Návrat Marie Terezie a Ivan Trojan jako Šarlatán. ČT představuje nové projekty

Návrat Marie Terezie, filmové portréty Emanuela Moravce a Jiřiny Štěpničkové nebo zločiny z Velké Prahy. Nové projekty České televize se věnují nejen současnosti, ale obracejí se také k zásadním momentům našich dějin. Česká televize na nich spolupracuje s předními českými režiséry i se světovými jmény Robertem Dornhelmem či Agnieszkou Hollandovou, která ve spolupráci s Českou televizí natáčí svůj nový film Šarlatán s Ivanem Trojanem v hlavní roli.

Nejen do Kroměříže a do Valtic se brzy vrátí filmaři, aby pokračovali v příběhu panovnice Marie Terezie. Ta v nových dvou dílech minisérie, jejíž režie se opět ujme Robert Dornhelm, neprohrává pouze válku o habsburské dědictví, ale i o osud svého manželství s Františkem Štěpánem, kterého stejně jako v první řadě ztvární Vojtěch Kotek. 

„Život Marie Terezie je opravdovou studnicí příběhů, které v sobě nesou témata důležitá i pro současného diváka, ať už je to postavení ženy ve společnosti a v politice, volba mezi zájmy kariéry a rodiny nebo konflikt morálky a vysokých cílů s reálnou politikou v rozbouřené Evropě. Právě proto jsme se společně s koprodukčními partnery rozhodli připravit pokračování minisérie, která uspěla i u diváků v dalších evropských zemích“ říká ředitel vývoje pořadů České televize Jan Maxa.

Mezi filmové příběhy osobností, které symbolizují složitý vývoj českých dějin, patří také snímek Emanuel Moravec – Anatomie zrady, v němž režisér Biser A. Arichtev do hlavní role obsadil Mariána Labudu mladšího.

Hraná minisérie, která vypráví životní osudy českého vojáka, legionáře a ministra protektorátní vlády, sleduje z historického odstupu proměnu člověka prosazujícího ideály Tomáše Garrigua Masaryka a bojujícího za svou vlast v „zrádce národa“.

Dalším portrétem je Past, životopisný film o uznávané divadelní herečce Jiřině Štěpničkové, jejím pokusu emigrovat na Západ a následném procesu, který ji stál deset let života ve vězení. Jiřinu Štěpničkovou ve filmu Viktora Polesného ztvární Zuzana Stivínová.

Past
Zdroj: Česká televize

Zločiny minulé i současné

Do minulosti, konkrétně do dvacátých let, se vrací i desetidílný seriál Zločiny Velké Prahy režiséra Jaroslava Brabce s Jiřím Langmajerem, Jaroslavem Pleslem a Denisem Šafaříkem v hlavních rolích. Seriál se odehrává v regionu, který vznikl sloučením centrální Prahy a okolních sídel, obcí a vesnic, a v němž se začíná objevovat nejen nový typ kriminality, ale také rivalita mezi vyšetřovateli.

Ve stejném období, ale v jiné lokaci, se odehrávají i Četníci ze Znojma, kteří navazují na úspěšný seriál ČT Četníci z Luhačovic.

Další projekty České televize reflektují současnou společnost. Po Rašínovi se k soudobé látce vrátil režisér Jiří Svoboda. Snímek Vysoká hra inspirovaný románem Václava Lásky odvypráví příběh policisty protikorupčního útvaru, pro kterého je idea právního státu prioritou. Hlavní role se zhostí Richard Krajčo.

„Kromě reflexe kriminálního a policejního prostředí bych filmem rád přiblížil divákovi psychosociální změny, které představuje neomezená možnost vhledu do našeho soukromí prostřednictvím stále dokonalejších elektronických prostředků,“ říká Jiří Svoboda.

Ze skutečných případů z několika minulých let vychází třináctidílný seriál Místo zločinu Ostrava, který představí dvojici zdánlivě velmi odlišných kriminalistů. Ostravské případy z nedávné doby budou vyšetřovat Pavla Beretová a Stanislav Majer.

Seriál Hlava medúzy zavede diváky pro změnu do Jihomoravského kraje. „Vybrali jsme si podobu medúzy jako symbol našich kriminálních příběhů. Co jeden jedovatý had v její hlavě, to jeden příběh, jeden zločin, jedno zlo,“ prozrazuje režisér Filip Renč.

