítr, provázený mraky a bouřkami a velkým vlnobitím, který vane zpravidla po několik dní. Maestral (mistral) je severozápadní, typický letní jadranský vítr, který přináší čistý a chladnější vzduch z moře. Je spojen s pěkným počasím a stálý po celý den.
Aktuální teploty - Rijeka 33 °C, Split 34 °C
Teplota vody - Pula 26 °C, Dubrovnik 24 °C, Split 24 °C, Zadar 25 °C
Ceny
Ceny jsou pouze orientační a mohou se místně a sezónně lišit. Zejména ve vrcholné sezónně jsou některé ceny standardně vyšší. Částky jsou uvedeny v kunách (Kn).
V obchodě
chléb 1 kg = Kn 4 – 6
mléko 1 l = Kn 5
jogurt 1 ks = Kn 4
máslo 1 balení = Kn 12
sýr 1 kg = Kn 30 – 120
jogurt 1 ks = Kn 3 – 5
vejce 1 ks = Kn 1
salám měkký 1 kg = Kn 40
salám suchý 1 kg = Kn 60 – 100
rajčata, papriky 1 kg = Kn 5 – 15
hroznové víno 1 kg = Kn 5 – 10
müssli 1 balení = Kn 15 – 22
káva 100 g = Kn 5 – 7
těstoviny 1/2 kg = Kn 5 – 12
minerálka 1,5 l = Kn 5 – 7
pivo 1//2 l = Kn 3 – 5
běžné víno láhev 1 l = Kn 10 – 20
Clo, dovoz, vývoz
Dovoz potravin a nápojů do Chorvatské republiky je omezen na „přiměřené množství“, přičemž přiměřenost s ohledem na délku cesty a počet cestujících určuje celní orgán. Je zakázán dovoz masových produktů (s výjimkou konzerv).
Bezcelně lze dovézt předměty osobní potřeby. Rovněž je možné dovézt (pro osobní potřebu) vždy po jednom kusu přístroje jako kamera, videokamera, dalekohled, magnetofon, laptop, osobní počítač, výstroj pro kempování (stan, apod.), sportovní výstroj, výstroj pro sportovní rybolov, výstroj pro potápění a podobně. Tyto předměty je třeba přihlásit a ze země opět vyvézt. Dále je možné bezcelně dovézt max. 200 cigaret nebo 50 doutníků, 1 l tvrdého alkoholu, 2 l vína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje, 50 ml parfému. To se nevztahuje na osoby mladší 17 let.
Dovoz drog a jiných omamných prostředků není dovolen a je trestán peněžitou pokutou a vyhoštěním se zákazem pobytu (právě tak jako jejich užívání).
Při výjezdu z Chorvatska lze vyvézt bezcelně předměty obdobně jako při dovozu do země. Pro vývoz předmětů archeologické, historické nebo etnografické hodnoty je třeba zvláštní povolení.
Cizí měnu lze dovážet i vyvážet bez omezení, místní měnu do limitu 15 tisíc Kn. Jakékoli cenné věci, jež přesahují rámec běžného turistického použití, je třeba na hranici deklarovat.
Časový posun
Čas je celoročně shodný s časem v Česku, tj. v zimě CET (GMT+1), v létě CEST (GMT+2). Letní čas začíná a končí v obou zemích současně.
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Elektrická soustava je shodná s českou, tj. 230 V / 50 Hz, pro elektrické zásuvky lze použít běžné české zástrčky.
Fotografování a filmování
Je zakázáno fotografovat vojenské objekty. Pokud je fotografování zakázáno v sakrálních stavbách a muzeích, bývá zákaz zřetelně vyvěšen; v kostele nefotografujte při bohoslužbách. Také fotografování na nudistických plážích a ve střediscích FKK, i pokud není přímo vyznačen zákaz, si raději odepřete, než riskovat vážnou nepříjemnost.
Internet
Rozšíření internetu v Chorvatsku je v zásadě srovnatelné s Českou republikou, snad o něco nižší. Internetových kaváren je možná méně, ale v každém místě najdete aspoň jednu. Přístup na internet poskytuje také řada hotelů.
Jazyky, dohovoření
Oficiálním jazykem je chorvatština, jihoslovanský jazyk, což usnadňuje dorozumění (například číslovky, dny v týdnu a mnoho dalších). Diskuse o tom, zda jazyk Srbů a Chorvatů je společný, tzv. srbochorvatština, či zda jde o samostatné jazyky, se koncem 20. století přenesla do čistě politické roviny. Chorvatština používá pro psaní latinku s doplňujícími znaménky, podobně jako čeština. Základním pravopisným pravidlem je „piš jak slyšíš“; psané „h“ se vyslovuje jako české „ch“. Nejdůležitější obraty: dobrý den – dobar dan; prosím – molim; děkuji – hvala; nashledanou – dovidenja.
V turistických centrech, v hotelích a s mladšími lidmi se dorozumíte anglicky.
Kriminalita
V Chorvatsku je situace obdobná jako v Česku či jinde v Evropě. Může docházet k drobným krádežím, např. zavazadel nebo věcí na pláži. Zejména na frekventovaných místech a v davu musíte s tímto rizikem vždy počítat a dodržovat základní pravidla opatrnosti. K nim patří zejména: Neoblékejte se draze či výstředně; šperky, náušnice, nápadné hodinky a vůbec vše, na čem vám záleží, nechte rovnou doma. Neukazujte, že máte při sobě větší množství peněz. Vyhýbejte se tlačenicím. Neuchovávejte doklady, peníze a karty společně s jinými cennými věcmi. Nenoste v peněžence víc peněz, než právě budete potřebovat. Cestujete-li autem, dávejte přednost placeným parkovištím a nenechávejte v autě cokoli cenného.
Hotely neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji. Pokud si kamery a fotoaparáty neberete s sebou ven, patří také do trezoru. Na vycházce či na pláži nenechávejte své věci bez dozoru. Také příruční zavazadlo můžete opatřit malým zámkem. Kameru nebo fotoaparát – pokud zrovna nefotografujete - mějte uloženy v příručním zavazadle, nikoli volně na krku nebo dokonce přes rameno.
Věnujte maximální pozornost ochraně cestovních dokladů. V případě ztráty, odcizení nebo znehodnocení pasu je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Je dobré mít s sebou fotokopii zadní dvoustrany pasu, samozřejmě uloženou odděleně od originálu. Kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet i telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování Vám mohou podstatně pomoci, kdybyste o dokumenty a cennosti přišli.
Je dobré mít také uložená důležitá telefonní čísla, pro případ ztráty mobilního telefonu.
Pozůstatky války. Chorvatské pobřeží je dle vyjádření chorvatské policie zcela bezpečné, nehrozí rizika nevybuchlé munice a min. V některých vnitrozemských oblastech existují označená území, kde se nebezpečné pozůstatky války, zejména miny, mohou ještě vyskytovat. Celonárodní plán počítá s úplným odminováním území do roku 2010. Ve vlastním zájmu nevstupujte do terénu mimo vyznačené cesty ani do válkou poškozených objektů a zásadně respektujte zákazy vstupu.
Kuchyně - jídlo a nápoje
Jadranská kuchyně je pestrá, protože vznikla během pestré historie země, a zároveň se vyznačuje velkými regionálními rozdíly. Nabídka jídel tedy záleží i na tom, kde se právě nacházíte.
Preferovaným masem je jehněčí, skopové nebo telecí, upečené na rožni, případně na žhavém uhlí pod poklopem, zejména v severní části pobřeží. Ve vnitrozemí jsou běžné guláše, na Istrii zase libové vepřové připravované ve smetaně. V celém Chorvatsku jsou oblíbené vepřové i telecí smažené řízky. Záhřebský řízek je plněný šunkou a sýrem.
