Recenze: Do tmy je daleko. David Pomahač hledá v osobní sólovce světlo

V případě bývalého zpěváka kapely Kieslowski Davida Pomahače Do tmy je daleko. Prvním sólovým albem s tímto názvem se totiž vypořádává s depresemi, samotou a nabízí rozhřešení v podobě světlejších zítřků. Deska kloubící písničkářství s elektronikou je hlubokou osobní zpovědí pětačtyřicetiletého muzikanta.

David Pomahač stojí za projektem Kieslowski, devět let působil v kapele Houpací koně nebo doprovázel Xaviera Baumaxu. S albem Do tmy je daleko jde ale poprvé ve své kariéře s kůží na trh. „Je o životě ve tmě s depresemi, o všudypřítomném pocitu samoty, o lásce, kterou umím jen těžko dát najevo, o ztrátách a chuti se z toho všeho dostat a vidět světlo, cítit teplo,“ prozrazuje.

Pomahač rozehrává svůj nový počin slovy: „Obvykle se nemám rád.“ Z deprese se ale v úvodní písni Obvykle postupně dostává až do refrénu „dneska je to jiný, nějaký čistší, jasnější“. Tahle geneze je příznačná pro celé album. Melancholické melodie a existenciální texty, které ale nabízejí pozitivní vyústění nebo alespoň jakousi naději, světlo, po němž autor pátrá. 

Do tmy je daleko zahrnuje deset písní kombinujících kytarové linky a riffy z dílny Pomahače a elektroniku. Nenásilně a nápaditě. Hodně tomu pomohl i fakt, že se produkce ujal Tomáš Havlen, jenž stojí například za tvorbou Zvíře jménem podzim nebo post-hudby.

Devízou alba jsou syrové texty. Od těch, které Pomahač zkomponoval pro Kieslowski, se liší tím, že jsou mnohem osobnější. „Odhalil jsem úplně všechno,“ dodává autor. Některým možná změna ze surrealistických textů k prostším půjde proti srsti. Pomahač ale ví, co dělá. Uměním výstižně pojmenovat pocity a věci se může řadit k textařům formátu Jaromíra Švejdíka z kapely Priessnitz. 

Otázkou je, zda si talentovaný písničkář tím, jak je osobní, jaksi nevystřílel prach. Jestli Do tmy je daleko bude jen ojedinělou kometou, nebo se můžeme v budoucnu dočkat i dalších alb, která to první budou rozvíjet nebo na něj nějakým způsobem navazovat. Zatím lze jen parafrázovat část jedné z deseti písní nového alba: „Nejsem si jistej, co bude dál.“

S autorem se můžete setkat na jednom z několika komornějších koncertů. Kromě nových věcí budou slyšet i písně od Kieslowski. „Éra Kieslowski je u konce, písničky ale zazní během mých koncertů. Mám je rád a jsou součástí mého příběhu,“ říká Pomahač.

David Pomahač: Do tmy je daleko, vydalo Indies Scope, 2019.

Cover alba Do tmy je daleko
Zdroj: Indies Scope

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
včera v 16:56

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...