Zelení zároveň chtěli snížit počet členů mediálních rad z 12 na devět. O tomto návrhu se strhla velká debata. Například podle komunistické poslankyně Ivany Levé je nesmysl snižovat počet členů mediálních rad v době, kdy přibývá televizních kanálů a množí se také různé stížnosti na vysílání.
Sociálně demokratickému poslanci Vítězslavu Jandákovi zase vadilo, že zelení v návrhu nedefinovali „bohulibé organizace“, které by podle nich měly členy navrhovat. Liška uvedl, že by se dal výčet organizací sepsat při diskusi na výborech. Jeho volání po podpoře návrhu v prvním čtení ale zůstalo nevyslyšeno. Jandák se domnívá, že zelení chtějí návrhem „obcházet vůli občanů“, která je podle něj vyjádřena hlasováním ve volbách do sněmovny. Návrh by údajně dal moc nad médii do rukou nevoleným organizacím s nejasnou členskou základnou.
„Shodneme se v tom, že v mediálních radách mají být nezávislé a erudované osobnosti, ale končí to tak, že politici do nich nakonec volí lidi nějak na ně napojené,“ uvedl Liška. Kritizoval fakt, že v mediálních radách často sedí bývalí poslanci, poradci politiků nebo jejich příbuzní a přátelé. „Politici považují mediální rady za sféry svého vlivu,“ dodal.
Změnu jmenování mediálních rad navrhla také horní komora. Senátoři by chtěli, aby měli vliv na výběr členů také oni, nejen poslanci. Senátorský návrh z června loňského roku je také součástí programu nynější schůze sněmovny.