Samozřejmou součástí jídelníčku na Jadranu jsou ryby. Připravují se na roštu, dušené s rajčaty a dalšími přísadami, i vařené, tzv. „na lešo“. Nově se objevují rybí fast-foody.
Na pobřeží jsou běžné „plody moře“, tj. různí hlavonožci, mlži, raci či jiní mořští živočichové. Ústřice (kamenice či oštrige), se jedí za syrova, pokapané citrónem. Sépie a chobotnice se smaží nakrájené na kousky, nebo jsou součástí rizota. Nejdražší specialitou jsou humři (hlap) a langusty (jastog).
Součástí každého jídla je zeleninová směs jako příloha, jiné přílohy jsou jen symbolické. Kromě toho dostanete zeleninu ještě jako salát v syrovém stavu, ochucený olivovým olejem a octem.
Jako moučník jsou běžné palačinky, záviny, pečivo smažené v oleji (fritule, kroštule) a moučníky běžné i u nás, dorty, zmrzlina, ovocné poháry a saláty.
Káva se podává jako velmi silné espreso, v malých šálcích. Chcete-li v něm mít více vody, objednejte si „dupli“, „dugi“ nebo „duži“ espreso.
Nabídka alkoholických i nealkoholických nápojů je široká. Víno se k jídlu míchá s vodou (na tzv. bevand), sodovkou (špricer) nebo minerálkou (gemišt); obojí se přinese ke stolu zvlášť a nápoj si míchá host podle své chuti. Většina vín, včetně stolních, je kvalitní.
K místní specialitě pobřeží patří pálenka z hroznů loza (lozovača), případně bylinný likér travarica. Oblíbený je likér maraskino.
Voda z vodovodní sítě je v celém Chorvatsku pitná.
Vybrané speciality:
Pljeskavica – sekaný řízek pečený na grilu
Čevapčiči – mleté maso s cibulí a kořením, často připravované na grilu
Pasta a tartuffi – taštičky plněné lanýži (Istrie)
Džuveč – oblíbené dalmatské jídlo, tvořené rýží, cibulí, rajčaty a paprikou, případně je v něm přidáno maso
Pašticada – hovězí vařené v bílém víně
Rizoto – zpravidla obsahuje mořské plody
Lignje – pečení drobní hlavonožci
Pršut – zvláštní, vynikající místní šunka
Paški sir – ovčí sýr z ostrova Pag
Palačinky – preferovaný moučník, podávaný s džemem, čokoládou a dalšími pochutinami
Místní doprava a taxi
Taxi fungují ve větších městech. Počítejte s nástupní sazbou 25 Kn a cenou asi 7 Kn za kilometr, v noci a o svátcích se účtuje příplatek.
Chorvatsko má hustou síť autobusové dopravy. Informaci o spojích získáte v turistickém informačním centru nebo o ni požádejte delegáta v hotelu.
Pokud jste si zakoupili zájezd s vlastní dopravou, najdete další informace v kapitole o dopravních předpisech.
Významnou součástí místní dopravy je linková pobřežní lodní doprava, většinou provozovaná společností Jadrolinija. Všechny turisticky navštěvované ostrovy mají s pevninou dostatečné spojení. Rezervace na loď nebo na trajekt je možná u mezinárodních a některých expresních linek, u běžných místních spojení nikoli. S tím je třeba počítat zejména v době vyššího provozu (například soboty). Z Puly, Zadaru, Splitu a Dubrovníku plují mezinárodní spoje do Itálie.
Nákupy a suvenýry
Většina obchodů a nákupních středisek je otevřena v pracovní dny od 8 do 20 hodin, v sobotu do 14 hodin, v sezóně a v turistických centrech i déle, někdy dokonce i v neděli. Část obchodů drží polední přestávku mezi 12. a 16. hodinou.
Nejlepším místem pro nákupy v Chorvatsku jsou trhy – nejen pro příznivé ceny, ale již pro samotný zážitek autentického místního života. I kdybyste nic nepotřebovali, měli byste na tržiště zajít. V každém městě či městečku najdete alespoň jedno, vždy s nejlepší nabídkou čerstvého ovoce a zeleniny. Na trhu se smlouvá, ale nezapomeňte, že smlouvání je hra, nikoli souboj, a užijte si atmosféru. S dorozuměním nebudete mít žádné těžkosti.
Při nákupu zboží v ceně nad 500 Kn je možné požádat o vrácení daně z přidané hodnoty („PDV“) do šesti měsíců od nákupu. K tomu je nutné, aby prodejce vystavil příslušný formulář, který na hranicích celní orgán potvrdí. Daň vám vrátí v obchodě, kde jste zboží koupili, nebo po zaslání potvrzeného formuláře na účet, který uvedete.
Účtenky z nákupů si uložte až do překročení hranic, protože chorvatská finanční policie může požadovat jejich předložení. (Nejde o opatření vůči turistům, ale proti daňovým únikům v Chorvatsku.)
Typické suvenýry
Na prvním místě to jsou tradiční předměty rukodělné výroby, ať už textilní (háčkované a paličkované oděvní či bytové doplňky), jemné stříbrné šperky nebo ozdoby z korálů a mušlí, dřevěné a keramické předměty.
Kravaty: Historicky pocházejí právě z Chorvatska. Ručně vyráběné hedvábné kravaty s nejrůznějšími národními vzory patří k originálním chorvatským suvenýrům.
Suvenýry s motivem dalmatina: bílý pes s černými puntíky je skutečně původem z Dalmácie.
Morčič, tradiční šperk z Rijeky a oblíbený suvenýr z Istrie a Kvarneru, představuje malou hlavičku mouřenína. Byl vytvořen na památku vítězství nad Turky v šestnáctém století a měl mít pro svého majitele ochrannou moc.
Krajky z Pagu nebo Hvaru. Výrobu klasických krajek můžete v historických uličkách města Pagu sledovat na vlastní oči. Hvarská krajka se vyrábí z netradičního materiálu – vláken místní agáve.
Z potravin je oblíbený kvalitní panenský olivový olej, místní, zejména ovčí sýry (proslulý a drahý) paški sir z ostrova Pag, anebo pršut, uzený výrobek podobný šunce. Vše ale za ceny obdobné jako v Česku.
Láhev chorvatského vína nikdy nezklame. To platí i pro destilát z hroznů – lozu, kruškovici z hrušek nebo bylinkovou vinnou pálenku travarica. Dalmatskou specialitou původem z okolí Zadaru je likér maraskino z višní maraska.
Podél celého chorvatského pobřeží se setkáte také s nabídkami předmětů z mořských živočichů, které s Jaderským mořem nemají vůbec nic společného. Dovážejí se z tropických moří a jejich plenění byste neměli podporovat.
Oblečení, zavazadla
Na cestu si vezměte pohodlné oblečení a obuv. Pokud máte dopravu autokarem a jedete přes noc, hodí se polštářek pod hlavu. Léky, které užíváte pravidelně, nezapomeňte přibalit do příručního zavazadla.
Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou s Vaším jménem a také dovnitř vložte lístek se jménem, adresou a telefonním číslem. Jako příruční zavazadlo se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například láhev s vodou). Neberte tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete. Naopak přibalte několik plastikových tašek, hodí se skoro vždycky.
Také oblečení na pobyt by mělo být příjemné a praktické, nejlépe z přírodních materiálů (bavlna), pohodlné a prodyšné, kalhoty dlouhé i krátké, košile s dlouhým i krátkým rukávem. K moři si vezměte oblečení co nejpohodlnější a vzdušné. Obuv volte podle toho, jak chcete trávit volný čas: na pláž a na promenádu stačí sandály, na výlet do hor jsou vhodné pevnější boty. Nezbytná je pokrývka hlavy a sluneční brýle. Přes den využijete láhev na pití, večer oceníte repelenty proti komárům. Ten, kdo nosí brýle, by měl pamatovat na náhradní – to platí zejména pro řidiče.
