Olomouc - Rakouská novinářka Barbara Coudenhoveová-Kalergiová se stane letošní laureátkou ceny Pelikán, kterou za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog každoročně uděluje dvouměsíčník Listy. Časopis založil olomoucký rodák Jiří Pelikán v roce 1971 v exilu v Římě.
Plastiku pelikána převezme Coudenhoveová-Kalergiová v Olomouci 13. prosince, oznámil Václav Burian z redakce Listů. Rozhlasová reportérka a novinářka spolupracující s předními rakouskými a německojazyčnými periodiky se narodila ve známé aristokratické rodině v Praze. Před nuceným odchodem rodiny do zahraničí žila na zámku v Poběžovicích na jihu Čech. V roce 2001 jí prezident Václav Havel udělil Řád Tomáše Garriguea Masaryka.´
Její hluboký hlas
„Když rakouskočeská - či českorakouská - novinářka denně komentovala, co se u nás dělo, i u nás jí naslouchaly tisíce a desetitisíce. Ti poslouchali také Vídeň. Její hluboký hlas jsem znala a divila jsem se, jak dobře chápe souvislosti změn u nás, a předtím i v Maďarsku a Polsku,“ uvedla socioložka Jiřina Šiklová.
Cenu Pelikán udělují Listy od roku 2004. Jejími laureáty se stali bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, politik a publicista Jaroslav Šabata, první polský postkomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki, spisovatelka a překladatelka Alena Wagnerová, maďarský bohemista, diplomat a někdejší disident György Varga či polský novinář a příslušník demokratické opozice před rokem 1989 Adam Michnik. Ocenění získala i politoložka Vladimíra Dvořáková či katolický kněz Anton Otte.
Tvůrcem plastiky pelikána je olomoucký výtvarník - šperkař Pavel Herynek. Kromě sošky získá laureát možnost vybrat mladého vědce, novináře či umělce ze zahraničí, který bude redakcí Listů pozván k pobytu v České republice.
Dvouměsíčník Listy založil v roce 1971 v římském exilu Jiří Pelikán jako časopis československé socialistické opozice, po listopadové revoluci je přesunul do Prahy. Od roku 2003 vychází přeživší exilový časopis v olomouckém nakladatelství Burian a Tichák. Šéfredaktorem Listů je v současnosti disident a publicista Václav Žák.
