Když je vyřešení záhady nemožné. Ve filmu Nezanechat stopy ubije policie středoškoláka k smrti

2 minuty
Události v kultuře: Nový film Nezanechat stopy
Zdroj: ČT24

Osmnáctiletého středoškoláka zatkne policie a na služebně ho ubije k smrti. Skutečná událost ze začátku osmdesátých let posloužila jako inspirace pro polský film Nezanechat stopy. Politický thriller o praktikách totalitního režimu a odvaze jim čelit měl loni světovou premiéru v hlavní soutěži benátského festivalu. Teď vstupuje do tuzemské distribuce.

Grzegorze Przemyka, syna básnířky a opoziční aktivistky zmlátí příslušníci tak, že na následky zranění o dva dny později umírá. Film založený na skutečných událostech sleduje příběh Jurka, jediného svědka, který se přes noc stal nepřítelem státu číslo jedna.

„Případ Przemyka je tak složitý, mnohovrstevnatý, že ho můžeme vnímat z různých úhlů pohledu. Napoprvé mě zajímal z pohledu matky. Ale pak jsme si uvědomili, že by to byl příliš omezený pohled. Že by to byl jen intimní příběh o zármutku. Bylo by to velmi důležité, emocionální, to ano, ale nebyl by to film, na který bych se chtěl dívat,“ popisuje režisér Jan P. Matuszyński.

Grzegorze Przemyka čekala v polovině května roku 1983 už jen ústní maturita. Policie ho v centru Varšavy zatkla, protože odmítl předložit občanský průkaz. Později se ukázalo, že ho měl u sebe. Nechtěl to udělat proto, že stanné právo bylo tou dobou pozastaveno, tudíž se postavil za svá občanská práva. Zemřel tři dny před devatenáctými narozeninami. Jeho pohřeb byl manifestací odporu proti komunistickému vedení Polska.

Jaká byla 80. léta v Polsku

„Moje generace se neučila nic o tom, co se u nás odehrávalo v posledních padesáti, sedmdesáti letech. A domníval jsem se, že právě případ Grzegorze Przemyka mi nabídne velmi dobrou příležitost zjistit, jaká byla osmdesátá léta v Polsku,“ říká Matuszyński, jenž se inspiroval i knihou Nezanechat stopy: Případ Grzegorze Przemyka od Cezaryho Łazarewicze.

Podle režiséra se film odchyluje od tradičních struktur thrilleru. „Otázkou je, kde se odehrálo největší násilí. Zajímají mě věci, které se zdají být zřejmé pouze na první pohled. Jenže když se do nich člověk ponoří, zjistí, že jsou mnohem složitější. Z nich může vzniknout dobrý film,“ myslí si.

Jurek Popiel, tedy hlavní postava a svědek, toho podle režiséra viděl nejvíce, ale neviděl všechno. „Je to stejný druh perspektivy jako v Antonioniho filmu Zvětšenina. Chcete vyřešit celou záhadu, ale je to nemožné. To mě velmi zaujalo, protože pojem pravdy, alespoň v objektivním slova smyslu, zde vlastně neexistuje. Každý má svou vlastní pravdu, se kterou lze manipulovat, a navíc má téměř každá postava zcela odlišné motivace,“ domnívá se.

Tísnivost a útlak

Matuszyńskiho inspiroval prý Coppolův Rozhovor nebo Pollackovy Tři dny Kondora a další americké filmy ze sedmdesátých let. „Pokud jde o hudbu Ibrahima Maaloufa, od začátku jsem chtěl, aby byla hodně expresivní. Když jsem hledal heslo, který by ji nejlépe vystihovalo, přišel jsem na to, že by měla působit tísnivě. Tísnivost a útlak jsou společným rysem celého příběhu a přišlo mi, že hudba by měla jeho postavy ještě víc drtit a držet je v labyrintu, z něhož se nedokážou vymanit,“ říká režisér.

Drama Nezanechat stopy koprodukovala ČT a podpořil ho i Státní fond kinematografie, proto mohlo získat na letošních cenách Trilobit od Českého filmového a televizního svazu FITES hlavní cenu. V Polsku má teď třináct nominací na výroční ocenění tamní filmové akademie. Matuszyńskiho celovečerní debut Poslední rodina, který v příběhu dysfunkční rodiny malíře Zdzisława Beksińského ohýbal konvence životopisných dramat, byl uveden na více než stovce festivalů po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...