Do provozu zamíří auto plné senzorů a kamer. Brněnští vědci sledují, jak se chová řidič

Řidič má při ovládání auta speciální brýle s kamerami (zdroj: ČT24)

Speciální měřicí auto si pořídili vědci z brněnského Vysokého učení technického. Pomáhat má s výukou i s výzkumem chování řidičů. Zaměří se přitom na lidský faktor při dopravních nehodách, který je pro vědce stále velkou neznámou. Auto je proto vybavené hned několika snímacími zařízeními v hodnotě tří milionů korun.

Poslední srpnový víkend havarovala na silnici kousek od Sokolnic tři osobní auta. Do dvou z nich narazil mladý řidič, který nezvládl rychlost a skončil v protisměru. Právě vlivem lidského faktoru při dopravních nehodách se teď začali zabývat odborníci z Vysokého učení technického v Brně (VUT).

Používat k tomu budou speciální auto vybavené sedmi různými snímači. „Něco je vevnitř, něco je venku, je to taková směs. Jsou tam signály z GPS, z kamer, potom fyziologické záznamy a záznamy pohledu očí,“ přiblížil asistent Ústavu soudního inženýrství VUT Michal Belák.

Senzory zjistí, kdy je řidič nepozorný

Každý řidič měřícího auta si před jízdou musí nasadit speciální brýle s kamerami. Ke svým běžným hodinkám pak přidá i hodinky chytré, které měří kromě tepu i teplotu a vodivost kůže. „Dále má na sobě řidič senzor dechu a EKG senzory. Tím pádem máme vše pokryto a můžeme zjistit, jak moc je řidič nervózní nebo vystresovaný,“ uvedl asistent Ústavu soudního inženýrství VUT Martin Bilík.

Potom už stačí jen nastartovat a auto může vyrazit. Zatímco pohled řidiče monitorují kamery v brýlích, jeho jízdu zaměřuje šest dalších kamer. Čtyři jsou umístěné uvnitř, dvě venku. Jedna je vybavená i termo viděním, díky kterému auto hlavně v noci samo rozpozná blížícího se chodce.

„Bude třeba krásné porovnání toho, kdy chodce najde auto a kdy chodce najde řidič,“ vysvětlil Bilík. Právě reakční doba řidiče bývá při dopravních nehodách zásadní. A odvíjí se často od toho, co v daném momentě člověk zrovna dělá a jak moc se soustředí. To všechno chtějí vědci zjistit.

Nepozornost je příčinou necelé poloviny dopravních nehod
Zdroj: Centrum dopravního výzkumu

„Samozřejmě budeme vědět čas, co jak dlouho trvalo a kdy co řidič udělal. Na základě toho budeme hledat souvislosti, proč se zrovna tak zachoval,“ řekl Belák. V autě se v následujících měsících vystřídá několik desítek figurantů. Sesbíraná data pak budou odborníci teprve vyhodnocovat. Výsledky by měly pomoct hlavně při analýze dopravních nehod.

Ze stejného důvodu pak odborníci dělají i takzvané crash testy, tedy testovací nehody aut. Zjištěné znalosti můžou soudní znalci využít ve svých posudcích. Jako tomu bylo třeba v případě lobbisty Romana Janouška, který svým autem srazil ženu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Přibývá samoobslužných prádelen a čistíren

Během pěti let přibylo v Česku samoobslužných prádelen a čistíren o více než čtvrtinu, ukazují data Asociace prádelen a čistíren. Službu nejčastěji využívají senioři, studenti nebo menší podnikatelé – například kadeřnictví či restaurace. Kromě prádelen mohou lidé využít také samoobslužné automaty na praní.
před 4 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 12 hhodinami

Senátorem v obvodu Brno-město bude Zdeněk Papoušek (za ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Brno-město bude Zdeněk Papoušek, někdejší senátor za KDU-ČSL, kterého nyní navrhla ODS s podporou SPOLU, STAN, Pirátů, Zelených a iniciativy Fakt Brno. Hned v prvním kole získal nadpoloviční počet hlasů, 59,4 procenta. Vyplývá to z volebních výsledků na webu www.volby.cz. Nově zvolený senátor se ujme mandátu s platností do října 2026. Obsadí místo po Romanu Krausovi (ODS), který náhle zemřel 30. října 2024. Druhá Karin Podivinská (ANO) získala 21,92 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 20,62 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.
18. 1. 2025

V Brně začali sčítat hlasy doplňovacích senátních voleb

Ve čtrnáct hodin se uzavřely volební místnosti v jedenácti městských částech Brna, které spadají do volebního obvodu číslo 60, kde se konaly doplňovací volby do senátu. Lidé vybírali nástupce zesnulého Romana Krause (ODS), který náhle zemřel loni 30. října. Přišlo asi 21 procent voličů. Voliči mohli poprvé využít elektronické občanské průkazy. Český statistický úřad zveřejní výsledky na webu volby.cz odpoledne.
18. 1. 2025

Skončil první den hlasování v doplňovacích senátních volbách v Brně

V Brně skončil první den hlasování v rámci prvního kola doplňovacích senátních voleb. Volební místnosti se znovu otevřou v sobotu v osm hodin ráno. Volební účast v jedenácti městských částech byla k páteční 21. hodině 13,68 procenta z celkem 90 tisíc oprávněných voličů. Nový senátor obsadí místo po Romanu Krausovi z ODS, který zemřel loni na konci října. V pátek bylo poprvé možné prokázat totožnost voliče i pomocí aplikace eDoklady v mobilu. Poprvé jako volební místnost sloužil také prostor v nedávno opravené Arnoldově vile v Černých Polích.
17. 1. 2025Aktualizováno17. 1. 2025

Dopravu v brněnských Židenicích komplikuje uzavírka kvůli úpravě tramvajové trati

Začala první etapa úpravy tramvajové trati v brněnských Židenicích, a to v úseku od Vojenské nemocnice po železniční most v Bubeníčkově ulici. Jde o součást velké proměny v okolí zábrdovického koupaliště. Místo bude v budoucnu sloužit jako vstupní brána do Nové Zbrojovky.
16. 1. 2025

V pátek začnou v Brně doplňovací volby do Senátu. Kandiduje šest lidí

V pátek 17. ledna ve 14 hodin začne první kolo doplňovacích voleb do Senátu v obvodu 60 – Brno-město. Nový senátor obsadí místo po Romanu Krausovi z ODS, který zemřel loni v říjnu. Kandiduje šest lidí. Novému senátorovi skončí mandát na podzim 2026.
16. 1. 2025

Výzkum: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.
16. 1. 2025
Načítání...