Vytvořil vždy nové řešení a tím i identitu místa. Architekt Bauer proměňoval Slezsko

3 minuty
Události v kultuře: Jak architekt Bauer proměňoval Slezsko
Zdroj: ČT24

Stopadesáté výročí narození slavného architekta Leopolda Bauera si v těchto dnech připomínají hned na několika místech. Krnovský rodák za sebou nejen ve Slezsku nechal výjimečné a na svou dobu velmi moderní dílo. Jednu z jeho nejslavnějších staveb, bývalý obchodní dům Breda, se teď Opavané snaží zachránit.

Kdysi největší obchodní dům v Československu s názvem Breda, Kostel sv. Hedviky s pohnutým osudem, Lázeňský dům v Jeseníku nebo Obchodní a živnostenská komora. To je jen malý výčet prací Leopolda Bauera.

„Je obdivuhodný tím, že dokázal vždy nalézt nové neotřelé řešení, ale zároveň svým stylem vždy vyjadřoval určitou identitu místa, regionu,“ myslí si historik Slezského zemského muzea Pavel Šopák.

Když v Krnově vychodil reálku, na konci 19. století začal studovat Akademii výtvarného umění ve Vídni u věhlasného Otty Wagnera, zakladatele secese. „To nebylo, že by kopíroval nějaký historický detail anebo nějakou historickou morfologii. Vždy se k podnětům snažil přistoupit jako k pouhé materii, kterou on jako tvůrce přetváří a upravuje pro potřebu moderní doby,“ doplňuje Šopák.

Dílo Leopolda Bauera
Zdroj: ČT

Mrakodrap nad ulicemi

Do Slezska se z Vídně rád vracel. I do svého rodného města, kde postavil několik staveb. Nejen tamní Střelecký dům zmínil David Vávra v cyklu Šumná města. Za svou zhruba osmatřicet let dlouhou pracovní kariéru postavil desítky budov, jiné zůstaly pouze na papíře.

Podle Šopáka by tak byl největší Bauerovou realizací reprezentační palác Ostravy navrhovaný v roce 1930 s věží, která by zářila jako mrakodrap. Jednou z posledních staveb Leopolda Bauera je kostel svaté Hedviky v Opavě. Zkolaudovaný byl v roce 1938. Na své vysvěcení si ale musel počkat dlouhých 56 let. A to nejprve kvůli fašistickému a později komunistickému režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...