Opalování
Nepodceňujte středomořské slunce. Mezi jedenáctou a třetí hodinou je rozumné udělat totéž, co místní obyvatelé – před přímým sluncem se ukrývat, což platí především pro děti. Kojenci na slunce nepatří vůbec. Ve stínu, při plavání či šnorchlování se opálíte také. Pomaleji získané opálení vám též déle vydrží.
Používejte opalovací mléka a krémy s dostatečně vysokým faktorem. Pokud se přesto spálíte, použijte pantenol gel. Před sluněním nepoužívejte deodoranty a voňavky, mohly by se vám na pleti udělat nepříjemné skvrny. Pijte, i když nemáte žízeň.
Pláže a koupání
Jadran představuje nejčistší část Středozemního moře. Nejčastějším typem pláží jsou oblázkové a kamínkové, méně často písečné. Součástí mnoha pláží jsou služby a půjčovny zařízení pro řadu vodních sportů. O čistotě pláží i kvalitě středisek v Chorvatsku svědčí desítky udělených modrých evropských vlajek (podrobněji viz v části „Různé“). Narazíte-li na oplocenou pláž, je zpravidla veřejně přístupná, jen je třeba najít hlavní vchod. Pokud se platí vstupné, bývá vyváženo lepší kvalitou vybavení a služeb. Vedle pláží vybavených, často však přelidněných, se na pobřeží najde nespočet liduprázdných, idylických míst pro ty, kdo před komfortními službami dávají přednost soukromí.
Přítomnost vodních ježků, správně ježovek, je dokladem o čistotě vody. Při koupání doporučujeme vhodné boty do vody. Do vody rozhodně neskákejte po delší době slunění. Prudké ochlazení rozpáleného těla může být i životu nebezpečné.
Podle chorvatských předpisů je zakázáno plavat vně prostoru vytyčeného bójemi, plavat ve vzdálenosti větší než 100 m od břehu přírodní pláže, koupat se či plavat v přístavech a v plavební dráze. Také vás může zaskočit nečekané proudění nebo jen únava. Sledujte předpověď počasí a nevydávejte se na moře za bouře či silnějšího větru. Příliv a odliv se na Jadranu projevuje málo, rozdíl hladiny nikde nepřesahuje jeden metr.
Koupání a slunění nahoře bez je běžně tolerováno, pro koupání bez plavek je vhodné vyhledat naturistické centrum nebo pláž.
Naturistické pláže
Tradice naturismu v Chorvatsku začala již ve třicátých letech 20. století na ostrově Rab a zažila obrovský rozmach o půlstoletí později. Přestože v poslední době naturistických kempů v Chorvatsku ubývá, nachází se zde několik desítek středisek či pláží FKK (zkratka německého Freikörperkultur), zejména v severní části pobřeží. FKK centra „Valalta“ (Rovinj), „Koversada“ (Vrsar), „Ulika“ (Cervat Porat) a další získala modrou vlajku FEEE. V některých FKK centrech může být požadován členský průkaz naturistické federace, pokud je návštěvníkem osamělý muž.
Koupání bez plavek na malých, méně navštěvovaných nebo opuštěných plážích je všeobecně tolerováno. Naopak na běžných plážích poblíž města či obce se nošení plavek předpokládá.
Pošta
Pošta je označena modrými písmeny HPT na žlutém podkladě. Otevřeno je ve všední dny 7 – 19 hodin, většinou s polední přestávkou, v menších místech ve všední dny 7 – 14. Ve větších městech a turistických centrech nepřetržitě 8 – 19, v sobotu jen dopolední provoz, v neděli zavřeno. Poštovní známky se prodávají na poště a ve stáncích. Známka na pohlednici do EU stojí 3,50 Kn.
Z každé pošty lze telefonovat (s použitím karty nebo se zaplacením u přepážky), faxovat a posílat telegramy, případně zakoupit pohlednice a měnit peníze. V celém Chorvatsku jsou k dispozici telefonní budky na karty, které lze koupit na poště nebo v kioscích. Předvolba do mezinárodní sítě je 00.
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Pronájem aut poskytuje několik společností. Minimální doba půjčení auta je 24 hodin. Ceny se dosti liší podle společnosti a typu auta, někde i podle sezóny. Vyplatí se proto udělat si předem malý průzkum. Orientačně počítejte s cenami od 45 EUR za den výše. Dejte pozor, zda je v ceně i DPH (22 %). Autopůjčovny požadují minimální věk řidiče 21 let a řidičský průkaz starý minimálně 1 rok (některé firmy mohou mít i přísnější podmínky). Platí se vždy předem kartou nebo hotově, některé společnosti platby v hotovosti nepřijímají.
Jedete-li do Chorvatska vlastním autem, stačí normalizované označení vozu značkou CZ a český řidičský průkaz, technický průkaz a zelená karta jako doklad o zaplacení povinného ručení. Pokud vozidlo patří jinému vlastníku, je potřeba mít jeho písemný souhlas.
Dopravní předpisy byly v Chorvatsku v roce 2004 podstatně zpřísněny. Nejvyšší povolená rychlost uvnitř obce 50 km/h, mimo obec 80 km/h, na rychlostní komunikaci 100 km/h, na dálnicích 130 km/h. Děti musí používat zádržný systém (dítě do 5 let sedačku) a nesmějí sedět na předních sedadlech. Bezpečnostní pásy jsou povinné pro všechny osoby ve vozidle. Platí povinnost celoročně rozsvícených světel i ve dne a zákaz užívání mobilních telefonů za jízdy. Není tolerován žádný alkohol v krvi. Cyklisté do 16 let musí mít ochrannou přilbu.
Dopravní nehodu jsou účastníci vždy povinni nahlásit policii, vyčkat jejího příjezdu, zajistit místo nehody a podniknout opatření ke snížení nebezpečí pro další účastníky provozu. Při poškození vozu, bez ohledu na závažnost, vydá policie potvrzení o poškození, bez kterého jinak vozidlo nemůže opustit Chorvatsko.
Chorvatští policisté jsou velmi aktivní především v sezóně, kdy provoz na chorvatských silnicích kulminuje. Pokuty jsou vysoké, minimální sazba je 300 Kn.
Celkově je potřeba při jízdě v Chorvatsku zvýšená opatrnost. Některé silnice jsou velmi úzké s prudkými zatáčkami, případně výrazným sklonem. K tomu je třeba přičíst temperamentní styl jízdy místních obyvatel. Povrch chorvatských silnic má za deště jiné vlastnosti, než na jaké jsou zvyklí čeští řidiči, což platí zvláště pro silnice na mořském pobřeží, mokrá vozovka má vlastnosti náledí. Dalším nezvyklým nebezpečím na pobřeží je vítr bóra, jejíž poryv může zejména v otevřených oblastech, na mostě a podobně vozidlo vážně ohrozit.
Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní úsek dálnice. Aktuální informace o jejich výši najdete na stránkách chorvatského automotoklubu www.hak.hr.
Čerpací stanice jsou v provozu většinou od 7 do 19 hodin, v letní sezóně déle. Hlavní čerpací stanice ve městech a na mezinárodních silnicích mají nepřetržitý provoz. Počítejte s cenami benzínu 95 asi 8 Kn, nafty 7,50 Kn. Pozor, v některých částech vnitrozemí je hustota čerpacích stanic malá.