Komorní drama Veterán vypráví příběh žoldáka, který se snaží začít nový život. „Veterán je opravdu zajímavý nejednoznačností hlavních charakterů a také svojí poetičností. Scenáristu Marka Epsteina inspiroval mimo jiné i román Martin Eden od Jacka Londona,“ říká režisér Jan Hřebejk 

Třicáté výročí sametové revoluce

Nová dokumentární tvorba České televize se mimo jiné zaměří na třicáté výročí sametové revoluce. Jednou z tváří událostí z listopadu 1989 se stal herec Jan Potměšil, jehož stejnojmenný portrét chystají dokumentaristé Martin Slunečko a Miloslav Šmídmajer.

Revoluci z pohledu tehdejších i dnešních studentů představí snímek Sametová FAMU. Některé záběry z tehdejších událostí se díky archivům objeví historicky vůbec poprvé.

S archivními záběry pracuje také dokument Rekonstrukce okupace 1968, který započal nálezem nezveřejněných 35milimetrových filmových materiálů natočených v srpnu roku 1968. Česká televize poté vyzvala veřejnost ke spolupráci s identifikací protagonistů, míst a situací.

Třetím dokumentem pracujícím s dosud nezveřejněným obrazovým materiálem je Nejkrvavější proces, jenž přibližuje soud z listopadu 1952, jehož nejznámější postavou je politik Rudolf Slánský.

Ivan Trojan je Šarlatán

Česká televize připravuje také dva koprodukční snímky, které půjdou do kin. Na Oscara třikrát nominovaná režisérka Agnieszka Hollandová natáčí film Šarlatán, strhující životní příběh muže, který svými nevysvětlitelnými schopnostmi pomohl statisícům pacientů. Léčitel Jan Mikolášek bez ohledu na dobu a režim, bez lékařského vzdělání a bez předsudků, léčil bylinkami nemocné ze všech společenských vrstev.

„Jde o příběh člověka výjimečného, ale zároveň velmi nejednoznačného. Ví, že zachraňuje životy, umí pomoct lidem, ale zároveň si uvědomuje, že potřebuje pomoct i sám sobě. A ten svár v něm je další dramatickou linkou příběhu,“ říká představitel hlavní role Ivan Trojan.

Jeden z nejvýraznějších tvůrců české kinematografie Petr Zelenka pracuje na novém filmu Modelář. „Tento příběh je psychologický thriller. Sledujeme velice zajímavou profesi: firmu na pronajímání dronů pro natáčení dokumentárních záběrů ze vzduchu. Toho bohatě využijeme i ve filmu samotném, bude zde nejen mnoho záběrů z dronů, ale i na drony. Nejen proto půjde o velice akční film,“ říká Petr Zelenka. Dvojici kamarádů, které spojí zájem o létající stroje, hrají Kryštof Hádek a Jiří Mádl.

Hvězda českého dokumentárního filmu Olga Sommerová v autorském snímku Jiří Suchý – Lehce s životem se prát představuje legendu české hudby i divadla. „Mojí ctižádostí je vytvořit film o životní cestě muže, který kromě toho, že svoje nadání zasvětil divadelní a písňové tvorbě, žil také svůj osobní a občanský život, který pod nánosem jeho mohutného díla jen občas prosvítá,“ uvažuje Sommerová.

„Česká televize každý rok prochází stovky nových námětů, jen loni do výroby schválila 458 nových pořadů. Snažíme se o to, abychom v oblasti původní tvorby přicházeli s kvalitními, neotřelými látkami a inovativními tvůrčími postupy. A tento přístup reflektují také diváci. Česká televize se loni stala nejvyhledávanějším tuzemským vysílatelem, a to jak v tradičním vysílání, tak na internetu, a navíc, což je ještě důležitější, dosáhla nejvyšších hodnot divácké spokojenosti za posledních pět let,“ upozornil generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Nahrávám video

„Meziročně se zvýšila i pozitivní odezva diváků u hodnocení originality pořadů nebo jejich schopnosti publikum zaujmout. Takový vývoj vnímám jako cenný signál toho, že diváci úsilí České televize rozvíjet původní tvorbu o nové formy a témata vnímají a oceňují. Věřím, že připravované projekty na tento trend navážou,“ dodává Petr Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 20 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...