Odnaučit děti plýtvat potravinami a zlepšit jejich vědomosti o spotřebě jídla má za cíl nový vzdělávací projekt Smart Food. Připravují ho odborníci z Karlovy a Mendelovy univerzity spolu s Pražským inovačním institutem. Pilotně pro základní školy připraví materiály a podklady hlavně pro interaktivní výuku. Jeho autoři zároveň chtějí otevřít veřejnou debatu, která by vedla k nižší spotřebě potravin v české společnosti.
Jídlem neplýtvat. Univerzity připravují projekt pro pražské školáky
Talíře s nedojedeným obědem často odnášejí v jídelně žáci Základní školy Solidarita v Praze 10. Zbytky pak končí v koši, což se vedení školy nezamlouvá. Nedávno totiž byla ředitelka se zástupcem na návštěvě školy ve Finsku, kde je zaujalo, že po obědě školáci odevzdávají talíře prázdné. „Převezmou zodpovědnost za to, že kolik si nandají, tolik snědí,“ popsal zástupce ředitelky Václav Fiala.
Sami pražští žáci si už ve školním parlamentu odhlasovali, že jídelna přestala odebírat ovoce pro druhý stupeň. Většinou totiž také končilo v koši. „Téma zaznívá přímo od dětí, zajímají se o to, chtějí o tom vědět i víc. A to je důvod, proč jsme přistoupili k projektu,“ uvedl Fiala.
Povedou jej odborníci z Karlovy a Mendelovy univerzity, kteří připravují materiály pro výuku jako texty, kvízy, hry i animace. Vše interaktivní a v digitální podobě. „Chceme působit na chytré nakupování. Další věc je, aby jídlo bylo správně uskladněno, aby děti i domácnosti uměly jídlo zpracovat a vařit bez zbytků,“ přiblížila spoluautorka projektu Smart Food Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.
Pilotně by se nové učební pomůcky měly začít používat při výuce na pěti vybraných základních školách v Praze v roce 2023. „Aby to bylo na pomezí prvního a druhého stupně. Škola sama zváží, pro jaký předmět to bude vhodné pomocí metodických plánů,“ doplnil spoluautor projektu Igor Červený z Univerzity Karlovy. Cílem je rozšířit vzdělávací program do všech základních škol v Česku.
Nejvíce se jídlem plýtvá na sídlištích, i tam se ale situace zlepšuje
Mendelova univerzita pracuje na výzkumu plýtvání jídlem od roku 2019. Dosavadní výsledky podle jejích zástupců ukázaly i to, že plýtvání potravinami se v letech 2020 a 2021 snížilo o 11 procent, tedy o 4,1 kilogramu na osobu za rok. Důvodem je podle akademiků vliv epidemie covidu-19 i informační kampaně.
Nejvíc jídla vyhazují podle výzkumu lidé na sídlištích, kde oproti venkovu či vilové zástavbě nemají možnost kompostovat nebo krmit zvířata. Situace na sídlištích se zároveň po informační kampani v poslední době nejvíc zlepšila, dodali vědci.
Omezení plýtvání jídlem je rovněž tématem strategie cirkulární ekonomiky, kterou schválili pražští zastupitelé a která má posílit ekologické hospodářství. „I cirkulární strategie ukázala, že až 45 procent globálních emisí oxidu uhličitého se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Předcházení plýtvání je jednou z našich priorit, vzdělávání mladé generace je tedy její nedílnou součástí,“ řekl náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, který převzal nad projektem Smart Food záštitu.
Na plýtvání s jídlem se ve vyspělých zemích podílejí až z poloviny finální spotřebitelé, tedy domácnosti, restaurace či jídelny. Například průměrný Brňan podle zjištění Mendelovy univerzity vyhodí ročně až 33,3 kilogramu potravin a jedna brněnská domácnost 77,9 kilogramu. Lidé se přitom domnívají, že plýtvají výrazně méně. V průzkumu odhadovali, že v jejich popelnicích končí maximálně 12,4 kilogramu potravin na osobu za rok.