V měsíční krajině lomu ČSA pod severočeským zámkem Jezeří žije jedno z nejpočetnějších mufloních stád Česka. Severní energetická, která v lomu těží, kvůli zvěři dokonce zaměstnává i důlního myslivce.
Měsíční krajinou lomu ČSA se prohánějí mufloni
2 minuty
Reportáž: Dolem ČSA se prohání třísethlavé stádo muflonů
Mufloni byli před desítkami let uměle vysazeni do Krušných hor. Do hnědouhelného dolu nedaleko Litvínova se podle myslivců stáhli proto, že jim nabízí přirozenější prostředí; v místech bez těžby se pasou na bodlácích a tvrdé trávě.
Stádo čítá tři sta kusů a důl vůbec neopouští, ale podle Gabriely Sárčikové Benešové, mluvčí Severní energetické, se ještě nikdy nestalo, že by mezi zvířetem a člověkem nebo těžařskou technikou došlo ke kolizi. „Důl samotný jsou nehonební pozemky a tam zvířata nacházejí klid a zázemí,“ dodává myslivec Jiří Křen.
Místo rypadel lesy a jezero
Hnědouhelné doly, které desítky let platily za symbol ekologických škod a dnes se stávají domovem divoké zvěře, jsou atraktivní i pro vědce z Českého vysokého učení technického. „Je zajímavé, jak se krajina vyvíjí bez našeho zásahu – a s naším zásahem," uvádí Martin Dočekal z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství ČVUT. Studenti jeho oboru se tak na lomu ČSA učí plánovat rekultivace.
Těžba pod zámkem Jezeří skončí podle odhadů za sedm let. Vláda totiž na rozdíl od sousedního lomu Bílina u ČSA neprolomila těžební limity. V lokalitě tak nejspíš mufloni zůstanou i do budoucna, protože kromě rozsáhlého jezera se zde počítá i s lesy.
