Mikuláš Teich byl Forrest Gump, který věřil v marxismus

3 minuty
Příběh Mikuláše Teicha vypráví kniha
Zdroj: ČT24

Slovenský vědec, historik a filozof Mikuláš Teich patřil ke špičce levicových intelektuálů v Československu, domovem se mu však stala Anglie. Na Britských ostrovech také v roce 2018 v rovných sto letech zemřel. Knihy hospodářské historičky Antonie Doležalové nahlíží prostřednictvím jeho příběhu na evropské dějiny 20. století.

Mikuláš Teich se narodil ještě za Rakouska-Uherska, obdivoval masarykovskou demokracii a po emigraci na Západ uvěřil marxistické myšlence. Svůj život zasvětil hledání pravdy nejen ve svém oboru, tedy historii přírodních věd.

„Byl to takový Forrest Gump. Potkal tolik zajímavých lidí, dostal se do tolika událostí, které se podepsaly na dějinách 20. století,“ říká autorka knihy Antonie Doležalová.

Dvakrát ve svém životě se rozhodl pro emigraci. Poprvé musel domov opustit v roce 1939 kvůli svému židovskému původu. Dostal se do Anglie, kde mimo jiné v klubu pro uprchlíky potkal svou budoucí ženu – ekonomku a hospodářskou historičku Alici Schwarzovou, jejíž rodina prchla z Rakouska po anšlusu.

Nepohodlný marxista

Před emigrací se zajímal o medicínu, v Anglii začal studovat chemii, více než přednášky z tohoto oboru ho ale jako aktivního studenta zajímaly myšlenky marxismu. Když se po válce vrátil z Anglie zpět domů, chtěl v Československu pomáhat odstraňovat nerovnost ve společnosti. Stal se historikem vědy a také členem komunistické strany.

„Uvěřil tomu, že Československo jde svou originální cestou, ale ve chvíli, kdy pochopil, že komunistická strana je výtahem k moci pro lidi, kteří o marxismu nic nevědí, tak byl ze strany vyloučen,“ doplňuje Antonie Doležalová.

V rozhovoru, který časopisu Dějiny věd a techniky poskytl u příležitosti svých devadesátin, přiznává, že nejraději ze svého československého období vzpomíná na pražské jaro. „Je to historická událost, která svým dopadem – vedle husitské revoluce, bitvy na Bílé hoře a mnichovské dohody – přesahuje domácí rámec,“ domníval se.

Sovětskou okupaci vnímal jako kontrarevoluci. Znovu emigroval do Anglie, kde od nuly budoval kariéru. Prestiž v akademických kruzích získal rychle. Stal se zakládajícím členem nejmladší koleje v Cambridge – Robinson College.

Po revoluci pozvání nedostal

Po revoluci v roce 1989 se domů už nevrátil. Nedostal pas. „Byl na straně těch odmítnutých a nesl to velmi těžce. Nabízel spolupráci, editoval dvě knihy o dějinách českých zemí i dějinách Slovenska, ale z české strany nikdy žádné pozvání nedostal, žádnou nabídku ke spolupráci,“ popisuje Doležalová.

Do své vlasti tak jezdil jen jako host. V roce 2008 ve zmíněném rozhovoru k významu dějin vědy pro společnost poznamenal: „Může člověk fungovat bez paměti? Odpověď je zřejmá: Ne, nemůže. A společnost také nemůže normálně fungovat bez paměti a její paměť, to jsou přece její dějiny. Jenže mnoho společností normálně nefunguje. A pak se třeba tváří, že dějiny nepotřebují. S historií lze učinit takřka cokoliv – jen uniknout jí nelze, říkával František Graus.“

Svou poslední knihu Znovuobjevená vědecká revoluce, v níž osvětluje sociální a intelektuální změny utvářející moderní svět, vydal Teich v šestadevadesáti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ohlédnutí za Vary: Kachna pro Douglase i vzpomínky na Bartošku

K hlavním hvězdám padesátého devátého ročníku filmového festivalu v Karlových Varech, který se konal od 4. do 12. července, patřil Michael Douglas či Stellan Skarsgard. Vzpomínalo se na letos zesnulého festivalového prezidenta Jiřího Bartošku. Nejvýraznější momenty přehlídky shrnuje sestřih Událostí v kultuře.
před 8 hhodinami

Filmy z festivalu ve Varech donesou ozvěny do Prahy a do Brna

Filmový festival v Karlových Varech skončil, začínají ale oficiální ozvěny Šary Vary. Vybrané snímky z programu letošního ročníku se od 14. do 20. července promítají v pražských a brněnských kinech. Konkrétní filmy ozvěn představil v rozhovoru s Jolkou Krásnou umělecký ředitel festivalu Karel Och.
před 11 hhodinami

Ani turisti v šortkách, ani nahé celebrity. Dress code zpřísnili v La Scale i Cannes

Milánskému divadlu La Scala došla trpělivost s návštěvníky, kteří na operu chodí jako doma k televizi. Oznámilo, že diváky v šortkách či žabkách na představení nepustí. Dress code nedávno zpřísnil také filmový festival v Cannes, aby na červeném koberci zamezil celebritám v přílišném odhalování.
před 11 hhodinami

Do Íránu se vrátím, i když mě čeká vězení, říká režisér Bezpráví

Uvedení filmu Bezpráví v hlavní soutěži karlovarský festival utajoval do doby, kdy delegace k snímku mohla bezpečně opustit svou zemi. Snímek o dívce, která se chce stát zpěvačkou, totiž vznikl v Íránu. „V realitě se dějí tak silné příběhy, že by si divák mohl myslet, že je zveličuji, a nevěřil by tomu,“ uvedl režisér a autor scénáře Sohejl Bejraghí v rozhovoru s Pavlou Sedliskou.
13. 7. 2025

Církev se zbavuje desítek kostelů. Nemá na opravy

Církev nabízí obcím do majetku opuštěné kostely. Jen v Libereckém kraji je jich na šest desítek. Zájem o zchátralé památky mají především menší obce, kde tvoří většinou hlavní dominantu. Radnice, které se rozhodly objekty převzít, v nich chtějí vybudovat například komunitní a společenská centra.
13. 7. 2025

Festival ve Varech vyhráli šumavští samotáři, ocenění má i Falbrová ze Sbormistra

Vítězem padesátého devátého ročníku filmového festivalu v Karlových Varech se stal dokumentární snímek Raději zešílet v divočině od slovenského režiséra Miro Rema. V hereckých kategoriích uspěli španělsko-německý herec Alex Brendemühl a jeho norská kolegyně Pia Tjeltaová. Zvláštní uznání patří neherečce Kateřině Falbrové z českého dramatu Sbormistr. Čestné ceny za přínos kinematografii převzali střihač Jiří Brožek a herec Stellan Skarsgard.
12. 7. 2025Aktualizováno12. 7. 2025

Neuschwanstein a megality v Carnacu přibyly na seznam UNESCO

Známý německý zámek Neuschwanstein a tři další sídla bavorského krále Ludvíka II., stejně jako megalitické řady v Carnacu na západě Francie, byly zapsány na seznam kulturního dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO.
12. 7. 2025

Herkules přemůže Otáčivé hlediště

Výpravná hudební inscenace Herkules bude letošní premiérou na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Poprvé před diváky předstoupí mytický silák 12. července. Představení souboru Malého divadla doplňují písně Davida Hlaváče a spolupráce se studenty DAMU.
12. 7. 2025
Načítání...