Restaurace, ceny, doporučení
Druh a cenovou úroveň restaurace můžete odhadnout už podle názvu. Obyčejná a lidová je konoba, původně jen vinný sklípek, nabízející pohoštění zpravidla místními jídly. Bife nabízí jednoduchá jídla, někdy jen studené občerstvení. Gostionica představuje střední cestu co do cen i výběru. Pizzerie jsou tím, co od nich očekáváte. Lepší podnik se označuje restoran nebo restavracija. Nejdražší jsou restaurace hotelů vyšší kategorie. Přibývá nabídka světových fast-foodových řetězců.
Ceny jsou samozřejmě vyšší na pobřeží a v turisticky atraktivních místech. Většina restaurací vyvěšuje u vchodu jídelní lístek s cenami.Všechny provozovny jsou pod standardním hygienickým dohledem. Otevírací doba se přizpůsobuje zájmu hostů a je obvykle vyvěšena u vchodu.
Orientační ceny v restauraci:
pizza 25 – 50 Kn (podle váhy)
špagety Kn 15 – 35
ražniči, čevapčiči = Kn 30 – 50
placky z mletého masa (pljeskavica) = Kn 30 – 50
vepřový kotlet = Kn 50
rizoto = Kn 30 – 45
hamburger = Kn 10 – 15
palačinky = Kn 15 – 20
salát = Kn 10 – 18
polévka = Kn 12
minerálka 0,2 l = Kn 4
Fanta, Cola, Sprite, džus 0,2 l = Kn 10
pivo = Kn 12 – 18
káva = Kn 4 – 8
Různé
Kravata. Podle lidové tradice si již před staletími brali chorvatští vojáci do válek šáteček od své ženy nebo dívky, který si uvazovali kolem krku. Z něj odvozená kravata se postupně stala součástí tradičního mužského kroje. Do ostatních částí Evropy tento zvyk přenesli Chorvati, kteří sloužili v třicetileté válce, zejména pak jednotka „La royal Croate“, sloužící francouzskému králi. Krátce po francouzské revoluci se kravata stala všeobecně oblíbenou jak v evropských zemích, tak v jejich zámořských koloniích. Kravaty nabízené jako suvenýr jsou zdobeny typickými chorvatskými motivy.
Modrá evropská vlajka pro pláže a maríny vznikla jako společný projekt Nadace pro výchovu k životnímu prostředí v Evropě (FEEE) a deseti zemí Evropských společenství v roce 1985. Projekt je zaměřen na ochranu moře a jeho pobřeží a v roce 2005 již do něj bylo zapojeno 35 zemí v Evropě i mimo ni; vlajku získalo přes tři tisíce pláží a marín. Právo vyvěsit vlajku s bílým kruhem a modrými vlnkami se uděluje vždy na jeden rok na základě vyhodnocení čistoty moře a pláží, úrovně infrastruktury i kvality poskytovaných služeb. Na chorvatském pobřeží je nositelem vlajky téměř šest desítek pláží, z toho přes třicet se nachází na Istrii.
Požární bezpečnost. Při výletech do okolí pamatujte na to, že zdejší krajina je v létě vyprahlá a hrozí vysoké nebezpečí požáru. Požární pravidla jsou proto přísná. Nikdy nerozdělávejte oheň v přírodě, nekuřte a neodhazujte žádné hořlavé nebo dokonce hořící předměty. Dodržujte zákaz rozdělávání ohně. Zakázáno je i používání zábavné pyrotechniky. Pamatujte na tísňové volání – hasiči, číslo 93.
Marco Polo. Tento cestovatel, narozený v roce 1254, pocházel z jihodalmatského ostrova Korčula. Na své cestě se dostal až do Číny a strávil 17 let na dvoře mongolského Kublaj chána. Po návratu popsal své zážitky v cestopisu „Milión“, avšak mnoha uváděným skutečnostem jeho současníci prostě neuvěřili. Tradice praví, že to byl on, kdo do Itálie přinesl recept na výrobu těstovin.
Sportovní a plážové služby
pronájem lehátek a slunečníků Kn 10-20/den
šlapadla Kn 45-50/hod
loďka Kn 20/hod
motorový člun Kn 80/hod
výstroj na windsurfing Kn 70/hod
vodní lyže Kn 80 - 150 za jednu jízdu
minigolf Kn 10/hru
tenisový kurt Kn 30 - 50/hod
stolní tenis 10/hod
jízdní kolo Kn 20/hod nebo Kn 80 - 100/den, kvalitní horské kolo i více
jízda na koni Kn 100 - 120/hod
Spropitné
Spropitné se dává obsluze v hotelu a místnímu průvodci. Taxikáři zpravidla spropitné neočekávají, ale ocení je. V restauraci není spropitné zahrnuto v cenách. Při placení zaokrouhlujeme částku zhruba o 10 % navíc, pokud jsme se službami spokojeni.
Svátky
1. leden: Nový rok
6. leden: Tři králové
(pohyblivý) Velikonoce, zahrnují Velikonoční pondělí
1. květen: Svátek práce
(pohyblivý) Boží tělo;
22. června: Den boje proti fašismu
25. června: Den Státnosti
5. srpna: Den vítězství a díkuvzdání
15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie
8. října: Den nezávislosti
1. listopad: Všichni Svatí
25. a 26. prosinec: Vánoce
Telefonování + roaming
Volání do Chorvatska: mezinárodní předvolba +385, volání do ČR: +420. Telefonování z hotelů je spolehlivé, ale drahé. Telefonní automaty najdete i na malých místech. Fungují jen na karty, které lze zakoupit ve stáncích nebo na poště v odstupňovaných hodnotách. Večerní a víkendové tarify jsou levnější. Telefonovat lze též z každé pošty.
Všichni tři čeští mobilní operátoři poskytují do Chorvatska roaming. Ve všech běžně turisticky využívaných oblastech je dostatečné pokrytí.
Pro jednoduché a bezplatné volání z většiny zemí světa do České republiky si v každé pobočce Čedoku můžete zakoupit mezinárodní telefonní kartu X.
Tísňová volání
Policie: 92
První pomoc: 94
Hasiči: 93
Poskytování pomoci na silnicích (totéž číslo platí ve Slovinsku): 987
Všeobecné informace: 981
Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74
Spojení na zastupitelský úřad – viz příslušnou kapitolu.
Pohotovostní služba Čedoku: +420 724 626 775
Víza, vstupní formality
Pro cestu do Chorvatska potřebujete platný cestovní pas, jehož doba platnosti neskončí před ukončením vašeho pobytu na území Chorvatska. Chorvatsko umožňuje vstup na své území i na základě předložení občanského průkazu občana ČR se čtecí zónou, je to však pouze jednostranné opatření jiného státu (na rozdíl od států Evropské unie), takže Česká republika nemůže nést odpovědnost za případné komplikace, které by mohly vzniknout při vstupu nebo pobytu na území Chorvatska pouze s tímto dokladem.
Občané České republiky nepotřebují při turistických cestách do Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů. Na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatska může být vyžadováno předložení finančních prostředků ve výši až 100 EUR na osobu a den, v případě zájezdu pořádaného cestovní kanceláří nebo s předem zaplaceným pobytem 50 EUR na osobu a den (mohou se předkládat i platební karty, šeky či jiná konvertibilní valuta).
V Chorvatské republice platí pro cizince přihlašovací povinnost, a to do 24 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel. Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť je často vyžadován při odjezdu ze země.
Zajímavá místa
Bačinská jezera
Skupina navzájem propojených jezer v krasové krajině asi 5 kilometrů severozápadně od ústí řeky Neretvy s brakickou vodou v malebné přírodní scenérii.
