Na 42 miliard korun v příštích letech zamíří do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. „Prvních 6 miliard by se mělo do krajů dostat už letos, dalších jedenáct v příštím roce, zbylá část v následujícím,“ uvedla redaktorka České televize Mariana Kopecká.
Do ekonomického restartu krajů půjde 42 miliard Kč. Největší částka míří do Moravskoslezského
Počítá s tím akční plán, který v pondělí schválila vláda. Na twitteru to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Sobotka již dříve poznamenal, že propast mezi těmito kraji a zbytkem republiky se zvětšuje. Uvedené kraje byly zasaženy útlumem těžby uhlí, což mělo dopad na jejich konkurenceschopnost, životní prostředí i sociální situaci. Zástupci tripartity začátkem června plán podpořili.
„Vláda má dluh vůči těmto třem krajům. Byly to těžební kraje, byl tam velký průmysl. Nakonec po odchodu velkých zaměstnavatelů, ať už je to těžební průmysl, nebo Armáda ČR, tam lidé nemohou najít práci, a to si myslím, že je hlavní cíl této restrukturalizace krajů,“ sdělila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), jejíž ministerstvo návrh předkládalo.
Podle Sobotky jde o první komplexní restrukturalizaci tak rozsáhlého území. Peníze budou použity nejen na odstranění starých ekologických škod, ale například i na zlepšení dopravní infrastruktury, aby tyto kraje byly zajímavější pro zahraniční investory.
Peníze napraví i ekologické škody
Finance mají směřovat hlavně na zahlazování ekologických škod, vzdělávání a srovnávání podmínek na pracovním trhu. „Peníze jsou již zajištěny pro tento rok, pro ty příští je nutné počítat se změnami v rozpočtu,“ dodala Mariana Kopecká.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je materiál tou zásadní změnou, která by měla pomoci rozvoji výše uvedených krajů. „Jsem připraven materiál podpořit,“ dodal Brabec.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek moravskoslezského hejtmana pro sociální oblast, se domnívá, že je kraj zatížen nejen ekologickými problémy, ale také těmi, které jsou navázány na ukončení těžby a dalších navazujících profesí. Největší část ze 42 miliard korun půjde podle něj do Moravskoslezského kraje. Ze tří krajů určených k restrukturalizaci má totiž nejvíce obyvatel a největší rozlohu, upřesnil.
Potřebujeme vytvořit nová zaměstnání, zabránit odlivu mladých lidí z kraje. Platy v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji jsou nejnižší v rámci celé ČR, musíme získat nové investory s novými technologiemi.
Michal Kučera, předseda klubu poslanců TOP 09 a zároveň poslanec za Ústecký kraj pomoc strukturálně postiženým krajům vítá, plán, který bude projednávat vláda, ale podle něj nestačí.
„Tyto kraje potřebují zejména koncepční pomoc, a nikoliv podporu jednotlivých projektů. Každý z nich se potýká také s jiným druhem problému, to není možné řešit v jednom balíku. Kraje Ústecký, Moravskoslezský i Karlovarský musí být od státu dlouhodobě pozitivně diskriminovány. Očekávám především větší státní podporu ve zdravotnictví, školství a v rozvoji dopravní infrastruktury,“ doplnil.
Ústecko se potýká s vyloučenými lokalitami
V Ústeckém kraji činila nezaměstnanost na konci května 6,6 procenta, což je o čtyři desetiny procentního bodu méně než v dubnu. Region těsně vede nezaměstnanostní žebříček, s 6,4 procenty se na něj dotahuje Moravskoslezský kraj.
Nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Může se zdát, že ta částka je vysoká, ale na druhou stranu toho dal Ústecký kraj v minulých desetiletích republice hodně.
„Hodně se zde těžilo, těží a bude se ještě těžit v dalších letech. Obnova krajiny je postupná - problémem jsou bývalé průmyslové podniky, které se rozpadají. Zlepšení situace brownfieldů přispěje celému regionu,“ sdělil hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), který upozornil na potíže s velkým počtem vyloučených lokalit, vysokou nezaměstnaností a s tím spojeným velkým zadlužením.
„Máme problém dostat děti ze sociálně slabých rodin do škol,“ doplnil. „Je zde tolik problémů, které kraje nejsou schopny řešit samy,“ dokončil Bubeníček, který míní, že Ústecku by mohla finančně pomoci i možná těžba lithia. „Pokud by se zde zpracovávalo, mohlo by to přinést efekt pro celý kraj,“ míní.
Podle ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD) je důležité, aby se plán věnoval podpoře podnikání v těchto regionech, které jsou strukturálně znevýhodněné. „Plánujeme také rozjet program regenerace brownfieldů, tedy starých průmyslových areálů, které nejsou využívané. Tímto bychom chtěli nabídnout podnikatelům nové prostory pro podnikání,“ uvedl. MPO také připravuje programy na podporu výzkumu, vývoje a inovací a získávání nových investorů v těchto krajích.
