Filmová upoutávka týdne: Osmdesátková nostalgie strhla Wonder Woman

V příštím roce se dočká pokračování úspěšný komiksový film, který na plátně poprvé představil slavnou superhrdinku Wonder Woman. Komiksová amazonka s tváří Gal Gadotové minule vyprávěla příběh z časů první světové války, tentokrát se přesune do nedávné doby – osmdesátých let minulého století.

Superman a Batman, nejznámější ikony komiksového nakladatelství DC, měli v poslední době problém zaujmout diváky v kinech. Možná i proto, že je mohli lidé v různých podobách na plátně potkávat už od sedmdesátých let. A tak se mezitím zrodily nové výrazné postavy filmového vesmíru DC.

Jedním je Aquaman, kterého ztvárňuje Jason Momoa a který si loni o Vánocích došel pro miliardu dolarů na celosvětových tržbách. Druhou úspěšnou tváří je Wonder Woman, která se předloni mohla pochlubit nejvýdělečnějším komiksovým filmem toho roku v amerických kinech.

Za pár měsíců se bude snažit svůj úspěch potvrdit, a jak bývá u pokračování velkých snímků zvykem, bude se snažit svůj předchozí triumf ještě překonat. Minulý film nabídl příběh o tom, co je Wonder Woman neboli civilním jménem Diana Princeová zač, odkud pochází a jak se žena obdařená v podstatě božskými schopnostmi dostala mezi lidmi.

O čem přesně bude pokračování, ale zůstává neurčité. Jasný je jenom časový posun – ze závěru první světové války se posouvá do roku 1984. A kdo zná její komiksová dobrodružství, může napovědět, že bude čelit dvěma protivníkům – šelmovité Cheetah a byznysmenovi Maxwellu Lordovi.

Trendy nostalgie

Proč zrovna rok 1984? Narážka na známý antiutopický román George Orwella? Z první upoutávky to nevypadá. Spíš se zdá, že se Wonder Woman nechává unášet populární nostalgickou vlnou vztaženou k osmdesátým letům – ke kterým se mnoho děl současné popkultury vrací ať už prostřednictvím narážek, tak vizuálním stylem, nebo i opakováním příběhových vzorců.

Symbolem tohoto trendu se stal seriál Stranger Things, který je do této éry zasazen a v němž skupina kamarádů čelí paranormální hrozbě. Letos se dočkal už třetí (a ne poslední) série. Jiným případem je film Ready Player One od Stevena Spielberga, který se jakožto sci-fi sice odehrává v budoucnosti, ale zároveň zobrazuje virtuální realitu posedlou kulturou osmdesátých let.

Režisérka a spoluscenáristka Wonder Woman 1984 Patty Jenkinsová uvedla, že v osmdesátých letech vyrůstala a potvrzuje, že tato doba měla svou specifickou náladu. Tato éra byla pro pokračování komiksového filmu vybrána i proto, že podle ní dobře prezentuje pozitivní i negativní stránky lidstva.

„Byla tehdy skvělá muzika, vznikaly elegantní a krásné věci. Jiné aspekty této dekády ale odhalily to nejhorší z nás. Zasadit Wonder Woman do těchto časů, kdy jsme se pohybovali v extrémech, je úžasné,“ přiblížila.

Noví protivníci, noví herci

Co se nemění, je představitelka titulní role. Gal Gadotová od posledního superhrdinského výstupu stihla jenom dabing v animovaném snímku Raubíř Ralf a internet. Příští rok by se ale vedle Wonder Woman 1984 měla objevit i v dalších projektech včetně adaptace detektivního příběhu do Agathy Christie Smrt na Nilu, s níž Kenneth Branagh volně navazuje na Vraždu v Orient expresu

Ve Wonder Woman 1984 se pak nečekaně vrací Chris Pine jako Steve Trevor. Novými posilami v ansámblu jsou Kristen Wiigová, která má za sebou nespočet komedií, nebo Pedro Pascal, který sice aktuálně zažívá slávu díky seriálu z prostředí Star Wars The Mandalorian, ale mnoho lidí by ho nemuselo poznat, protože v seriálu neustále nosí helmu.

Diváci se druhého dílu Wonder Woman dočkají v červnu příštího roku. Jenkinsová už prozradila, že je vymyšlena zápletka i pro třetí film. Hned tak se ho ale fanoušci nedočkají. „Myslím, že je potřeba dát tomu trochu oddech,“ uvedla s tím, že by se mezitím ráda věnovala i jiným věcem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 1 hhodinou

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 1 hhodinou

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 3 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 12 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...