Biokovo
V pohoří Biokovo nalezneme nejvyšší horu chorvatského pobřeží, Sveti Jure (1762 m n.m.). Pro mimořádné přírodní hodnoty byla část Biokova v roce 1981 vyhlášena národním parkem na ploše téměř 200 km2. Nalezneme zde na 2200 druhů rostlin, ze zvířat se vyskytují mufloni a kamzíci.
Brač
Ostrov Brač je třetím největším ostrovem Jadranu a leží na něm nejvyšší vrchol dalmatských ostrovů, 778 m vysoká Vidova gora. Je známý svými zálivy a oblázkovými plážemi, z nichž nejproslulejší je Zlatý mys, považovaný za nejkrásnější na celém Jadranu.
Brijuni
Souostroví u jihozápadního pobřeží cípu Istrie, chráněné pro své přírodní bohatství a kulturní pamětihodnosti (Národní park Brijuni vyhlášen roku 1983). Ostrov Veli Brijun byl osídlen již v době předhistorické; v římské době pak byl místem luxusních vil, pěstování vína a oliv. Tzv. byzantské opevnění ve Val Madona je opevněné sídlo ze 4. – 7. stol., poblíž je kostel P. Marie. Archeologická a etnografická sbírka kopií glagolských textů v kostele sv. Cermana. Novodobá péče o ostrovy je spojena s jménem Josipa Broze Tita, který na ostrovy zval své oficiální a státní hosty.
Cavtat
Městečko a přístav asi 20 km jihovýchodně od Dubrovníku. Původním osídlením byl řecký Epidauros, pozdější stejnojmenná římská kolonie. Když ji v 7. století zničily nájezdy Avarů a Slovanů, jeho obyvatelstvo se přesunulo do blízkého byzantského sídla, dnešního Dubrovníku. Nacházejí se zde jak antické, tak i středověké pozůstatky. Z doby renesance je nejvýznamnější knížecí palác, sídlo dubrovnického místodržitele.
Cetina
Jedna z nejdelších a nejvodnatějších jadranských řek, která během svého stokilometrového toku krasovým územím tvoří řadu krásných a divokých soutěsek, oblíbených pro rafting. V kaňonu u jejího ústí leží romantické městečko Omiš, známé svou pirátskou historií.
Cres a Lošinj
Tyto ostrovy tvořily původně jeden velký ostrov, avšak již ve starověku byl v jeho nejužším místě u městečka Osor prokopán kanál, aby zkrátil cestu mezi istrijskými a dalmatskými přístavy. Oba ostrovy mají bohatou historii již z dob antiky a vedle pozůstatků ilyrských sídel zde najdeme množství památek z římské doby i ze středověku. Jsou poměrně hornaté, vyznačují se příjemným mikroklimatem a bohatou vegetací. K přírodním zajímavostem patří unikátní sladkovodní Vransko jezero a výskyt chráněného supa bělohlavého.
Dubrovnik
Jedno z nejjižnějších chorvatských míst v Dalmácii, se subtropickým podnebím, padesátitisícové město s velice dobře zachovalým středověkým městským centrem uzavřeným hradbami o celkové délce 2 km se šestnácti obrannými věžemi, které byly budovány od 13. do 16. století. Pro svoji krásu byl nazýván „Perlou Jadranu“ a jedinečná památková hodnota přispěla k jeho zařazení na seznam světového kulturního dědictví UNESCO již v roce 1979. Ve městě je kromě řady muzeí pozoruhodný Knežev dvor, někdejší sídlo hlavy státu Dubrovník, kostel sv. Vlaho, radnice a kláštery.
Až do 12. století spadal Dubrovník pod byzantskou svrchovanost, v době křižáckých výprav jej získali Benátčané. Ve 14. století si město vydobylo nezávislost a dokázalo si ji dobrou obchodní a diplomatickou politikou udržet i v době turecké expanze do Evropy. Katastrofou pro město bylo zemětřesení roku 1667, z jehož následků se již nikdy nevzpamatovalo k někdejší slávě. Jeho státní nezávislost ukončily napoleonské války.
Hvar
Hvar je někdy nazýván levandulovým ostrovem. Patří k nejkrásnějším a nejoblíbenějším ostrovům Jadranu, s nejvyšším podílem hodin slunečního svitu v celém Středomoří. Byl osídlen již v mladší době kamenné, ve čtvrtém století př. n. l. se tu usadili Řekové. Tisícileté dějiny zde zanechaly množství památek. Město Hvar je nejhezčím městem ostrova, spolu s městy Dubrovník a Korčula patří ke třem architektonickým klenotům dalmatského pobřeží.
Imotski
Městečko přitahuje svým krasovým okolím. Nejzajímavější jsou dvě jedinečná jezera, Modré a Červené, která leží na dně závrtů hlubokých několik set metrů.
Klek
Městečko ve stejnojmenném zálivu mezi pevninou a poloostrovem Pelješac, vzdálené 80 km od Dubrovníku a 50 km od Medžugorje v sousední Hercegovině. V minulosti bylo tureckou přístavní pevností. V nedalekém Neumu sestupuje až k moři úzký vnitrozemský koridor, patřící Bosně a Hercegovině, jehož území se projíždí bez jakýchkoliv překážek a formalit.
Klis
Pevnost Klis, asi 12 km severně od Splitu, jedna z nejimpozantnějších v Chorvatsku, měla díky strategické poloze mimořádný význam již pro Římany. O půl tisíciletí později je zmiňována jako dvůr chorvatského knížete Trpimira. V šestnáctém století dokázal Klis vzdorovat celých dvacet pět let, než padl do tureckých rukou. Na konci třicetileté války jej na Turcích dobyli Benátčané. Poslední vojenskou roli hrál za 2. světové války jako opěrný bod italských a německých okupačních armád.
Knin
Pozoruhodné památky se nacházejí i ve vnitrozemí. K nim rozhodně patří Knin, vzdálený 55 km od Šibeniku, s nepřehlédnutelnou pevností na křižovatce cest mezi vnitrozemím a mořem, která byla svého času nejmohutnější v celé Dalmácii a v 11. století sloužila jako sídlo chorvatských králů. Východně od Kninu pramení řeka Krka ve 22 metrů vysokém vodopádu Topoljski buk.
Korčula
Ostrov Korčula patří k nejlesnatějším ostrovům Jadranu. Borové, cypřišové a dubové lesy pokrývají přes polovinu jeho území, zatímco zemědělské části dominují vinice a olivovníkové háje. Město Korčula je jedním z nejlépe zachovaných středověkých měst Dalmácie i Středozemí, s mnoha památkami a neopakovatelnou atmosférou. V roce 1254 se údajně právě zde narodil cestovatel Marco Polo. Městu vévodí katedrála sv. Marka z 15. stol., obklopená pozdně gotickými a renesančními paláci.
Kornati
Přibližně 25 km jižně od Zadaru se nachází neobyčejná skupina asi 150 ostrovů, tvořících souostroví Kornati. Jejich větší část, celkem 89 vápencových ostrovů, ostrůvků a útesů, byla v roce 1980 prohlášena národním parkem o rozloze asi 230 km2. Park chrání nejen ostrovy, ale především i moře a mořské dno s jeho bohatou rostlinnou a živočišnou říší. Potápění je možné jen na zvláštní povolení správy parku.
Krka
Národní park o rozloze 110 km2 zahrnuje celý tok řeky Krky od pramene až po její ústí do moře. Řeka na své cestě vápencovým územím vytváří mnoho krasových jevů, z nichž nejznámější jsou vodopády a kaskády „Slapovi Krke“ na dolním toku. Park má několik vchodů a dobře vybavených turistických center. Vstupenka koupená v jednom z nich platí v daném dni pro celý park.
