ŘSD požádalo o posudek EIA pro severní část Pražského okruhu, hotová má být do deseti let

Ředitelství silnic a dálnic požádalo o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pro první ze tří budoucích úseků Pražského okruhu na severu metropole. Severní část dálničního okruhu chtějí silničáři začít stavět v první polovině příštího desetiletí, kolem Suchdola by se pak mělo začít jezdit v roce 2028 nebo 2029.

Pražský okruh se staví již 35 let a je zatím hotový z necelé poloviny. Žádný úsek se ale zatím ani nezačal stavět na severním okraji města, což by se mělo změnit v příštím desetiletí. Severní část okruhu bude sestávat ze tří úseků, Ředitelství silnic a dálnic nyní požádalo o posouzení vlivu na životní prostředí pro první z nich – osmikilometrovou stavbu ze Suchdola k dálnici D8 do Březiněvsi.

Stavba 519 bude komplikovaná, musí překonat Vltavu, k tomu poslouží jeden z osmnácti plánovaných mostů. Přemostění Vltavy by se mělo tyčit zhruba 80 metrů nad hladinou řeky. Šestipruhová dálnice povede územím Suchdola, Prahy 8, Dolních Chaber, Ďáblic, Zdib a Březiněvsi. Silničáři přitom již nepřipouštějí, že by se zvolená trasa mohla změnit – k procesu EIA předložili pouze jednu její variantu.

Té se přitom dlouhodobě brání starostové malých městských částí na severu města. Chtějí, aby Pražský okruh vedl mimo pražské území. Pražský magistrát na jejich popud nechal prověřit možnost posunutí trasy na sever na území Středočeského kraje. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje by to však znamenalo, že by dálnice zabrala dvakrát více cenné půdy a zároveň vyžadovala změnu územních plánů několika obcí. Vedení města proto označilo změnu trasy za nereálnou a odmítlo ji.

SOKP
Zdroj: ČT24

Podle dokumentace EIA by mohl být úsek okruhu Suchdol–Březiněves zprovozněn již „v posledním kvartálu roku 2028“. Je ale také možné, že se po severní části Pražského okruhu začne jezdit až další rok – oficiálně ŘSD ostatně uvádí, že bude stavba zprovozněna v roce 2029. Na severu města totiž musí vzniknout ještě nejméně jeden další úsek Pražského okruhu, aby měla stavba ze Suchdola na východ vůbec smysl. Především půjde o její propojení se západní částí okruhu u ruzyňského letiště. Oznámení pro EIA zatím ŘSD připravuje a zprovoznění úseku připadá v úvahu v období 2028 až 2029.

Po dokončení obou suchdolských úseků (a zároveň stavby 511 na jihovýchodě Prahy, která se má začít stavět napřesrok) budou na Pražský okruh napojené všechny dálnice od D8 na severu města přes D7, D6 a D5 na západě města a D1 na jihu (v budoucnu i D3) po D11 a D10 na východě. Spojení dálnic D8 a D10 či D11 po okruhu však bude prakticky nepoužitelné – řidiči by museli objíždět celou Prahu po trase dlouhé asi 70 kilometrů.

Pražský okruh – existující a neexistující (červeně) úseky
Zdroj: ČT24

V roce 2029 by ale ŘSD chtělo otevřít i poslední úsek Březiněves–Satalice na severovýchodě města. Pro něj ale teprve silničáři připravují technickou studii, po které budou následovat další kroky, dokumentace EIA bude zpracována až za dva roky.

  • Běchovice – dálnice D1 (stavba 511): zahájení stavby 2022, zprovoznění 2025
  • Ruzyně – Suchdol (stavba 518): zahájení 2027, zprovoznění 2029
  • Suchdol – Březiněves (stavba 519): zahájení 2027, zprovoznění 2029 
  • Březiněves – Satalice (stavba 520): zahájení 2026, zprovoznění 2029
  • zdroj: ŘSD

Přestože dálniční koncepce počítaly se stavbou okruhu kolem Prahy již za první republiky, jeho stavba nezačala ve 30. ani 60. letech, kdy se opakovaně zahajovala stavba dálnice z Prahy do Brna a dále na Slovensko. V 60. letech se ostatně v Praze počítalo s alternativním řešením průjezdu městem – tzv. roštovým systémem, tedy kapacitními magistrálami procházejícími napříč městem ve směrech sever–jih i západ–východ.

