V Olomouci vystavili ostatky svaté Pavlíny, aby ochraňovala před koronavirem

V olomoucké katedrále svatého Václava jsou vystaveny ostatky svaté Pavlíny, patronky města Olomouce a také ochránkyně před morovou nákazou. Běžně se v katedrále nevystavují, k vidění jsou nyní v souvislosti s pandemií koronaviru. Věřící se u ní mohou modlit každý den, dodržet ale musejí vzájemné bezpečné vzdálenosti.

Olomoučané se k patronce svaté Pavlíně obraceli v minulosti několikrát. Největší průvod s jejími ostatky se konal v roce 1715 v období morové nákazy, kterou ve městě připomínají dva sloupy, čestný sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí a Mariánský morový sloup na Dolním náměstí.

„Už v minulosti se ukázalo, že přímluva svaté Pavlíny pomohla nejen Olomoučanům před zhoubnou nemocí. Chceme se k ní obracet i nyní a prosit, aby Bůh na její přímluvu dal zdraví nemocným, aby zastavil šíření epidemie koronaviru, dal svou pomoc a útěchu všem, na které tato situace a související bezpečnostní opatření těžce doléhají, a také aby posiloval všechny, kdo v této krizi pečují o nemocné i potřebné,“ řekl olomoucký pomocný biskup Josef Nuzík.

Věřící musejí dodržet aktuální protinákazová opatření

Ostatky sv. Pavlíny ve zdobeném relikviáři jsou vystaveny na stupních hlavního oltáře v katedrále a lze je dobře vidět od mříže oddělující presbytář od zbytku chrámové lodi. Katedrála je volně přístupná denně od 7:00 do 19:00.

„Samozřejmostí přitom je, že návštěvníci dodrží všechna aktuální bezpečnostní opatření: zachovají odstup od ostatních lidí minimálně dva metry, nebudou se zdržovat ve skupinách větších než dvě osoby s výjimkou rodinných příslušníků a nezapomenou ani na roušku přes nos a ústa,“ upozornil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Ke svaté Pavlíně, mučednici z doby Diokleciánova pronásledování křesťanů, se obyvatelé Olomouce modlí už od roku 1623 jako k ochránkyni před morem. Ostatky římské mučednice popravené i s rodiči za to, že se všichni nechali pokřtít, přivezl do Olomouce jezuita Mikuláš Lancicius. Patronkou města se stala 23. října 1623 poté, co město sužovala těžká morová epidemie a uspořádaný prosebný průvod s jejími ostatky pomohl mor zažehnat.

Svatá Pavlína
Zdroj: Arcibiskupství olomoucké

Uctít ostatky svaté Pavlíny mohou obyvatelé města také vždy na počátku června při slavnostech města Olomouce, kdy se tyto relikvie na počest Pavlínina svátku vezou ve slavnostním průvodu ulicemi města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...