Medžugorje (Bosna a Hercegovina)
Původně bezvýznamná vesnice v západní Hercegovině se stala jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších poutních míst po roce 1981, kdy se zde několika místním dětem opakovaně zjevovala Panna Maria.
Mljet
Nejkrásnější a nejzelenější ostrov Jadranu, jen řídce obydlený, dle tradice spojovaný s pobytem Odyssea a nymfy Calypso i svatého Pavla. Třetinu jeho území tvoří národní park, vyhlášený v roce 1960: přírodní ráj, dosud nepoškozený lidskou činností. Je unikátní propojením krasové pevniny a členitých vodních ploch.
Mostar (Bosna a Hercegovina)
Zajímavé a historické, dnes stotisícové město leží na řece Neretvě asi 50 km od mořského pobřeží v muslimsko-chorvatské části Bosny a Hercegoviny. Byl založen Turky v 16. století a své jméno dostal od světoznámého místního mostu z téže doby.
Murter
Ostrov o rozloze 19 km2 je od pevniny oddělen úzkým průlivem, přes který vede most ve městě Tisno. Ostrov poskytuje množství pěkných příležitostí k odpočinku a je přirozeným východiskem do národních parků Kornati a Paklenica.
Neum (Bosna a Hercegovina)
Jediné pobřežní město Bosny a Hercegoviny, ležící v úzkém koridoru, který zajišťuje tomuto státu přístup k moři. Tato zvláštnost pochází již z dob osmanské nadvlády, kdy Turky obsazený Neum měl od sebe oddělovat území ovládané Benátkami a Dubrovníkem.
Neretva (Bosna a Hercegovina)
Významná řeka, ve svých posledních 22 km před ústím protéká Chorvatskem. Do moře se vlévá několika rameny v deltě o ploše 200 km2, která byla vyhlášena ornitologickou rezervací.
Nin
Město založené na ostrově, který je dodnes s pevninou spojen pouze dvěma mosty. Za římských dob zde stálo fórum, amfiteátr a chrám, ve své době největší v Dalmácii, dnes archeologická památka. Po příchodu Slovanů se Nin stal kulturním centrem a je považován za první politické centrum Chorvatů. Zachovaný kostel sv. Kříže z počátku 9. století je označován jako nejmenší katedrála na světě, protože Nin byl v té době sídlem biskupa. Biskupa Gregora z Ninu připomíná jeho socha před branami Diokleciánova paláce ve Splitu. Místní muzeum uchovává zejména exponáty z římské doby.
Pag
Protáhlý asi 60 km dlouhý ostrov leží jihovýchodně od ostrova Rab podél pobřeží Kvarneru, od něhož jej odděluje úzký Velebitský kanál. Ostrov má výrazné středomořské klima s maximálním počtem hodin slunečního svitu. Vnitrozemí je porostlé zejména mackií, v údolích se pěstuje vinná réva, zelenina, ovoce a olivy. Z mléka místních ovcí se vyrábí známý pažský sýr. Městečko Pag, hlavní město ostrova, bylo na dnešním místě založeno na plánovitém půdorysu uprostřed 15. století a jeho centrum si svůj středověký půvab zachovalo dodnes.
Paklenica
Horský národní park Paklenica, vyhlášený v roce 1949 na ploše 96 km2, sahá od mořského pobřeží po nejvyšší vrchol Velebitu, Vaganski Vrh (1757 m n.m.). Je proslulý hlubokými kaňony v bukových a borových lesích a mnoha krasovými jevy. Jeho hlavní částí jsou dvě údolí, Velika Paklenica a Mala Paklenica. Kromě jiného se zde nachází množství horolezeckých terénů včetně 350 m vysoké stěny Anića kuk. Vstupním místem je Starigrad, asi 35 km po silnici od Zadaru.
Pelješac
Po Istrii druhý největší poloostrov na chorvatském pobřeží Jadranu, zajímavý nejen pro svoji přírodu, ale i z etnografického hlediska. Je poměrně hornatý (Sveti Ilija, 961 m n.m.), což vytváří chráněné polohy na jeho jižním pobřeží. S pevninou je spojen úzkou šíjí u Stonu. V úrodných údolích ve vnitrozemí se pěstuje ovoce a vinná réva (nejznámější chorvatské víno Dingač). Jeho hlavním centrem je historické městečko Orebić na pobřeží obráceném ke Korčule.
Plitvická jezera
Plitvická jezera jsou nejznámější chorvatský národní park, součást přírodního světového dědictví UNESCO, známý miliónům lidí z filmů o Vinnetouovi. Má rozlohu 29.462 hektarů, z toho 217 hektarů vodních ploch, a patří k nejkrásnějším přírodním oblastem Evropy. Najdeme jej přímo u silnice č. E 71 mezi Zagrebem a pobřežím, což je výhodné zejména pro ty, kdo zvolili zájezd s vlastní dopravou.
Jádro parku tvoří řetěz šestnácti průzračných, smaragdově zelených jezer vytvořených řekou Korana v krasovém území, propojených řadou vodopádů a kaskád, kanálů a menších toků, přes které jsou vedeny turistické stezky a můstky. Vápenec, rozpuštěný ve vodě, se znovu usazuje jako travertin a vytváří tak nesmírnou rozmanitost i proměnlivost celé vodní soustavy.
V okolních lesích, převážně původních, žije množství zvířat včetně vlka a medvěda. Park má dva hlavní vstupy, do dolní a horní části, mezi kterými jezdí turistický vláček. Z hlediska optimálního využití slunečního světla a tím i pohledů na jednotlivé partie se doporučuje věnovat dopoledne dolní části, odpoledne horní části parku.
Poreč
Jedno z nejzajímavějších měst na Istrii a v Chorvatsku vůbec, postavené na poloostrově; půdorysy ulic městského jádra jsou z doby Římanů. Najdeme zde zbytky římských staveb, benátské paláce, středověké věže, románskou baziliku sv. Eufrazia ze 4. – 6. století s nádhernými mozaikami (na seznamu UNESCO), zachovalé středověké paláce v románském a gotickém stylu.
Pula
Město v jižním cípu Istrie, významné už v době římské. Elipsovitá aréna o rozměrech 100x120 m z doby císaře Vespasiána dnes slouží pro koncerty a představení, v katakombách je umístěna výstava o římské době. Řada význačných církevních i světských staveb ze všech období života města. Archeologické muzeum.
Rab
Ostrov leží v závětří pohoří Velebit a jeho členité pobřeží s mnoha zátokami a přístavy je přímo stvořeno pro milovníky plachtění a ostatních vodních sportů. Rab je ostrov slunce, středomořské vegetace a lesů zelených po celý rok. Městečko Rab, jemuž byla městská práva udělena již římským císařem Augustem, je centrem veškerého dění na ostrově a živým památníkem historie s mnoha gotickými a renesančními domy, kostely a zvonicemi. Spojení s pevninou zajišťuje trajekt z městečka Jablanac, který jezdí v sezóně non-stop, plavba trvá pouhých 10 minut.
Rovinj
Malebné městečko na západním pobřeží Istrie, nedaleko známého Limského fjordu. Historické jádro města z pozdně antické doby. Množství kostelů ve městě i v nejbližším okolí. Muzeum s archeologickými a etnografickými sbírkami.
Senj
Senj je největší město na pobřeží mezi Rijekou a Zadarem na místě, které je osídleno již přes tři tisíce let a za Římanů bylo dokonce rozlehlejší, než současné město. Poté, co je v roce 1520 vypálili Turci, byla nad ním postavena pevnost Nehaj. Její historie je spjata se společenstvím tzv. Uskoků, chorvatských vojáků, kteří byli v 16. století vyhnáni z původních domovů Turky a více než sto let si jejich polovojenská organizace dokázala zachovat nezávislost v bojích proti Turkům a Benátčanům. Jejich historie, dokumentující složité poměry této části Chorvatska, je náplní expozice muzea v pevnosti.
