Byli jsme pro ně Amerika, odejít nechtěli, říká o odsunu sovětských vojsk z Frenštátu Dalibor Norský

Nahrávám video

Přesně před třiceti lety byl zahájen odsun sovětských vojsk z Československa, která zemi obsadila v srpnu 1968. Prvním městem, které vojáci začali opouštět, byl Frenštát pod Radhoštěm – a akce začala ještě dříve, než tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier podepsal vlastní dohodu o sovětském odchodu.

Dalibor Norský byl před třiceti lety tajemníkem Městského národního výboru ve Frenštátu pod Radhoštěm a patřil mezi první, kteří se Sověty o odsunu vyjednávali. Odsun vojáků z Frenštátu začal 26. února 1990, aniž by se vědělo, že jejich odchod oficiálně vyjednal tehdejší kabinet. 

„Mnohem později jsem se dozvěděl, že 26. února ministr zahraničí Dienstbier podepsal smlouvu o odsunu vojsk z Československa. A my už jsme je 26. února, možná ještě před podpisem, měli na vagónech a už jeli,“ vzpomíná Norský. 

Sovětští vojáci v Československu v únoru 1990
Zdroj: ČT24

Nechápali, proč musí odejít

Podle Norského se občané Frenštátu pod Radhoštěm chtěli definitivně zbavit sovětských vojáků, na základě toho začalo vyjednávání s posádkou. Vojáci ale nechápali, proč musí odejít. „Nechtělo se jim, Československo pro ně bylo Amerika. Chtěli odjet co nejpozději a my jsme zase chtěli, aby odjeli co nejdřív,“ vzpomíná Norský. 

Sovětští vojáci proto údajně na odsun z Frenštátu zprvu nechtěli přistupovat, Norský je denně navštěvoval v kasárnách a pozval je i na Městský národní výbor. „Jednání šla ztuha. I když jsme začali brzo, tak přesto to šlo ztuha a nebylo kroku vpřed,“ vzpomíná. 

Zničené byty i kontaminovaná půda

Po sovětských vojácích nicméně nakonec zbyla ve městě prázdná kasárna – a bohužel znečištěná, kontaminovaná půda i vodní zdroje. Asi tři stovky bytů po důstojnících byly v dezolátním stavu. „Nevážili si toho, pro ně to byla cizí zem,“ řekl místostarosta Frenštátu pod Radhoštěm Jiři Unruh (nestr.).

V únoru 1990 měli Sověti na území Československa v 84 posádkách bezmála 74 tisíc vojáků, více než v Maďarsku a Polsku dohromady, asi 1200 tanků a přes stovku letadel. Transport sovětských vojáků z Frenštátu trval měsíc, skončil 24. března 1990.

Poslední sovětský voják, generál Vorobjev, pak opustil území Československa 27. června 1991. Tehdejší Československo muselo na odstranění škod po sovětské okupaci vynaložit bezmála patnáct miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Požár ve Zlíně policie prověřuje, má podezření na spáchání trestného činu

Rozsáhlý požár výškové budovy v centru Zlína policie prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Hrozí za něj pět let. Hasiči v noci na pátek požár lokalizovali a mají jej pod kontrolou. Zároveň snížili stupeň požárního poplachu z nejvyššího čtvrtého na třetí. Hasební práce pokračují, oheň dál doutná pod sutinami. Požářiště by hasiči chtěli předat majiteli v pondělí. Při požáru se nikdo nezranil, příčina zatím není známá, stejně jako výše způsobených škod. Primátor Zlína Jiří Korec (ANO) vyzval obyvatele, aby až do pondělí nevětrali.
06:09Aktualizovánopřed 46 mminutami

Skvělá energie, řekl Wright po návratu o Varech. Přijel i Bacon s celou rodinou

Na filmovém festivalu v Karlových Varech už jsou další avizovaní zahraniční hosté. Americký herec Jeffrey Wright uvedl snímek Basquiat a při sobotním závěrečném ceremoniálu převezme čestnou cenu za přínos kinematografii. Jeho krajan Kevin Bacon představí festivalovému publiku Rodinný film, který skutečně natočil se svými nejbližšími.
před 1 hhodinou

Za hlášeným silným zemětřesením u Rokycan byla těžba v lomu

Čeští geologové vysvětlili, proč ve čtvrtek večer hlásily evropské seismologické služby zatím nejsilnější zemětřesení v dějinách Česka – aniž by se ale země otřásala. Přístroje chybně vyhodnotily odpal v lomu.
před 1 hhodinou

Hořící budova ve Zlíně se částečně zřítila, má narušenou statiku. Škody budou vysoké

Ve Zlíně ráno vypukl požár ve skladu obuvi v devátém patře budovy číslo 34 v bývalém baťovském továrním areálu. Odpoledne se budova postupně na dvou místech zřítila, stát zůstávala zhruba polovina objektu s jedenácti nadzemními podlažími. Podle mluvčího hasičů má ale budova narušenou statiku. Požár, který podle hasičů ve čtvrtek uhašený nebude, si dle policie a záchranné služby nevyžádal žádné zranění. Materiální škody ale budou vysoké. Město doporučuje obyvatelům omezit větrání.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Stanice zaznamenaly v Česku slabý otřes, původně přístroje hlásily mnohem silnější

Seismické stanice v Česku ve čtvrtek zaznamenaly slabý otřes země. Původní informace, která pocházela z Německa a hovořila o síle 5,5 stupně, se nepotvrdila. Záchvěv byl nakonec mnohem slabší. Jeho sílu a přesnou lokaci vědci teprve přesným měřením vyhodnotí a určí, řekl ve čtvrtek večer ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák. Evropsko-středozemní seismologické centrum později informaci o síle zemětřesení upřesnilo na magnitudo 1,8.
před 19 hhodinami

VideoSečteno: Zlínský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Zlínskému kraji.
včera v 14:12

VideoDopravu v okolí dálnice D1 na Vysočině komplikují omezení

Dálnice D1 letos čelí rekordnímu provozu. Pro řidiče rostoucí intenzita dopravy znamená její zahuštění a často i kolony a čekání. Opravy navíc komplikují dopravu i v okolí dálnice. Třeba pro motoristy, kteří sjedou u Humpolce a vydají se směrem na Pelhřimov. Výrazné omezení mezi oběma městy dle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla potrvá nejdéle do poloviny srpna. Stavbaři pracují zatím na jedné polovině frekventované silnice. Za bezmála 35 milionů musí kompletně vyměnit povrch, totéž se bude týkat i dopravního značení. Někde navíc auta jezdí kyvadlově. Pruhy jsou úzké, a problémy tak mají hlavně kamiony. V opačném směru je situace podobná. Většina řidičů, kteří jedou z jihu Čech směrem k D1, musí počítat se zdržením. Omezení jsou navíc i na dalších místech ve směru z Vysočiny na jih Čech. Třeba u Pravíkova nebo u Kostelce.
včera v 07:00

Požár rozvaděče na Trutnovsku způsobil hlemýžď

Požár rozvodné skříně u roubenky v Horním Maršově na Trutnovsku, k němuž v úterý vyjely dvě jednotky hasičů, má nečekaného viníka. Způsobil ho elektrický zkrat těla hlemýždě zahradního, kterého hasiči objevili spolu s dalšími mrtvými i živými hlemýždi a slimáky uvnitř rozvaděče. Královéhradečtí hasiči o tom informovali na facebooku.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.