Jindřichův Hradec – Lidé, kteří museli po druhé světové válce odejít z českého příhraničí do Německa, se vrátí „domů“. Pomohou skupině německých a českých středoškolských studentů, která hledá a popisuje vesnice a osady, kde Sudetští Němci žili, ale po jejich vyhnání je už českoslovenští přistěhovalci neobydlili – domy potom zchátraly nebo je buldozery srovnaly se zemí. Celý projekt financuje Evropská unie.
Osudy obyvatel ztracených obcí mapují studenti
Skupinka pamětníků se sjela do Nových Mlýnů – místa, kde před válkou stálo dvacet chalup a mezi nimi vedla pašerácká stezka. Po roce 1945 byli obyvatelé vystěhováni a vesnice srovnána se zemí. „Pokud by člověk nevěděl, že tady kdysi vesnice bývala, vůbec by ji nenašel,“ podotkla učitelka jindřichohradeckého gymnázia Jana Burianová.
V Nových Mlýnech žili například Geistovi. Dnes pobývají v Rakousku, kam přišli v roce 1945 jen s několika kufry. I po 61 letech si Adolf Geist dobře pamatuje, jak jeho rodná obec vypadala. Ukázal studentům, kde by dům, kde jeho rodina žila nebo kde stál chlév. V pohraničí však nežili jenom Sudetští Němci, z likvidovaných obcí museli odejít i čeští starousedlíci. Rozdíl byl pouze v tom, že nepřišli o majetek – o domov však ano. „Rodičům to bylo vyplaceno pěti tisíci – tím pádem to bylo vyřízeno,“ shrnul státní „péči“ o vystěhovalce František Marek, který se při setkání se studenty poznal na historické fotografii.
Osudy zmizelých obcí a jejich někdejších obyvatel mapují gymnazisté z obou stran hranice. Pracují ve čtyřech týmech v archívech i terénu. „Osudy lidí, co tady žili, by neměly být zapomenuty,“ vysvětlil motivaci mladých lidí student Jakub Mazanec.
Studentské práce se stanou základem odborných publikací. Chtějí je využívat školy, historici a badatelé. Výsledky práce budou mít studenti během několika měsíců. Představí je během série přednášek na českých a rakouských středních školách.
2 minuty
Reportáž Aleše Hazuky
