Digitalizované „oživené obrazy“ Jana Kříženeckého připomínají počátky české kinematografie

3 minuty
NFA připomíná Jana Kříženeckého
Zdroj: ČT24

Výjezd hasičů, cyklisté na výletě nebo lidé na plovárně patří k historicky nejvýznamnějším materiálům ve sbírkách Národního filmového archivu. Dokládají totiž výjevy ze života na konci devatenáctého století, jak je tehdy zachytil průkopník české kinematografie Jan Kříženecký. Národní filmový archiv (NFA) díky digitalizaci zpřístupnil všechny dochované Kříženeckého snímky a chystá se je také uvést k výročí prvního promítání českých filmů.

Vzniklé pásmo filmů Jana Kříženeckého vychází z několikaleté práce, kdy bylo třeba snímky zkompletovat a porovnat. Digitalizací prošly jak originální kamerové negativy, tak původní kopie i další nosiče.

„Je ještě na hořlavém celuloidu. Jsou hodně křehké, praskají, kroutí se, odlupuje se z nich emulze, takže manipulace s nimi musí být opatrná,“ popisuje technolog Pavel Jelen z oddělení filmových sbírek NFA století a čtvrt starý filmový pás uložený v Národním filmovém archivu. V roce 1898 jej držel v rukou i amatérský fotograf Kříženecký, když na něj pořizoval první záběry české kinematografie.

„Z němého období do konce dvacátých let máme dochované vysoké procento z tehdejší produkce a část od nástupu zvuku máme téměř kompletní. To je dost unikátní situace mezi archivy. Po světě to není vůbec běžné,“ upozorňuje generální ředitel NFA Michal Bregant.

Bez větších ambic

Kinematografie byla zpočátku spíš zábavnou kratochvílí než uměním. Ani rané Kříženeckého snímky nevznikaly s většími ambicemi. Zaznamenával výjevy z běžného života nebo aktuální události, takže „…jest úplně možno, že mnohý návštěvník výstavy uzří při nich i sama sebe živého“, jak psaly Národní listy v květnu 1898.

Tehdy Kříženecký promítal své první filmy na výstavě architektury a inženýrství na pražském Výstavišti. Ve stejném roce ale vznikly i jednozáběrové grotesky s kabaretiérem Josefem Švábem-Malostranským v hlavní roli. Podle NFA nicméně „oživené obrazy“, jak uváděl dobový slogan, jsou tak především dokumentem tehdejší doby.

Kříženecký v počátcích točil na kameru zakoupenou od firmy průkopníků kinematografie bratří Lumièrových. Od nich získal i první kinematograf, který spustil v dřevěné boudě na pražském výstavišti 19. června 1898. Národní filmový archiv k výročí sto dvaceti pěti let od prvního promítání českých filmů chystá na den přesně projekci pásma Kříženeckého snímků.

Kolekce obsahující jeho tvorbu až do roku 1911 je dostupná také na DVD a Blue-ray. Snímky jsou opatřeny novým hudebním doprovodem Jana Buriana mladšího.

Výročí si letos připomíná i sám Národní filmový archiv, a to osmdesát let od založení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Značka Svěrák a Svěrák pořád funguje, říkají tři generace filmařské rodiny

Zdeněk, Jan a František Svěrákovi jsou zástupci tří generací talentovaných filmařů. Vyrůstali v jiné době a prošli si různými zkušenostmi, dva z nich navíc zatíženi nálepkou „syn toho Svěráka“. O filmu i vztazích mluvili jako hosté Interview Speciál.
31. 3. 2025

Vězni v hlavní roli West Side Story. Národní divadlo zařadilo záznam na program

Muzikál West Side Story nastudovaný vězni viděla i veřejnost. Záznam tento víkend uvedlo pražské Národní divadlo. Podle vězeňské služby podobné projekty usnadňují návrat na svobodu. Divadlo ve vězení není běžné, i proto ho národní scéna mimořádně na program zařadila.
30. 3. 2025

Zemřel herec Richard Chamberlain

Ve věku 90 let zemřel americký herec Richard Chamberlain, informuje list Variety. Proslavil se zejména v minisériích Šogun a Ptáci v trní, má za sebou ale i množství rolí na divadle. Podle listu byl Chamberlain pohledným a sošným „idolem“ klasického střihu, ačkoliv se nikdy nestal přímo hvězdou stříbrného plátna.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
29. 3. 2025
Načítání...