Karlovarský kraj je kvůli své lázeňské tradici a sousedství s Bavorskem a Saskem výrazně závislý na cestovním ruchu a volném přeshraničním pohybu pendlerů. Do obojího ale na jaře letošního roku silně zasáhla opatření, která měla zabránit šíření pandemie covidu-19. O tom, jak může krajské vedení pomoct lázeňskému regionu v čase turistického propadu, diskutovali v první předvolební debatě krajští volební lídři.
Lídři kandidátek z Karlovarského kraje diskutovali, jak pomoct lázeňskému regionu při úbytku turismu
„V Karlových Varech se s nadsázkou říká, že zatímco Rusové jezdí do Karlových Varů utrácet, Němci sem jezdí ušetřit,“ uvádí krajský zpravodaj České televize Antonín Bruštík a vystihuje tím i podstatu letošní turistické sezony v regionu.
Záznam předvolební debaty – Karlovarský kraj (zdroj: ČT24)
Jarní vlna koronavirové pandemie podle údajů krajské pobočky ČSÚ způsobila u českých turistů šedesátiprocentní propad, u zahraničních pak propad 93 procent. Když se na konci jara znovu otevřely hotely a krajská sanatoria, ruští návštěvníci do Karlových Varů nepřijeli a museli je zastoupit ti čeští, případně němečtí. Jenže zatímco Rusové stráví ve zdejších hotelích v průměru deset až jedenáct nocí, ti čeští a němečtí jen polovinu.
Podle ředitele karlovarského infocentra Josefa Dlohoše se ale aspoň hlavní letní sezonu podařilo zvládnout. „Některé hotely měly stejnou obsazenost jako ve stejném období loňského roku, jenže rezervací neudělali tři sta, ale dvanáct set,“ uvádí s tím, že kvantita kratších pobytů svedla kompenzovat výpadky dlouhodobějších návštěv.
Na podporu lázeňství navíc vystoupil i stát prostřednictvím pobytových voucherů v rámci programu COVID – Lázně, který měl úbytek zahraniční klientely kompenzovat. Řada lázeňských domů pak bude moct dosáhnout na finanční intervence i v rámci podpůrného fondu Covid – Ubytování, a jak uvádí prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha, „i k tomu se upíná zrak našeho oboru“.
Strach o německé turisty
První vlna českého zájmu o tuzemské lázně – a západočeský lázeňský trojúhelník platí za jejich centrálu – totiž podle Bláhy opadla s koncem prázdnin, k propouštění coby možné úspoře navíc lázeňské provozy přistoupily už na jaře a nyní mají strach, že přijdou i o zmiňované turisty z Německa, díky kterým mohou ztráty aspoň trochu sanovat. Spolková republika totiž zvažuje omezení pro kontakt s Českem.
„To, čeho se všichni na západě Čech bojí, je, jestli nás Německo nezařadí do červené zóny,“ upozorňuje prezident lázeňského svazu. „Jsme v regionu, který je nejen hodně lázeňský, ale zaměřený na zahraniční trhy. Protože se nelétá, nemáme zde klientelu z Ruska ani z arabských zemí. A o tu německou, která začala v létě přijíždět, se zase začínáme bát.“
Nejde o zanedbatelnou starost, protože zisky z cestovního ruchu jsou pro Karlovarský kraj ještě významnější než jinde v republice. Lázněmi ostatně nejsou jen Vary, ale také Jáchymov, Kynžvart a Františkovy i Mariánské Lázně – a v ekonomické struktuře kraje tvoří příjmy vázané na lázeňství hned pětadvacet procent.
Z krajské metropole přesto zní i optimismus. „Nebojím se, že bychom se měli v Karlových Varech položit. Jsme natolik silní, že tyto časy překleneme,“ uvádí šéf infocentra Josef Dlohoš. Propad návštěvnosti, který město zaznamenalo, je ale největší v moderní historii a v rámci celého kraje se ztráty počítají v miliardách.
„Všichni se bojíme, co přijde. Druhá vlna utahování opasků bude muset přijít,“ pokračuje Bláha. „Bude muset přijít zásadní změna orientace na domácí trh,“ dodává.
Téma pro volební lídry
Co může krajské vedení pro jednu z páteřních částí regionální ekonomiky v krizových časech udělat, bylo i jedno z témat první předvolební debaty ČT24.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
Hlasování proběhne na začátku října a o přízeň voličů v něm – v případě Karlovarského kraje – usiluje celkem sedmnáct politických uskupení. Lídři, kteří se středeční debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.