Lidé sčítají čápy. Pomáhá jim speciální web

Hodonínsko – Čáp patří mezi nejsnadněji rozpoznatelné ptáky. I proto ornitologové prosí veřejnost, aby jim pomohla s jejich sčítáním. Vytvořili speciální web, kam mohou lidé nahrávat fotky a informace o čapích hnízdech ve svém okolí. Česká ornitologická společnost čápa vyhlásila ptákem roku 2014.

Na kontroly čapích hnízd chodí Jaroslav Zaňát zhruba jednou za dva týdny. Když ptáci přilétají, vyráží do přírody ještě častěji. „Jak slyším první klapání čápa, je to symbol jara,“ svěřil se Zaňát. Letos už na Hodonínsku objevil šest obsazených starších hnízd a jednu téměř zaplněnou kolonii. „Tam bylo obsazeno 12 hnízd z 15,“ dodal.

Kromě Jaroslava Záňáta se do počítání zapojilo už přes sto dobrovolníků. Právě informace od lidí mají odborníkům usnadnit pozorování čápů – nejlépe tím, že lidé budou čapí hnízdo poblíž svého domova pozorovat po celou sezonu. Ornitologové by tak nejen věděli, že čápi přiletěli, ale i to, zda se jim podařilo odchovat mláďata. „Bílé čápy ve vesnici může opravdu sledovat každý. Je spousta lidí, kteří je už teď pravidelně ve své obci na hnízdě sledují,“ lákal veřejnost David Horal z České společnosti ornitologické.

K 1. dubnu už na svá hnízda přiletěla pětina čápů, obsazených je 155 hnízd. Do letošního už 7. mezinárodního sčítání čápů se zatím zapojilo 113 lidí. Vše o sčítání čápů včetně interaktivní mapy, kam lze pozorování zapisovat, najdete na webu cap.birdlife.cz.

1 minuta
Ornitolog David Horal o sčítání čápů
Zdroj: ČT24

Přestože čápi nepatří podle vědců mezi nejohroženější druhy, jsou zajímavým ukazatelem toho, jak se svět kolem nás mění. Zatímco hnízdiště bílých čápů se kvůli změně klimatu postupně posouvají do vyšších nadmořských výšek, čáp černý zase přestává být plachým zvířetem a jeho pozorování je snazší, než v minulosti.  

Mapa hnízd
Zdroj: ČT24/cap.birdlife.cz

Čápi uletí tisíce kilometrů

Oba druhy našich čápů migrují do svých zimovišť a zpět tisíce kilometrů, do Česka se po zimě vrací ze subsaharské Afriky. Jsou ale i jedinci, kteří už tak daleko nelétají a přezimují v Evropě či Asii - například na jihu Pyrenejského poloostrova a především v Izraeli. Důvodem častějšího zimování mimo Afriku mohou být globální změny klimatu a s tím související mírnější zimy. Někteří čápi už se dokonce rozhodli neodlétat na zimoviště vůbec a úspěšně přezimují i u nás.

Čáp bílý uletí při cestě na zimoviště a zpět zhruba 20 tisíc kilometrů, čáp černý 10 až 14 tisíc kilometrů.

Při překonávání velkých vzdáleností se čápi pohybují především pomocí plachtění, kdy využívají teplých vzdušných proudů nad pevninou. I proto se snaží vyhýbat dlouhým letům přes otevřené moře a do Afriky míří přes úžiny – západně přes Gibraltar, na východě pak přes Turecko.

Čáp bílý se vyskytuje a hnízdí po celé Evropě kromě britských ostrovů a severní Skandinávie. Dále hnízdí i v severozápadní Africe a ve střední Asii. Zimoviště má v subsaharské Africe, kde vznikla i malá hnízdní populace zřejmě z jedinců, kteří se rozhodli nevrátit do Evropy.

Naši tažní čápi se objevují na hnízdech okolo poloviny března, první přilétá zpravidla samec. Hnízda dnes najdeme na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, leckde i na vodojemu, posedu či stohu slámy. Zpravidla platí, že čáp dává přednost vyvýšeným místům, tak aby mohl při odletu z hnízda seskočit a roztažením křídel se vznést do vzduchu. Čáp potřebuje v dosahu svého hnízdiště dostatek ploch ke sběru potravy - pole, louky, pastviny a mokřady.

