Klášter na Mendelově náměstí v Brně

Brněnský klášter má opravenou klenotnici. Zpřístupní ji na počest G. J. Mendela

Starobrněnští augustiniáni nechali opravit klenotnici, která patří mezi nejstarší dochované části kláštera na Mendlově náměstí. Slavnostně ji otevřou v pátek v rámci festivalu věnovaného památce vědce a řeholníka Gregora Johanna Mendela. Klenotnice se stane součástí prohlídkové trasy zpřístupňující nejcennější prostory kláštera.

 

Klenotnice se zachovala do současnosti bez zásadních stavebních změn. Její účel se zřejmě během staletí neměnil. „Bylo tu situováno něco, co vyžadovalo bezpečnostní režim. Nasvědčuje tomu například dvojice bezpečnostních dveří,“ řekla historička umění Jana Severinová.

Renovace si vyžádala tři a půl milionu korun a přinesla řadu nových informací o historii opatství. Stopy po sazích v omítce dosvědčují, že požár v roce 1605 zasáhl také klenotnici, což potvrzují i analýzy dřeva ze dveří a skříní. Dřevo totiž pochází z doby po požáru.

Video Události v regionech plus (Brno)
video

Jan Emil Biernat z opatství hovoří o klenotnici

Zdroj: ČT24

Augustiniánské cennosti

Zajímavostí jsou odkryté fragmenty kreseb uhlem na stěnách. Zachycují například věže imaginárního hradu nebo ptáčka, možná ledňáčka. Není jisté, z jaké doby pocházejí a kdo je vytvořil, uvedla Severinová. Ale nejde prý o žádné náhodné čmárání nějakého políra. Další zajímavostí je psí noha otištěná v cihle zasazené do podlahy.

V restaurovaných dřevěných skříních návštěvníci uvidí cenné exponáty z majetku augustiniánů. „Je tu soubor kalichů, konviček, opatské, kněžské oblečení. Většina předmětů byla udělána v roce 1731,“ řekl Jan Emil Biernat z opatství.

Prostor klenotnice je unikátní z hlediska stavebního a architektonického. Čtvercový půdorys je za pomoci trompů, tedy zaklenutých výklenků v rozích, převeden do osmidílné žebrové klenby s kruhovým svorníkem ve vrcholu. Obdobný prostor je v Čechách a na Moravě pouze v bazilice svatého Prokopa v Třebíči a v opatské kapli kláštera ve Zlaté Koruně.

Profil

Gregor Johann Mendel

Narodil se v Hynčicích 20. července 1822 do rodiny drobných zemědělců. Původně se jmenoval Johann Mendel. Ve svých devatenácti letech ale vstoupil do augustiniánského kláštera a přijal jméno Gregor. O čtyři roky později byl vysvěcen na kněze řádu augustiniánů.

Mezi lety 1851 až 1853 studoval na vídeňské univerzitě. Tam také navštěvoval přednášky rakouského fyzika a matematika Christiana Dopplera a také Franze Ungera, který byl významným paleontologem a botanikem.

Následující rok pak začal v opatství na tamní zahradě provádět pokusy s hybridizací hrachu. Ty ukončil v roce 1863 a za dva roky začal na stejné téma přednášet. Po jejich skončení se také začal věnovat meteorologii a včelaření. Umírá 6. ledna 1884 v brněnském klášteře. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček. Jeho práce byla objevena až o šestnáct let později.

Starobrněnský klášter cisterciaček vznikl ve 14. století z iniciativy královny vdovy Elišky Rejčky. Od josefinských reforem v klášteře sídlili augustiniáni. Jedním z opatů byl i J.G. Mendel. V areálu je nyní muzeum věnované jeho životu a dílu.