Ředitelka ČSSZ pro Pardubický kraj Ludmila Knotková naznačuje situaci: „Domnívají se, že přepsáním tohoto údaje získají vyšší dávky nemocenského pojištění.“ Podle mluvčí ČSSZ Štěpánky Filipové se zfalšované neschopenky objevily v roce 2007 na pracovištích Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále, Prachaticích, Blansku, Sokolově nebo v Jindřichově Hradci.
Falšování údajů na neschopence je přitom snadno prokazatelné. Stačí, když se doklady porovnají s lékařskou evidencí. Ivana Stefanovová z OSSZ v Pardubicích ujišťuje: „Pokud vidíme jakékoliv nesrovnalosti na pracovní neschopnosti, ihned voláme ošetřujícímu lékaři.“
Pokusy podvádět jsou spíše výjimkou. Přepisování údajů na neschopence však potvrzují i sami lékaři. Praktický lékař Martin Meloun uvádí příklad: „Pacient si připsal k datu uschopnění další číslici, takže z 3. prosince se nechal jakoby uschopnit 13. prosince.“
Falšování údajů na neschopence může skončit obviněním z pozměňování a padělání veřejné listiny. Jitka Vavřinová z Policie ČR Pardubice upřesňuje: „S tímto paragrafem se příliš často nesetkáváme, přesto je zde trestní sazba dva roky odnětí svobody nebo peněžitý trest.“
Kromě přepisování dokladů se pracovníci správy sociálního zabezpečení setkávají i s dalšími podvody. Ludmila Knotková dodává: „Některé organizace vznikají ze spekulativních důvodů. Přihlásí své zaměstnance do pojištění, ti potom jdou do pracovní neschopnosti a samozřejmě chtějí vyplácet dávky nemocenského pojištění.“
Poměrně časté, i když hůře prokazatelné jsou i případy, kdy lékař vyplní legitimaci zdravému člověku, kterému se zkrátka nechce pracovat a nebo mu končí zaměstnanecký poměr.