Čáp černý je rozšířen z centrální Evropy po sibiřskou tajgu až po severovýchodní Čínu a Koreu. Chybí na britských ostrovech, v Irsku a Skandinávii. Na začátku 20. století druh vymizel z části střední Evropy, ve 30. letech začal znovu osídlovat původní území. Početnost dnes stoupá v Bělorusku, Litvě, Polsku, Slovensku, Španělsku i v České republice, kde dnes pravidelně hnízdí stovky párů. Izolovaná hnízdní populace vznikla i v jižní Africe.

Je mnohem plašší než jeho bílý příbuzný, ale v posledních letech zřejmě v souvislosti s nárůstem populace přibývá jedinců, kteří hnízdí méně skrytě a blíž k lidským obydlím. Dalším rozdílem proti čápům bílým je, že se víc živí rybami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Zámek známý z Černých baronů mění majitele. Zaplatí za něj 30 milionů

Zámek Zelená Hora u Nepomuku mění majitele. Obec Klášter v neděli vybrala společnost Klaus Timber, která za nemovitost zaplatí třicet milionů korun. Radnice se dlouhodobě potýkala s nedostatkem peněz na údržbu objektu. Památka vyžaduje rekonstrukci s náklady v řádu stovek milionů.
před 8 hhodinami

Na Jesenicku hasiči evakuovali dva tábory, hladiny tam po deštích klesly

Kvůli vysoké hladině potoka na Jesenicku hasiči v neděli evakuovali dva blízké tábory. Hrozilo jejich odříznutí od příjezdových cest, sdělila mluvčí hasičů Lucie Balážová. Tábory leží na břehu Černého potoka a evakuováno z nich muselo být 238 dětí a dospělých. Hladina toku kvůli vydatnému dešti přes den vystoupala na třetí povodňový stupeň. Odpoledne však hladiny klesly a vpodvečer na Jesenicku už nikde neplatil žádný stupeň povodňové aktivity, vyplývá z webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hudba může pomoct řidičům autobusů se soustředit, zjistili v Brně

Poslech hudby při řízení autobusu může zvýšit soustředění, ukazuje nová analýza Centra dopravního výzkumu. Uskutečnila se ve spolupráci s brněnským dopravním podnikem, který přitom loni rádio svým řidičům zakázal. Po nespokojených reakcích později ustoupil. Výzkumníci pozorovali desítky brněnských řidičů. Zjistili, že hudba za volantem pomáhá a může snížit i riziko nehody. Měla by být klidná, protože hlasitá a agresivní naopak provokuje k nebezpečnější jízdě.
před 20 hhodinami

Déšť zastavil vlaky v Jizerských horách, na Liberecku tahala auta těžká technika

Silné bouřky mohly v sobotu zasáhnout většinu Čech. Intenzivní déšť postihl odpoledne třeba oblast Jizerských hor v Libereckém kraji. U Bílého Potoka pod Smrkem spláchl kamení na železnici a zhruba na hodinu zastavil vlaky mezi Bílým Potokem a Raspenavou. Provoz už byl obnoven. V neděli a pondělí pak hrozí velmi vydatné deště na Moravě a ve Slezsku, mohou po nich stoupnout hladiny toků. V Beskydech může napršet až 110 litrů na každý metr čtvereční.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
26. 7. 2025

Kvůli opravám nejezdí o víkendu část metra C

V Praze od soboty nejezdí metro linky C mezi stanicemi Hlavní nádraží – Vltavská. Důvodem je pokračující rekonstrukce stropní desky ve stanici Florenc. Soupravy se znovu rozjedou v pondělí ráno. Po dobu výluky mohou cestující využít tramvaje XC a 36, informoval dopravní podnik. Další výluka čeká metro C v srpnu, kdy bude týden mimo provoz úsek mezi Chodovem a Muzeem.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
26. 7. 2025

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
25. 7. 2025
Načítání...