Severní Velebit
Celá oblast Severního Velebitu je pozoruhodná neporušenou přírodou. Svědčí o tom i vyhlášení nejmladšího národního parku Chorvatska, Severní Velebit (v roce 2000), který je současně biosférickou rezervací UNESCO. Kromě vlastního území parku stojí za návštěvu pro svůj půvab a opuštěnost i jeho širší okolí. Lze najít mnoho míst, kde lze zaparkovat auto a vydat se na několikahodinový pěší výlet.
Solin
Solin, antická Salona, vzdálený 10 km od Splitu, je nejznámější archeologickou lokalitou s památkami zejména z prvních století našeho letopočtu. V římské době byl hlavním městem provincie Dalmácie. Prohlídku je nejlépe začít v severní části, Manastirine, kde se též nachází muzeum Tusculum.
Split
Největší město Dalmácie se 190 tisíci obyvateli je zároveň jejím turistickým a kulturním centrem. Jeho starou část tvoří Diokleciánův palác, vystavěný na počátku 4. století císařem, který z této oblasti pocházel. Okrsek paláce, ohraničený hradbami se čtyřmi symetricky položenými branami, tvoří celou starou městskou čtvrť s dosud plně zachovalými částmi původních římských staveb, například ve sklepích pozdějších domů. Jde o římskou památku, jedinečnou v celé Dalmácii. Centrum paláce dnes tvoří katedrála sv. Duje s osmihranným půdorysem, která vznikla z původního mauzolea císaře Diokleciána, s věží a katedrální pokladnicí, která kromě jiných cenných předmětů uchovává nejstarší chorvatský rukopis. Před severní zdí paláce stojí proslulá socha biskupa Gregora z Ninu. Při návštěvě nesmíte vynechat trh sv. Dominika v prostoru mezi palácem a nábřežím.
Šibenik
Čtyřicetitisícové historické město leží u zálivu, který je současně ústím řeky Krky a představuje nejlépe chráněný přírodní přístav na Jadranu. Za návštěvu stojí úzké uličky starého města pod pevností sv. Any, kterou nelze vynechat již jen pro nádherný panoramatický rozhled. Nejpozoruhodnější památkou města je katedrála sv. Jakova. Za návštěvu stojí také velký městský trh.
Trogir
Přes dva tisíce let staré město Trogir se spletí křivolakých uliček, kostelů a paláců, měšťanských domů a prosluněných dvorků se rozkládá na ostrově mezi pevninou a větším ostrovem Čiovo. Od roku 1997 je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Dóm sv. Laurentia byl budován po pět století a jeho kaple blahoslaveného Jana Ursini z konce 15. století je považována za nejkrásnější renesanční památku Dalmácie. Kostelní věž umožňuje vyhlídku na město, na moře i na přístavní pevnost Kamerlengo, která je též veřejně přístupná. Pozoruhodný je i trogirský trh, umístěný na pevnině hned proti starému městu.
Vis
Ostrov Vis se právem pyšní nedotčenou přírodou, i když jedním z důvodů je, že až do roku 1992 byl vojenskou základnou, pro ostatní svět prakticky nepřístupnou. Dnes zde žije asi 5 tisíc obyvatel. Z přístavu Komiža lze navštívit ostrůvek Biševo s proslulou Modrou jeskyní.
Zadar
Pozoruhodné město Zadar bylo významnou námořní základnou již pro ilyrský kmen Liburnů a později pro Římany. Také ve středověku si dlouho udrželo postavení bohaté a mocné samostatné obce, až do doby, kdy je v roce 1409 král Ladislav společně s celou Dalmácií prodal Benátčanům. Významu celého města odpovídají i dochované stavby, nejstarší již z římského období. Nejzajímavější je nepochybně kostel sv. Donáta, postavený v 9. století. Zadar je také městem muzeí – národního, archeologického, námořního, muzea a klenotnice v klášterním kostele sv. Františka a stálé výstavy „Zlato a stříbro Zadaru“.
Zábava, kultura, sport
Kromě místní nabídky kaváren, klubů, barů a diskoték je pestrá nabídka všemožných aktivit součástí služeb každého turistického letoviska.
V každé oblasti najdete pro většinu sportů půjčovny výstroje, případně instruktorské školy například vodního lyžování, tenisu, windsurfingu či potápění. Tenisová hřiště se nalézají prakticky ve všech letoviscích, některá i s umělým osvětlením. Přibývá také jízdáren a jezdeckých škol, s cenami od 15 EUR/hod. Ve větších střediscích je možné provozovat parasailing (létání na padáku, taženém motorovým člunem, od 30 EUR/15 min). K půjčení motorového člunu je obecně zapotřebí doklad o plnoletosti a způsobilosti k řízení (některé půjčovny je ale nepožadují).
Sportovní rybaření (ze člunu i ze břehu) je možné pouze s povolením. Povolenku s vymezením způsobu lovu a vyznačenou dobou platnosti (1 – 30 dní) vydávají cestovní agentury a kanceláře v pobřežních městech a také kapitanáty přístavů (cena od 60 Kn výše). Je třeba vyplnit žádost a předložit pas. Rybolov je povolen všude s výjimkou národních parků (Kornati, Brijuni, Krka a Mljet) a několika menších lokalit. Podrobné podmínky a omezení obdržíte zároveň s povolenkou. Doporučujeme získat co nejvíce informací předem a zeptat se raději dvakrát, protože pokuty za nedodržení předpisů jsou vysoké.
Průzračné vody Jadranu jsou ideální pro potápění. Potápěče přitahuje nejen život pod hladinou, ale i podmořské jeskyně a lodní vraky. Šnorchlování a potápění bez výstroje není omezeno, ale pro potápění s výstrojí je nutné mít úřední povolení (potápěčský průkaz). Ten vydává Chorvatská potápěčská asociace (HRS), a to výhradně osobám s vysvědčením z mezinárodně uznávané potápěčské školy. Povolení platí 365 dnů od vydání a stojí 100 Kn. S tímto průkazem se můžete zúčastnit potápění organizovaného profesionálním střediskem, kde obvykle půjčují i výstroj. Výlet s vlastním vybavením včetně kompletního servisu stojí cca 20 – 30 EUR/1 ponor; výlety k potopenému vraku jsou dražší. Půjčení výstroje 20 – 30 EUR/1 den. Doporučujeme přihlásit se do potápěčského kurzu u organizace, která má všechna potřebná povolení, vybavení i informace, a zároveň vám poskytne nutné odborné vedení.
Platný potápěčský průkaz je podmínkou pro vydání povolení pro individuální potápění, které má rovněž roční platnost. Za poplatek 2.400 Kn ho vydá příslušný přístavní kapitanát nebo jeho pobočky. Oblastmi, kde je potápění zakázáno úplně, jsou národní parky Brijuni a Krka a další chráněná území, okolí vojenských objektů a kotvících vojenských lodí, přístavy a místa s hustým lodním provozem. V národních parcích Kornati a Mljet je třeba zvláštní povolení správy parku. Maximální povolená hloubka pro sportovní a rekreační potápění je 40 m. Pokuty za porušení předpisů jsou až 5.000 Kn.
Podmínkou pro případný pronájem celé lodi, ať plachetnice nebo motorového člunu, jsou platné tzv. kapitánské zkoušky pro plavbu včetně obsluhy radioprovozu. Složení osádky i jakékoli její změny během plavby je nutné hlásit přístavnímu kapitanátu. Je možné též najmout loď i s kapitánem. Pronájmy se sjednávají zpravidla na týden. Závazná objednávka předem je spojena s výraznou slevou.
