Odstartovala Tříkrálová sbírka. Letos budou lidé přispívat hlavně on-line

V katedrále svatého Václava v Olomouci byl ve středu zahájen 22. ročník Tříkrálové sbírky. Tadiční charitativní akce, která vznikla právě v Olomouci, letos proběhne hlavně on-line, lidé budou moci přispívat i formou dárcovských SMS zpráv. V katedrále proběhla dopoledne modlitba tří králů, ti se pak vydali za olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.

Rozhodnutí o zákazu osobního koledování označil ředitel Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) Václav Keprt jako nejtěžší. Stalo se tak vůbec poprvé od roku 2000, kdy tato tradice v tamní arcidiecézi vznikla.

„Koledníci chtěli vyjít, celkem 80 procent z nich na to bylo připraveno, věděl jsem, že lidé budou zklamaní, že nepřišli. Do poslední chvíle jsme vyčkávali, než jsme to stopnuli. Rozhodli jsme se vzhledem k vývoji, opravdu nemůžeme ohrozit ani koledníky, ani veřejnost,“ řekl Keprt.

Ve středu tak na tuto tradici alespoň symbolicky v katedrále svatého Václava upozornili tříkráloví koledníci v zastoupení biskupa Antonína Baslera, prezidenta ACHO Bohumíra Vitáska a primátora města Miroslava Žbánka (ANO). S koledou se následně vydali za olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.

Tři králové u arcibiskupa Jana Graubnera
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Arcibiskup uvedl, že koledování je letos mimořádně jiné, přesto doufá, že díky tradici a štědrosti lidí to charita nakonec nepocítí. „Situace covidu nás dostala do polohy, v jaké jsme, mnoho věcí nemůžeme, ale je potřeba, abychom žili dál. Jsou zde i potřební, kterým Tříkrálová sbírka pomáhá již řadu let, a mnohé služby by bez její podpory nemohla poskytovat,“ řekl Jan Graubner.

Koledníci chodí, ale nezvoní

Tříkrálová sbírka se sice přesunula do on-line prostoru, přesto se charity snaží kontakt udržet. „Někteří obcházejí domácnosti, nezvoní, nekoledují, píšou na dveře K+M+B, roznášejí letáčky, upozorňujeme na koledu on-line, která je milá. My jsme lidi v době covidové neopustili, dělali jsme spoustu věcí ve velmi těžkých podmínkách, proto jsem přesvědčen, že to lidé vědí, a kdo bude chtít, ten si nás najde,“ doplnil ředitel ACHO.

Také podle ředitele olomoucké charity Petra Prinze chtělo a bylo ochotno jít koledovat asi 80 procent koledníků. „Charita nepotřebuje peníze, charita potřebuje sloužit – a k tomu, aby sloužila, mimo jiné zve další lidi, aby jí pomohli. To se bezesporu podaří i letos,“ řekl. 

Většinou on-line, někde však budou i pokladničky

 Do Tříkrálové sbírky mohou letos lidé přispět na webových stránkách Charity České republiky věnovaných samotné sbírce, nebo přímo zasláním na účet účet 66008822/0800 u České spořitelny (variabilní symbol 777). Na některých místech se objeví i klasické nepřenosné pokladničky – například v Bílovicích nad Svitavou stojí v kostele, v Kanicích na Brněnsku ve škole a v prodejně potravin.

„Pokladniček máme asi 365. V Brně je třeba v kostele u svatého Jakuba. Jak se ta (covidová) situace zhoršuje, bude finančních prostředků potřeba čím dál víc. Jen pro představu – charita na jižní Moravě obhospodařuje denně asi 2200 seniorů v domácí péči,“ uvedl ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.

Olomoucký nápad, který se rozšířil do celé země

Koledníci vyšli v olomoucké arcidiecézi do ulic poprvé v roce 2000, poté se sbírka začala konat i v ostatních částech země a stala se největší sbírkovou akcí tuzemské charity. Právě v olomoucké arcidiecézi jsou lidé každoročně nejštědřejší. Loni věnovali rekordních 32,2 milionu korun. V porovnání s předchozím rokem to bylo o 2,4 milionu korun více. V celém Česku koledníci vybrali 130,3 milionu korun. 

