Dětské léčebně Vesna v Janských Lázních hrozilo úplné zavření. Bývalý ministr Heger sice rozhodl o jejím zachování, jenže Janské Lázně ani tak nemají podle Krizového štábu vyhráno. Nový ředitel Šimurda totiž připravuje plán restrukturalizace. Rušit by se měla asi stovka lůžek a část léčebny by místo dětem měla sloužit dospělým.
Ředitel lázní Josef Šimurda chce především získat pacienty pro rehabilitační péči, je to prý ale běh na dlouhou trať. „My jsme v tomto segmentu zcela noví na trhu a jsme dlouhodobě odkázáni na to, koho nám lékaři a pojišťovny pošlou. Ano, je to pro nás perspektivní oblast a budeme se velmi aktivně snažit o to, abychom lůžka naplnili,“ řekl ředitel Josef Šimurda.
Podle kritiků ale chybí Janským Lázním propagace. Rehabilitační péči tu podle Václava Krásy z Národní rady osob se zdravotním postižením využívají pouze jednotlivci, což považuje za katastrofální. „Chceme vyzvat lékaře i lidi se zdravotním postižením, aby rehabilitační péči v Janských Lázních využívali. Je to jedinečná možnost, jak lázně zachránit,“ řekl Krása.
Ředitel Šimurda ale kritiku odmítl. „Určitou částku uvolňujeme na reklamu a marketing, ale ty možnosti jsou omezené,“ brání se. Podle ředitele se v červnu podařilo ztrátu lázní udržet na 35 milionech korun. „Když jsem na konci května nastoupil, byla obsazenost kolem 40 procent, v tuto chvíli jsme na 50 procentech. Do budoucna vidím rozvoj v léčebné části včetně rehabilitace, tak i segmentu komerčním. Je naprosto nezbytné volná lůžka obsadit,“ řekl.
Jenže to podle Krizového štábu krizi zdejší léčebny ještě prohloubí. Krizový štáb ředitele žádá, aby nepodnikal žádné razantní kroky, dokud nebude mít současná vláda důvěru. Kritici jsou také proti tomu, aby se v dětské léčebně léčili dospělí. Obávají se především toho, že se pro dětské pacienty zhorší dostupnost lázeňské péče. Navíc podle starosty Janských Lázní hrozí asi třem stovkám místních lidí, že by přišli o práci.
Na srpen si kvůli situaci naplánovali zastánci Janských Lázní i schůzku s novým ministrem zdravotnictví Martinem Holcátem. Krizový štáb chce usilovat o přepracování indikačního seznamu, který vydal Holcátův předchůdce. Po jeho zavedení v loňském roce totiž pojišťovny výrazně snížily vydávání lázeňských poukazů na komplexní péči.
V problémech jsou i nemocnice
Také situace nemocnic se výrazně zhoršuje. Na Vysočině se ztráty všech pěti krajských nemocnic zvyšují každý měsíc o miliony korun. Faktury dodavatelům platí s půlročním zpožděním. Nejvíc dluží v kraji třebíčská, havlíčkobrodská a jihlavská nemocnice. „Pojišťovny snížily platby o 8 procent, takže my máme v letošním roce o 35 milionů méně od pojišťoven než bysme očekávali,“ říká Jan Ferenc, ředitel Nemocnice Třebíč. Ztráta třebíčské nemocnice je k dnešnímu dni 122 milionů korun, podle informací ředitele ji bez dotace z kraje nebude možné smazat.
Všechny nemocnice šetří i na lécích a zdravotnickém materiálu tzv. hromadnými nákupy. Jenže výběr nejnižší ceny se všude nevyplatil. Např. rukavice praskají a náplasti nelepí. I to je nutné řešit.