Zastupitelské úřady
Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku
Veleposlanstvo Češke Republike
Savska cesta 41, 9. poschodí, 10 000 Zagreb
Republika Hrvatska
telefon: 00385-1-6177246
00385-1-6121618
00385-1-6121533
fax: 00385-1-6176630
e-mail: zagreb@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/zagreb
provozní hodiny úřadu: pondělí - pátek: 7.45 – 16.15 hod.
konzulární úsek - úřední hodiny pro veřejnost: pondělí - pátek: 9.00 – 12.00 hod.
nepřetržitá služba: (00385) 916121533
Konzulární jednatelství Rijeka – pouze sezónní provoz (od 15.6. do 15.9.)
Trg 128, brigade Hrvatske vojske, 51000 Rijeka
tel.: +385-51212515
- z českého mobilu: 00385-916121560
- z území Chorvatska: 0916121560
úřední hodiny: po – pá 09.00 – 12.00
Konzulární jednatelství Split – pouze sezónní provoz (od 15.6. do 15.9.)
Obala H.N.P. 5/III Riva, 21000 Split
tel.: +385-21344866,
- z českého mobilu: 00385 -91 612 1660
- z území Chorvatska: 091 612 1660
úřední hodiny: po – pá 09.00 – 12.00
Veľvyslanectvo Slovenskej republiky v Chorvátsku
Prilaz Gjure Deželiča br. 10
10000 Záhreb
tel: ++385 /1/ 487 7070
mobil: ++385 982 781 82
Zastoupení Chorvatska v Česku
Velvyslanectví Chorvatské republiky
V Průhledu 9, 162 00 Praha 6
telefon: 233 340 479
233 355 695
233 355 247
fax: 233 343 464
e-mail: velrhprag@vol.cz
provozní hodiny: pondělí až pátek 9.00 – 12.00
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Na základě mezinárodní smlouvy mezi Českem a Chorvatskem je českým občanům poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny, tedy všechny úkony nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života. K potvrzení tohoto nároku musíte mít Evropský průkaz zdravotního pojištění, který od 15.09.2005 nahradil dřívější formuláře CZ/HR 111. Bez tohoto průkazu bude požadována platba v hotovosti.
Zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny, například když je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následku úrazu. K tomu je třeba na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, přičemž udělení nebo odmítnutí souhlasu je plně v pravomoci pojišťovny.
Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů Chorvatského ústavu zdravotního pojištění (Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje - HZZO), jichž je asi 90 % ze všech lékařů a jejich zařízení je označeno „Ugovorna zdravstvena ustanova“. Čeští pojištěnci vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce, což znamená i spoluúčast, zpravidla 10 Kn za každý úkon (prohlídka, doporučení, recept), případně procentní sazba podle druhu úkonu.
V případě, že jste byli nuceni uhradit péči v hotovosti, nechte si vystavit účet, z něhož přesně vyplynou poskytnutá plnění. S tímto účtem se po návratu obraťte na Vaši zdravotní pojišťovnu, která Vám náklady refunduje do výše odpovídající cenám ve veřejném chorvatském systému. Výše uvedená částka bude ovšem zpravidla nižší než částka, kterou jste museli zaplatit.
Smlouva s Chorvatskem také nekryje transport zraněného zpět na území ČR ani nutnou spoluúčast. Tyto náklady Vám česká zdravotní pojišťovna neuhradí. Z tohoto důvodu jednoznačně doporučujeme před výjezdem na území Chorvatska uzavřít smluvní cestovní připojištění. Také pro rizikové sporty (potápění, vodní lyžování, jízda na vodních skútrech) je vhodné se připojistit.
Na cestu nepotřebujete žádné zvláštní očkování. O běžném očkování, vhodném pro dovolenou (virová hepatitida, tyfus, tetanus, klíšťová encefalitida) se poraďte se svým lékařem.
Lékáren je dostatek. Jsou otevřeny v pracovní dny od 8 do 19 hodin, většinou s polední přestávkou, v sobotu od 8 do 14. Ve větších městech jsou pohotovostní lékárny. Přesto si své běžné léky vezměte z domova s dostatečnou rezervou.
Zdravotní rizika představují zejména onemocnění spojená se specifiky pobytu. Nejdůležitější je dostatečně se chránit před sluncem, jinak hrozí úpal (nebezpečné přehřátí organismu) nebo úžeh (poškození přímým slunečním zářením). Vždy je třeba zajistit ochlazení a odpočinek v chladnu a doplnit chybějící tekutiny. Ohroženy jsou zejména děti a starší lidé.
Důležitá je prevence, tedy omezení pobytu na slunci, zvláště zpočátku a v poledne. U vody sprchování a zvlhčování vlasů. Nezapomeňte, že slunce opaluje i ve vodě a subjektivní pocit může zkreslovat také vítr. Je potřeba užívat kvalitní opalovací přípravky, případně mléko po opalování a pantenol na ošetření spálenin. Pokrývka hlavy a sluneční brýle jsou samozřejmostí.
Častou zdravotní potíž při cestování, způsobenou často jen změnou stravy, představují průjmy. Důležité je dostatečné doplňování tekutin, případně Endiaron nebo Endiform. Při vážnějších projevech nebo trvání přes tři dny je třeba vyhledat lékaře.
Při koupání se můžete zranit šlápnutím na mořského ježka (správně ježovku). Je potřeba odstranit úlomky trnů z rány a ošetřit běžným antiseptikem. Při hlubších ranách se musí vyjmout cizí částice chirurgicky. Nejlepší prevencí jsou boty do vody, které chrání též proti rozříznutí nohy ostrým kamenem. Vyhněte se kontaktu s medúzou.
Pokud trpíte nevolností v autobuse nebo na lodi, vybavte se předem např. Kinedrylem – výlet na lodi je škoda vynechat. Buďte opatrní při skákání do vody – dno je zpravidla skalnaté a kde neznáte hloubku, neskákejte vůbec.
Při procházkách do vnitrozemí dejte pozor na hady, protože někteří jsou jedovatí. Dostatečnou ochranou by měla být dobrá obuv a přiměřená opatrnost. Had před vámi uteče, pokud mu tuto možnost poskytnete.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform, Ercefuryl), případně antibiotika předepsaná lékařem (Ampicilin, Augmentin, Deoxymykoin), antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Opthalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten, Mykoseptin), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol gel na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Zvyklosti a obyčeje
Chorvatsko je tolerantní země a zásady běžné etikety odpovídají našim zvyklostem.
Vyhněte se rozhovorům o politice, včetně rozpadu Jugoslávie, o náboženství nebo kritice místních poměrů. V Chorvatsku jsou tato témata obzvlášť citlivá vzhledem k nedávné válce.
Kouření ve veřejných budovách a v dopravních prostředcích je zakázáno. V některých restauracích je oddělená část pro nekuřáky. Žena bez doprovodu musí na pobřeží počítat s tím, že ji budou místní muži oslovovat nebo se snažit jinak upoutat její pozornost. Musíte dát najevo jasné „ne“, a nebudete obtěžována. Nefotografujte na nudistických plážích.
Na celém území Chorvatska platí přísný zákaz nocování ve volné přírodě. Jedinou možností je tedy ubytování v hotelu, kempu a privátu. Při nedodržení tohoto nařízení vám hrozí policejní stíhání, soudní řízení a peněžitá pokuta, nebo i vězení.
Dodržujte veškeré zákazy i dopravní předpisy. Chorvatští policisté jsou bdělí, pokuty vysoké a neznalost zákona neomlouvá.