Japoncům „Barbenheimer“ vtipný nepřišel. Jejich země si připomíná výročí jaderného útoku

Nahrávám video
Dočká se Oppenheimer uvedení v Japonsku?
Zdroj: ČT24

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. srpna 1945. Na pietním aktu k události, při níž v naprosté většině zemřeli civilisté, zazněly výzvy k jadernému odzbrojení. Kina v Japonsku zatím nepromítají americký film Oppenheimer, jenž se vrací k okolnostem vývoje této bomby. Japonská filiálka studia Warner Bros. také v nezvyklém veřejném prohlášení kritizovala svoji mateřskou společnost z podpory fenoménu „Barbenheimer“.

Snímek režiséra Christophera Nolana Oppenheimer v Japonsku zatím nebyl uveden do kin a distributor ani neoznámil datum, kdy se tak stane. „Distributoři berou ohledy na události, které mohou být citlivé pro některé země, jako v tomto případě. Nejspíš dojde ke zpoždění,“ sdělila zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Podle ní kontroverze nevyvolává ani tak samotný film, v němž „otec atomové bomby“ přemítá nad tím, čemu svůj mozek propůjčil. Spíš tu jde o popkulturní fenomén jménem „Barbenheimer“, kdy zejména na sociálních sítích lidé tříhodinovou novinku v memech a kolážích spojují s kontrastním snímkem Barbie, jenž měl celosvětově premiéru ve stejný den.

List Variety informoval o tom, že japonská pobočka studia Warner Bros., které stojí za filmem Barbie, dokonce veřejně kritizovala svoji mateřskou společnost, že „Barbenheimer“ na sítích aktivně podporovala. „Považujeme za extrémně politováníhodné, že oficiální účet amerického ústředí pro film Barbie reagoval na příspěvky fanoušků 'Barbenheimera' na sociálních sítích,“ napsalo Warner Bros. Japan v prohlášení zveřejněném na síti X, dříve známé jako Twitter.

Japonští zaměstnanci studia dodali, že tuto situaci berou velmi vážně a žádají americké vedení, aby přijalo příslušná opatření. „Omlouváme se těm, které tato série bezohledných reakcí urazila,“ napsali. Na mysli mají fanouškovský meme, na němž usměvavá Barbie v podání herečky Margot Robbieové sedí na ramenou Oppenheimerovi hranému Cillianem Murphym a za nimi je vidět atomový výbuch. „Léto, na které nebude možné zapomenout,“ okomentoval to oficiální americký účet Barbie. Americké studio se za to již omluvilo a příspěvek odstranilo.

Pacifismus změnil i ústavu

Ačkoliv proti „Barbenheimerovi“ vyjadřuje na síti odpor množství Japonců, Šámalová se domnívá, že Oppenheimer nakonec do japonských kin dorazí. „Je to snímek, u něhož se očekává řada ocenění, a je pravděpodobné, že japonská veřejnost nebude chtít o něj  být ochuzena,“ míní. Zpravodajka podotýká, že použití atomové bomby Spojenými státy obrovským způsobem zasáhlo japonskou společnost.

„(Pacifismus, pozn. red.) poznamenal poválečnou japonskou ústavu, i když v posledních letech to vláda s ohledem na geopolitiku mění. Podniká různé dílčí změny, které mají vést ke změně přísně pacifistické ústavy,“ doplnila Šámalová. Pokud jde o samotnou veřejnost, tak se podle zpravodajky o některých aspektech svržení bomby příliš nemluví – například o tom, že „pokud by nebyla použita atomová bomba s takto šokujícím efektem, tak by byla pravděpodobně nevyhnutelná pozemní invaze spojeneckých vojsk v Japonsku, která by vedla k daleko většímu počtu obětí“.

Japonsko je jedinou zemí světa, která se stala terčem jaderného útoku, když USA svrhly na konci druhé světové války atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. V Hirošimě 6. srpna 1945, na následky výbuchu zemřelo asi 140 tisíc lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si celkem vyžádal více než 80 tisíc životů. O šest dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Oscar oceňuje nejlepší filmy roku 2025

V Los Angeles se udělují ceny Oscar. Do závěrečného ceremoniálu vstupoval s nejvíce šancemi na sošku snímek Hříšníci, jehož šestnáct nominací je rekordem ve stoleté historii Oscarů. V kategorii celovečerní dokument může uspět snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci.
00:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
před 4 hhodinami

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026
Načítání...