Dobrovolní hasiči začali do třetiny bytů v ostravských městských obvodech montovat detektory kouře a oxidu uhelnatého. Jako první se s jejich instalací začalo v obvodě Nová Ves. Tisíce hlásičů a detektorů nakoupilo město Ostrava celkem za 2,2 milionu korun. Akce je svým rozsahem v rámci Česka výjimečná a město v ní chce dále pokračovat.
Ostravské byty dostávají tisíce detektorů oxidu uhelnatého a kouře. Akce je v tuzemsku rozsahem unikátní
Instalace detektorů oxidu uhelnatého (zdroj: ČT24)
Primátor Tomáš Macura (ANO) uvedl, že první vlna instalací přístrojů by měla být hotova koncem srpna.
„Detektory oxidu uhelnatého montují hasiči do blízkosti možných zdrojů tohoto nebezpečného plynu – například plynového kotle, karmy nebo krbu,“ zjistila redaktorka České televize Denisa Kotková s tím, že životnost čidel činí přibližně deset let.
Hlásič oxidu uhelnatého signalizuje přítomnost nebezpečného plynu již při velmi malých koncentracích, kdy ještě není přímo ohroženo zdraví nebo život lidí, kteří jej dýchají. Detektor požáru pak zaznamená oheň a kouř a vyhlásí poplach. Díky instalaci hlásičů se ze zkušenosti odborníků výrazně v případě požáru zkrátí doba od jeho vzniku do zpozorování.
Model je nastaven tak, že město detektory kupuje z fondu pro bezpečnost, který se mimochodem tvoří vybranými pokutami. Pokuty tak poslouží dobrému účelu. Městské obvody platí instalaci.
Záměrem Ostravy je, aby se detektory postupně objevily ve všech městských bytech, kterých je ve městě zhruba 13 000. „Počítáme, že vyhlásíme druhé kolo, do kterého je naděje, že se přihlásí i zbývající městské obvody,“ podotkl Macura.
V první etapě budou přístroje instalovány do obecních bytů ve 14 z 23 městských obvodů.
Loni šly hlásiče za seniory
V prosinci obdrželi podobné přístroje také moravskoslezští senioři. Zdarma dostali 350 hlásičů požáru a 200 detektorů oxidu uhelnatého.
Kraj s projektem, který má zvýšit bezpečnost seniorů, začal už loni v září. V první fázi tyto hlásiče směřovaly do Ostravy a Frýdku-Místku. „Každé zařízení, které pomůže zachránit lidský život, je bezesporu vítané. Díky těmto technologiím zvyšujeme bezpečnost našich občanů,“ uvedl tehdy hejtman Ivo Vondrák (ANO).
- Řada toxických látek, jako je například oxid uhelnatý (CO), zasahuje do biochemického procesu přenosu kyslíku v lidském těle. I proto bývají označovány za tzv. „krevní jedy“. Zásobování orgánů kyslíkem je důležité pro zachování životních funkcí. Zvláště citlivým orgánem je mozek. Několik minut po přerušení přísunu okysličené krve jeho buňky nenávratně odumírají.
- Oxid uhelnatý je nejznámější látkou ovlivňující přenos kyslíku v těle. Působí jako inhibitor hemoglobinu. Namísto oxyhemoglobinu vzniká karboxyhemoglobin. Afinita (schopnost chemických látek slučovat se s jinou látkou nebo částicí, pozn. red.) oxidu uhelnatého k hemoglobinu je 200 až 300krát vyšší než afinita kyslíku k hemoglobinu. Proto CO nelze za normálních podmínek kyslíkem z lidského těla vytěsnit.
- Navenek se otrava oxidem uhelnatým projevuje nejprve bolestmi hlavy, tíhou na prsou, závratěmi, dušností, bezvědomím, křečemi až smrtí udušením. Při vysokých koncentracích může oxid uhelnatý způsobit smrt během několika sekund. Protože je to plyn bez barvy, zápachu a bez varovného dráždivého účinku, může velmi snadno dojít k fatální otravě.
- Zdroj: Úvod do toxibiologie a ekologie pro chemiky, VŠCHT Praha, 2004
Záchranáři ročně v Moravskoslezském kraji vyjíždějí ke čtyřiceti případům otravy oxidem uhelnatým. V celém Česku ročně při požárech zemře 110 až 120 lidí, v kraji je to mezi dvanácti až dvaceti. Otrav oxidem uhelnatým je celorepublikově více než tisíc a zemře při nich zhruba stejný počet lidí jako při požáru.