ŘSD vypsalo tendr na stavbu dálnice D1 u Přerova. Na stavební povolení čeká

Olomoucký kraj stále čeká na zahájení stavby dálnice D1 u Přerova. Ředitelství silnic a dálnic zahájilo výběrové řízení na zhotovitele úseku z Přerova do Říkovic a požádalo o vydání stavebního povolení. Změnu územního rozhodnutí vydanou Krajským úřadem loni zrušil soud na základě žaloby Děti Země a spolku Krajina Dluhonice.

Poslední úsek D1 odvede automobilovou dopravu z Přerova, kde řidiči denně čekají v kolonách desítky minut. Stavba musí začít nejpozději letos na podzim, kdy pro projekt končí výjimka z posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Krajský soud v Ostravě ale loni na podzim zrušil rozhodnutí olomouckého krajského úřadu, který potvrdil změnu územního rozhodnutí na stavbu tohoto úseku D1. Příprava stavby se zkomplikovala, protože úřady musí vydat nový verdikt o změně územního rozhodnutí.

Lhůta pro doručení nabídek na stavbu tohoto posledního úseku D1 je do 4. března. „Na stavbu probíhá proces nabytí právní moci změny územního rozhodnutí a je požádáno o vydání stavebního povolení,“ uvedl ředitel ŘSD Radek Mátl. Pokud stavební povolení nabude právní moci, chce ŘSD stavbu úseku D1 u Přerova zahájit v létě. „Budeme samozřejmě čekat, jak dopadne stavební povolení. Bohužel na 99 procent proti němu bude podán rozklad,“ řekl loni na podzim Mátl.

Žalobu na rozhodnutí hejtmanství ohledně změny územního rozhodnutí podala organizace Děti Země spolu se spolkem Krajina Dluhonice. Verdikt krajského úřadu soud podle Miroslava Patrika z Dětí Země zrušil kvůli pochybením hejtmanství, olomouckého magistrátu i ministerstva životního prostředí.

„Je teď na krajském úřadě, zda odstranění nezákonností zajistí sám nebo to udělá olomoucký magistrát, přičemž ministerstvo životního prostředí musí vydat nové závazné stanovisko EIA,“ řekl Patrik.

Změnu územního rozhodnutí na D1 mezi Přerovem a Říkovicemi předloni v listopadu povolil stavební odbor olomouckého magistrátu, proti tomu bylo ale podáno devět odvolání. Krajský úřad loni v létě odvoláním nevyhověl a změnu potvrdil. Proti změně územního rozhodnutí bylo následně podáno několik žalob, které neměly odkladný účinek a příprava důležité dopravní stavby mohla pokračovat.

Řízení o změně územního rozhodnutí na poslední část D1 u Přerova začalo na jaře 2017, zejména kvůli změně projektu mimoúrovňového křížení Přerov-sever, ze kterého se podle Patrika nakonec stala komplikovaná okružní křižovatka nevyhovující normám. Organizace Děti Země v odvolání požadovala posouzení varianty trasy dálnice D1 s odchýlením u Dluhonic asi o 150 metrů na východ směrem k Přerovu.

Stavba obchvatů měst na severu Moravy

V letošním roce budou silničáři pokračovat také ve stavbě obchvatů na severu Moravy a ve Slezsku. Loni se otevřelo jedenáct kilometrů nové dálnice mezi Frýdkem-Místkem a Novým Jičínem, na jaře by měli dělníci začít modernizovat poslední úsek dálnice D48, která se v budoucnu napojí na dálnici D1 u Bělotína. Hotová by měla být o tři roky později. Za 13 kilometrů nové silnice stát zaplatí tři miliardy korun.

Pokračuje se také stavbami obchvatů Karviné, Třince a Opavy. Letos v srpnu se řidiči poprvé svezou na obchvatu Krnova. Ten by měl snížit tranzitní dopravu ve městě mířící do Polska.

Třetím rokem pracují stavbaři na velmi očekávaném obchvatu Frýdku-Místku. Hotové jsou už například nové mosty u přehrady Olešná. Definitivně by stavba měla být ale dokončena v roce 2023. Na dostavbu místní čekají desítky let. Ve zhruba šestapadesátitisícovém městě je i díky nadměrné dopravě nejhorší ovzduší.