Věřím, že program, který se dnes schválil, významným způsobem přispěje ke zvýšení životní úrovně i ke zvýšení konkurenční schopnosti těchto tří krajů, které kdysi v minulosti hrály významnou úlohu při tvorbě HDP.
Vládní zmocněnec pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj Jiří Cienciala rozhodnutí vlády uvítal. Dosavadní úsilí o restrukturalizaci podle něj nebylo uspokojivé, vznik nového plánu ale ukazuje, že kabinet řešení situace tří krajů začal vnímat jako strategický úkol.
Podle Ciencialovy zástupkyně Gabriely Nekolové je většina peněz pro letošní a příští rok již vyčleněna. „Letošní rok je z finančního hlediska vyřešený, pro rok 2018 zbývá najít asi 1,3 miliardy Kč. Další peníze přijdou ze Státního fondu dopravní infrastruktury, evropských strukturálních a investičních fondů a z privatizačního fondu,“ dodala.
Plán by měl obyvatelům těchto krajů zlepšit podmínky pro život i práci a zamezit odlivu lidí. Jednotlivé kroky se týkají pracovních sil, výzkumu a inovací, životního prostředí, podnikání, zadluženosti obyvatel či vzdělávání.
Hnutí Duha a Greenpeace schválení plánu uvítaly, podle nich ale plán málo zdůrazňuje zlepšování životního prostředí, především vyčištění ovzduší zatíženého těžbou a spalováním uhlí. „Další akční plán v příštím roce by měl cílit na úplné vytlačení uhlí z domácích kotlů a kamen a zavírání zastaralých uhelných elektráren. Ty vyrábějí pouze na vývoz a Ústecku zůstává jen znečištění,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Lidé nad 50 let práci hledají těžko
Lidé, kterým je 50 a více let, patří na trhu práce v Moravskoslezském kraji mezi nejobtížněji zaměstnatelné skupiny. Mezi uchazeči evidovanými úřadem práce tvoří více než 35 procent. Úřad práce se jim snaží pomoci speciálním programem a řada firem se novým zaměstnancům nad 50 let nebrání. Mnohé firmy ale zaměstnance v kraji marně hledají, ač v evidenci úřadu bylo na konci května téměř 56 000 lidí.
Podíl nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji klesl v květnu meziměsíčně o 0,3 procentního bodu na 6,4 procenta. Nezaměstnaných v kraji je nejméně od prosince 2008. Oproti konci loňského května je v kraji evidovaných uchazečů o 9641 méně a jejich podíl je nižší o 1,3 procentního bodu.
Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji
Nezaměstnanost v Karlovarském kraji
Mezi programy, které mají pomoci, jsou právě projekty zaměřené na znevýhodněné skupiny na trhu práce, jako jsou lidé nad 50 let. Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková již dříve sdělila, že úřad má pro tyto uchazeče v kraji program Jdi dál! 50+. Zájemci v něm mohou absolvovat ucelený komplex poradenských a vzdělávacích aktivit včetně rekvalifikace.
Vládní zmocněnec Jiří Cienciala uvedl, že opatření, která navrhuje v připravovaných akčních plánech strategie restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje, se týkají také řešení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. „Patří mezi největší problémy v našem kraji a začíná negativně dopadat na konkurenceschopnost zdejších firem,“ doplnil.
S lidmi nad 50 nemáme problém, protože si vážíme zkušeností, které za ty roky nasbírali. Když je to ještě ke všemu někdo v oboru, kde hledáme, je padesátník kolikrát lepší volba než absolvent, který neumí nic.
„V jiných státech dělají starší zaměstnanci mentory těm mladším, firmy se jich nezbavují, protože to je studnice zkušeností,“ řekl vedoucí regionálního pracoviště Odborového svazu KOVO Jiří Kozel. Některé firmy ale podle něj lidi nad 50 ochotně zaměstnávají, jiné, jako například velké hutě, starším lidem, pokud už nemohou vykonávat svou profesi, nabídnou jiné místo odpovídající jejich stavu.
Problémem jsou ale podle Kozla v tomto směru například automobilky, kde lidé nad 50 pracovní tempo u pásu nestíhají a jiná místa tam pro ně nejsou. Navíc se práce podepisuje i na zdraví mladších lidí. „Automobilky, to je časovaná bomba. Zatím se neřeší, co tam udělá 20 let práce s lidmi, kteří tam nastoupili v pětadvaceti,“ řekl Kozel.
Příkladem firmy, která má vyšší věkový průměr, je bohumínský výrobce kotlů Viadrus s věkovým průměrem 43 let. „Třetina zaměstnanců má více než 50 let. Nedělá nám to žádný problém, naopak, považujeme to za přednost. Ve velké firmě je velmi důležité, aby měla jak zkušené a dlouholeté zaměstnance, kteří mají co předávat mladé generaci, tak mladé lidi, které si může sama postupně vychovat,“ uvedl generální ředitel Viadrusu Roman Halaška.