K plánovanému okruhu doplněnému ještě o vnitřní silniční okruh, několik radiál a dvě kapacitní magistrály procházející středem města se projektanti vrátili v 70. letech. První úseky vnějšího okruhu byly zprovozněny v letech 1983 (na západě Prahy) a 1993 (na východě), vzniklo i torzo jedné z magistrál a začal se stavět i vnitřní okruh. Ten je dnes hotový asi ze dvou třetin, chybí jeho východní a severovýchodní část, což se z velké části překrývá s chybějícími úseky vnějšího okruhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

U pražského letiště Točná spadlo soukromé letadlo, dva lidé zemřeli

U pražského letiště Točná spadlo soukromé letadlo. Nehodu nepřežili dva lidé, kteří byli na palubě, informovala policie na síti X. Okolnostmi pádu letadla se budou nyní zabývat kriminalisté společně s pracovníky Úřadu pro civilní letectví.
16:51AktualizovánoPrávě teď

Středočeský a Jihočeský kraj od července propojí své dopravní systémy

Středočeský a Jihočeský kraj propojí od 1. července dopravní systémy PID a nově vznikající jihočeský systém IDESKA. Cestující budou moci využívat jednotné jízdné napříč kraji a snadněji kombinovat vlakovou i autobusovou dopravu. S jízdenkami PID budou moci cestovat například až do Tábora, Plané nad Lužnicí nebo Orlíku nad Vltavou, s jihočeským tarifem se dostanou do Benešova, Sedlčan, Vlašimi či Příbrami. Změny se dotknou i organizace některých autobusových linek.
před 2 hhodinami

Policie chce kvůli požáru v Mostě poslat dva lidi před soud

Kriminalisté navrhli obžalovat dva lidi obviněné v souvislosti s tragickým požárem restaurace U Kojota v Mostě. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. České televizi to sdělil mluvčí ústeckých policistů Kamil Marek. K tragickému požáru došlo loni v lednu a vyžádal si sedm mrtvých a deset zraněných. V případě odsouzení hrozí obviněným až deset let vězení.
před 7 hhodinami

VideoPlatí přísnější pravidla pro vjezd do historického centra Brna

Od pondělí platí přísnější pravidla vjezdu do historického jádra Brna. Doteď tam smělo zhruba deset tisíc aut. Úředníci ale počet povolenek výrazně omezili. Chtějí tak zklidnit dopravu na nejrušnější pěší zóně ve městě. Ta zahrnuje kromě trasy od Masarykovy ulice na Náměstí Svobody i některé okolní pěší třídy. Nelíbí se to třeba taxikářům. Ještě větší omezení platí pro kurýry rozvážející jídlo a pití. Aktuální podoba je přitom výsledkem kompromisu. Původně měli mít taxikáři zákaz ve stejném rozsahu jako gastro kurýři.
před 19 hhodinami

Bouřky se suchem příliš nepomohly. Podívejte se, jak prošly Českem

Část Česka o víkendu zasáhly bouřky. Jihočeským krajem v neděli prošly spolu s mimořádně silným větrem. Objevila se také první letošní tornáda. Nejvíce srážek spadlo v oblasti Brd a Berounska – až 70 milimetrů za 24 hodin. Pouze do pěti milimetrů naopak napršelo na jižní Moravě. Prudký déšť navíc většinou zahrádkářům ani vodohospodářům příliš nepomůže. Zákazy napouštění bazénů a zalévání tak přibývají.
před 20 hhodinami

Policie zadržela muže za poškození stožárů. Hrozil výpadek elektřiny v Plzni

Plzeňští kriminalisté stíhají muže za poškození šesti stožárů velmi vysokého napětí. Je podezřelý, že v polovině dubna je poškodil v okolí silničního průtahu mezi čtvrtí Radčice a obchodním centrem Globus. Hrozil výpadek proudu v Plzni. Policisté ho obvinili z obecného ohrožení a z pokusu o poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Soud ho poslal do vazby. Způsobená škoda není přesně vyčíslená, řekla v pondělí policejní mluvčí Pavla Burešová.
včera v 14:28

Přes Česko přešly silné bouřky, bez proudu skončily tisíce lidí

Hasiči především v Jihočeském kraji řešili na mnoha místech následky odpoledních bouřek. Šlo o úklid spadaných větví a čerpání vody ze sklepů. Tisíce lidí v regionu skončily bez elektřiny. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v neděli odpoledne napršelo na jihu Čech místy i přes 40 milimetrů. Foukal i silný vítr a padaly kroupy. Výstraha meteorologů před bouřkami platí do nedělní půlnoci na většině území Čech vyjma Královéhradeckého kraje a východu Libereckého a Pardubického kraje, ale také pro jihozápadní část Jihomoravského kraje a téměř celou Vysočinu.
31. 5. 2026Aktualizováno31. 5. 2026

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...