Hasiči pod palbou aneb Libye dneška

Země, kde je benzín tak vzácný jako chleba. Země, kde máte v těchto dnech co dělat, abyste vůbec našli pekárnu, kde se dá chleba koupit. Země, kde na mezinárodním letišti zkrotí uprostřed chaotické přestřelky plameny šlehající z rozstřílených zásobníků paliva jen proto, aby znovu vzplály poté, co je zasáhla další vlna raket, jež na sebe ze svých zdánlivě bezedných zásob vytahují místní milice. To je Libye dneška.

Není to Izrael. Tentokrát se však Libye dostala i do hledáčku českých médií. Evakuace ambasád včetně české, střety mezi milicemi, destrukce mezinárodního letiště v Tripolisu, stovky mrtvých, těžké boje ve východolibyjském Benghází – to vše je jen část projevů násilí a chaosu, které v posledních týdnech zaplavily Libyi. A mezi tím vším rozvratem stojí libyjský stát, jehož nově zvolený parlament si udělal nucené "výjezdní zasedání“ na východu země, aby se vůbec mohl poprvé sejít; civilisté, z nichž tisíce musely opustit své domovy; a cizinci, kteří se ze země snaží houfně prchnout.

Po bitvě generálem

Současný vývoj není vlastně nijak překvapivý, neboť jde o pokračování dosavadního zhoršování situace v zemi, která se pro následující měsíce, ne-li pár let, nachází pravděpodobně za bodem návratu a bude mít co dělat, aby se nestala zhrouceným státem. Libye je pro Západ specifickým případem arabského jara a to ze dvou důvodů. Jednak jde o jedinou zemi, kde Západ přímo intervenoval, a jednak se ostře liší od iráckého scénáře, protože Libye byla, s trochou nadsázky, ponechána Západem vlastnímu osudu, respektive bez okupačních sil, v naději, že se tak dokáže lépe stabilizovat.

U tak mladé a komplikované společnosti se to však ukázalo být chybou, protože absence dostatečně silné jednotné národní identity, tvrdé ruky státu a fungující občanské společnosti vytvořila prostor pro to, aby společnost ovládlo to nejhorší, co se v ní nachází. Západ si bohužel nemůže dopřát vizionářský luxus libanonského prezidenta Fuáda Šihába, který před občanskou válkou v zemi v roce 1970 na základě své osobní zkušenosti veřejně konstatoval, že její společnost není navzdory všemu jeho úsilí o sociální reformy připravena začít fungovat jako moderní stát a rozhodl se proto o post hlavy státu již znovu neusilovat. I kdyby si nyní Libyjci podobně jako Libanonci 70. let ještě nedokázali vládnout sami, Západ nemůže zůstat stranou či se věnovat pouze krátkodobým řešením. Destabilizovaná Libye je hrozbou i pro EU.

Co je třeba

Občas k nastolení míru stačí málo. V libanonském Tripolisu spolu bojovaly místní milice řadu měsíců. Poté, co armáda pochytala jejich vůdce, nastal rázem klid a jednotlivé náboženské komunity se opět začaly starat především samy o sebe. Libye ale nemá akceschopnou armádu, která může dát tvrdou lekci samozvaným vládcům. A přiznejme si to: přes všechno vzývání demokracie by dnes část Libyjců ráda respektovala kohokoliv, kdo jim zajistí bezpečnost. Libyjský stát na to však nemá sílu a mezinárodní organizace vůli. Možná by se světové společenství mělo přestat zaobírat plány na to, co vše je třeba v Libyi změnit, a koordinovaně se soustředit především na pomoc s vybudováním státu, jenž milicionáře sociálně a politicky integruje a posléze i odzbrojí. Jen tak lze většinovému usedlému obyvatelstvu na severu země poskytnout klid a státu pak tolik potřebnou stabilitu, bez níž není možné získávat a distribuovat ropné bohatství, jehož část je nutno zpočátku využít ke koupi klidu některých kmenů v periferních, leč pro bezpečnost a těžbu přírodního bohatství země přesto důležitých, oblastech.

Další případ arabské zimy?

Vše, k čemu se Západ v severní Africe a na Blízkém východě snížil, či naopak vše, k čemu neměl odvahu, jej dříve či později dostihlo. Dnešní doba není výjimkou. Krátkozraké počínání Spojených států v Iráku kombinované se schizofrenním přístupem Západu k podpoře syrských povstalců mělo ve výsledku lví podíl na vzniku nemesis zvané Islámský stát, která se dnes pomalu přibližuje k Bagdádu a Damašku. V Libyi zase Západem nedostatečně řešený rozvrat státu a společnosti otevřel dveře mezinárodnímu terorismu a africkým migrantům do Evropské unie. Chaos se navíc vzájemně umocňuje a šíří. Libyjci proto například bojují v Sýrii, Syřané v Libyi. Tunisko v obavách z příchodu uprchlíků zavírá hranice a egyptský režim se obává přílivu libyjských zbraní. Celé se to tedy na sebe nabaluje jak sněhová koule a čím déle bude Západ stát stranou, tím horší to bude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...