Karel Gott symbolizuje proměnu populární hudby od šedesátých let do dneška, říká Josef Vlček

3 minuty
Josef Vlček: Karel Gott symbolizuje proměnu populární hudby
Zdroj: ČT24

Česko, ale i další země se ohlížejí za hudební kariérou zpěváka Karla Gotta, který v úterý zemřel. Pro mnohé znamenal symbol doby, přinejmenším však byl symbolem populární hudby druhé poloviny dvacátého století. „I v posledních letech se přichyloval k novým kapelám a hledal mezi nimi nějakou inspiraci,“ připomíná hudební publicista Josef Vlček, který byl hostem pořadu Události v kultuře.

Co Karel Gott symbolizuje na scéně české popmusic?

Na scéně české popmusic symbolizuje celou proměnu populární hudby od šedesátých let do dneška, protože on začínal jako nositel nových hudebních trendů a nových hudebních proudů z padesátých a šedesátých let, které u nás předtím nebyly a nemohly být.

Pokračoval přes rokenrol, byl jedním z prvních interpretů písniček Beatles, pak to byla éra, kdy experimentoval třeba s americkou country, pak přišla éra spíše německého popu a potom v posledních letech zase se přichyloval k novým kapelám a hledal mezi nimi nějakou inspiraci, ať už to bylo tím, že hostoval v nějakých raperských věcech nebo že si nechal psát písničky od nejnovějších skladatelů.

Většina hudebních kritiků považuje za jeho hudebně nejsilnější období éru Semaforu. Dalo by se říci, že hvězdu Karla Gotta stvořili Suchý se Šlitrem?

To asi těžko. Myslím, že alespoň podle těch vyprávění Suchý se Šlitrem Gotta objevili. Oni za ním tehdy přišli, tuším do kavárny Vltava, a začali ho lákat do Semaforu a slibovali, že pro něj napíšou nějakou písničku v tom stylu, který on nejvíc miloval, to byl taková muzika na hranici mezi rhythm and blues a soulem. Takže mu napsali Oči má sněhem zaváté, a to byla i jeho první taková velká, základní písnička, která ho udělala na veřejnosti.

Připomíná se i jeho poměrně problematický vztah k minulému režimu, chci se ale držet hudební stránky věci. Jak si v jeho repertoáru, který je plný lyrické kantilény, stojí písnička Kam tenkrát šel můj bratr Jan?

To je písnička, která je už sama o sobě nadána jistou tragičností. Je to skladba od ruského skladatele Rachmaninova, kterou potom předělali američtí skladatelé jako All by Myself. A byla to taková smutná, tragická věc, a ono to tam tak nějak zapadlo. Jestli to myslel úplně na toho bratra Jana, tedy Palacha, těžko říct, ale přikláním se k tomu, že to tak bylo míněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...