Až se dostaví obchvat, počítá město a s přebudováním průtahu. „Historicky průtah rozčlenil město na dvě poloviny a my ho teď chceme využít k tomu, abychom ho spojili. Proto počítáme jak s automobilovou dopravou, tak s cyklisty i s pěšími, kteří by dostali více prostoru,“ popsal vizualizace hlavní architekt města Frýdek-Místek Ondřej Zdvomka. Představitelé města chtějí o nové podobě silnice s místními ještě diskutovat, mají na to ještě minimálně 2 roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Experti exhumují ostatky Jana Masaryka, má to pomoci objasnit okolnosti jeho smrti

Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
09:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud dal exhejtmanovi Šulcovi podmínku v kauze ROP Severozápad

Odvolací soud v úterý uložil bývalému hejtmanovi Ústeckého kraje a exposlanci ODS Jiřímu Šulcovi za zneužití pravomoci v rozsáhlé kauze Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Zmírnil tak prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na čtyři roky do vězení. Rozhodnutí je pravomocné.
včeraAktualizovánovčera v 12:51

VideoVZP podpoří desítkami milionů mladé lékaře v regionech, kde je jich nedostatek

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.
31. 8. 2026

Vrchní soud potvrdil Nagyové podmínku a peněžitý trest v kauze Čapí hnízdo

Vrchní soud v Praze v pondělí potvrdil europoslankyni Janě Nagyové (ANO) tříletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest půl milionu korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v kauze Čapí hnízdo. Zamítl její odvolání. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Nagyová vinu odmítá, k pondělnímu veřejnému zasedání nepřišla. Její obhájce považuje rozhodnutí soudu za nezákonné.
31. 8. 2026Aktualizováno31. 8. 2026

Místo Olbrachtovy Ryšánka. Pražská rada schválila změny v názvech stanic metra D

Stanice budované linky metra D, dosud pracovně nazývané Náměstí Bratří Synků a Olbrachtova, se budou jmenovat Nusle a Ryšánka. Dnes to schválili pražští radní. Další tři navržené změny, které se týkaly názvů stanic Nové Dvory, Písnice a Depo Písnice, vedení města neschválilo. Zůstanou tak v dosud užívané podobě, stejně jako stanice Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Libuš. Linka metra D v budoucnu propojí Písnici s náměstím Míru.
31. 8. 2026

Případem popálené ženy při císařském řezu ve FN Bulovka se bude zabývat policie

Pražská policie se bude zabývat případem ženy, která utrpěla popáleniny při akutním císařském řezu ve Fakultní nemocnici Bulovka. Podnětem k tomu byla medializace případu. České televizi to potvrdil mluvčí Jan Daněk. Zdravotníci podle dostupných informací chtěli ženě zastavit krvácení. Od chirurgického přístroje ale vzplál oheň v době, kdy byla pacientka potřena dezinfekcí. Čtyřiadvacetiletá žena má po incidentu popáleniny druhého a třetího stupně na 15 procentech těla.
31. 8. 2026

VideoKamery ve vlacích mají pomoci proti vandalům

České dráhy namontují kamery do více než padesáti svých příměstských vlaků, které jezdí po Praze a středních Čechách. Od skoro devadesátimilionové investice si slibují, že zvýší bezpečnost, a hlavně odradí sprejery. Tento rok již dopravce řešil 150 vandalských případů. Na vyčištění soupravy od graffiti je potřeba i čtyřicet kilo odlakovacích přípravků a téměř dva tisíce litrů vody. Minulý rok sprejeři národnímu dopravci pokreslili přes čtyři sta vlaků, což způsobilo škody téměř za dvacet milionů korun. Do každého vlaku má národní dopravce v plánu nainstalovat celkem 42 kamer. Dvanáct bude snímat okolí vlaku, osmadvacet prostory uvnitř a dvě budou u kabiny strojvůdce.
30. 8. 2026

VideoMinisterstva obnovují spolupráci se svazem bojovníků za svobodu

Český svaz bojovníků za svobodu se zapojí do příprav nové expozice v Petschkově paláci, někdejším sídle pražského gestapa. Předchozí vedení ministerstva průmyslu přitom spolupráci se svazem odmítalo kvůli pochybnostem o jeho důvěryhodnosti. Organizace v minulosti čelila kritice mimo jiné kvůli neprůhlednému hospodaření či kontroverzím spojeným s jejím vedením. Svaz začal opět spolupracovat také s ministerstvem obrany, jehož současné vedení zrušilo dřívější zákaz jeho podpory.
30. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.