Zatím se vybraly tři miliony

V rámci každoroční Tříkrálové sbírky se od letošního 1. ledna vybralo 3 099 109 korun. Podle její koordinátorky Gabriely Víšové z Charity České republiky se jedná jen o zlomek částky, která byla obvykle vybrána touto dobou v minulých letech. Víšová menší částku připisuje netradiční podobě sbírky.  

V posledních třech letech bylo podle Charity vybráno přes 130 milionů korun. Sbírka je otevřená během celého roku, nejvíce se ale každoročně vybere během lednových dní, kdy chodí děti koledovat v kostýmech králů Kašpara, Melichara a Baltazara.

„Nedá se to srovnávat s klasickým koledováním. Je to nový způsob pořádání sbírky a lidé na to nejsou zvyklí,“ vysvětluje Víšová pro Českou televizi, proč se zatím letos vybralo mnohem méně než obvykle.

„Způsobí to finanční problémy hlavně menším charitám,“ předpovídá Víšová. Ze sbírky se totiž obvykle přispívá na činnost mnoha charitativních organizací. „Pečovatelské služby si díky tomu mohly třeba pořídit auto, kterým mohli ošetřovatelé jezdit za nemohoucími klienty, dětem, jejichž rodiče nemají peníze, se kupovaly zimní boty nebo se z toho financovala oprava hospice v Rajhradě,“ uvedla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Firma odváží 70 tun nelegálního odpadu z Brna zpět do Německa

Najatá firma začala z nelegální skládky v brněnských Horních Heršpicích odvážet část odpadu zpět do Německa. Půjde o 35 tun karbonového prachu, který je naložený ve velkoobjemových vacích. Ve čtvrtek odjely dva kamiony, bude se pokračovat v pátek, kdy by měly další dva kamiony odvézt zbylou část z uvedených 35 tun. Větší část uloženého odpadu, asi 282 tun, v Horních Heršpicích zatím zůstane, řekla mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Miriam Loužecká.
před 12 hhodinami

Na Orlickoústecku se srazil vlak s nákladním autem

V Hrušové na Orlickoústecku se ve čtvrtek ráno srazil osobní vlak s nákladním automobilem, zranění jsou čtyři lidé, z toho tři ve vlaku, řekla mluvčí hasičů z Pardubického kraje Lucie Pipiš. Zraněného řidiče z kamionu přepravil vrtulník do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po 13:00 byl provoz obnoven bez omezení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na Svitavsku se otevřel nový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce

Na Svitavsku se otevřel téměř dvanáctikilometrový úsek dálnice D35 z Janova do Opatovce. Na ostatní dálniční části nenavazuje, protože jsou rozestavěné nebo se připravují. Stavba trvala od května 2023 a stála skoro tři miliardy korun. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla i tak pojme část tranzitní dopravy. Výhodou je, že řidiči na něm nemusí zatím mít dálniční známku.
před 16 hhodinami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Brněnský Drákula má rád nejen krev, ale i vtipy

Městské divadlo Brno uvedlo v české premiéře komedii Drákula. Původní dílo od amerických autorů přepracoval režisér Stanislav Slovák tak, aby odkazovalo na aktuální společenské dění.
před 19 hhodinami

Místo vězeňských cel byty. Žatec je chce nabídnout i vojákům

V Žatci začala přestavba někdejší věznice na bytový dům. Město v něm chce nabídnout nové bydlení lidem z potřebných profesí, tedy učitelům, zdravotníkům i vojákům. Právě v Žatci sídlí elitní 4. brigáda rychlého nasazení. V armádě bylo na začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků. Podle připravované nové koncepce by se do pěti let měl jejich počet zvýšit na více než 37 tisíc. Přilákat by je měly i benefity, jako je náborový příspěvek, dostupná zdravotní péče nebo dětské tábory.
před 21 hhodinami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 22 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
17. 12. 2025
Načítání...