Průkopník českého avantgardního umění Stanislav Kolíbal bude reprezentovat Českou republiku na 58. výtvarném bienále, které začíná v květnu v Benátkách. 93letý umělec podle odborné poroty stále hovoří současným jazykem a promluví tak i k tématu letošního ročníku: umění jako možná odpověď na složitost dnešní doby.
Na Stanislava Kolíbala padla stará čínská kletba. Zastoupí Česko na bienále v Benátkách
Kolíbalovu výstavu s názvem Bývalé nejisté tušené vybrali porotci z třiadvaceti přihlášených. Do pomyslného finálového výběru se dostaly také projekty kurátora fotografie Matthewa Witkovského a surrealisty Jana Švankmajera.
„Moje účast na tomto bienále je vlastně náznakem malé retrospektivy. Neboť nejstarší exponát je z roku 1963 a dva exponáty vznikly vloni. Jako začátek jsem zvolil rok 1963, neboť tehdy jsem začal pracovat na architektonických úkolech s geometrií,“ prozradil Kolíbal. Kurátorem projektu je Rakušan Dieter Bogner.
Bílé sochy ze šedesátých let s tématem času a lability doplní díla ze sedmdesátých let, která výtvarník často propojoval provázky nebo nitěmi. Připomene také geometrické kresby z období svého stipendia v Berlíně na konci osmdesátých let, které se staly základem k jeho akvarelům a černým a bílým reliéfům. Na tyto motivy vytvoří Kolíbal deset metrů dlouhou kresbu.
„Pevně věřím, že budu schopný představit podstatu své mnohaleté tvorby kombinací starších prací s těmi zcela novými v projektu, který reaguje na prostor pavilonu architekta Otakara Novotného,“ plánuje umělec.
Stanislav Kolíbal se narodil v roce 1925 v Orlové, v současné době žije a pracuje v Praze. Vystudoval grafický design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a scénografii na Akademii múzických umění v Praze. Od začátku šedesátých let vyvíjí Kolíbal vysoce individuální kreativní styl, který se zabývá kritickým přehodnocením minimalismu a konceptuálního umění. Jeho dvou- a trojrozměrná díla rozostřují hranice mezi malbou, kresbou, sochou a architekturou. Spolu s Adrienou Šimotovou, Václavem Boštíkem a dalšími založil uměleckou skupinu UB 12, která byla v roce 1970 zakázána.Také samotné Kolíbalovo abstraktní dílo se stalo politicky nepřijatelným. K počinům jeho tuzemské tvorby patří například opěrné zdi Nuselského mostu (1964) či Památník obětem fašismu v Praze (1969). Kolíbalovu světovou proslulost odstartovala v roce 1967 výstava Sculpture of Twenty Nations v Guggenheimově muzeu v New Yorku, po výstavě v roce 1973 v italském Miláně přišel ale totální zákaz vývozu jeho díla. Trval do roku 1979. Po revoluci vystavoval například v newyorském MoMA.
Stanislav Kolíbal
Český a slovenský pavilon stojí v Benátkách od roku 1926, Československo se k bienále připojilo ale už o šest let dříve, samotná přehlídka výtvarného umění se koná od roku 1895, s přestávkou během druhé světové války.
Prezentace Stanislava Kolíbala podle poroty doplní generační spektrum českých umělců z předchozích ročníků bienále: Dominika Langa, který v roce 2011 zasazoval do nových souvislostí sochy svého otce Jana Langa; Jiřího Davida, jenž v roce 2015 reinterpretoval Muchovu Slovanskou epopej; a také Zbyňka Baladrána. Videoesej o fenoménu Benátek přivezl tento český umělec do italského města v roce 2013, kdy ho na bienále vybral slovenský kurátor. Od rozdělení republiky se totiž Česko a Slovensko v „pronájmu“ pavilonu střídají.
Zajímavá doba pro Kolíbala
Návrh Stanislava Kolíbala podle poroty nejen podtrhuje architekturu česko-slovenského pavilonu, ale také téma letošního ročníku přehlídky. Motto 58. bienále vychází s ironickým podtónem ze staré čínské kletby: „Přál bych vám žít v zajímavé době.“
„Totéž platí pro Kolíbalovu pokornou tvorbu a umělecký názor: je to zdrženlivý, ale přesto angažovaný a vášnivý postoj, víra v umění jakožto aktivní formu osvobození a emancipace, jež je bouřlivá a vzdorovitá, ale současně hledá konsenzus, jež je kombinací formy a ideje, jež převrací paradigmata, normy a globální vnímání vzhůru nohama. Kolíbalův návrh zve diváky na cestu umělcovou myslí a klade důraz na tvorbu nezávislého hlasu, v němž se estetické mísí s politickým a ‚zajímavá doba‘ – po válce, po roce 1989, s ohledem na současný vývoj v umění – dostává věrnou a nekompromisní podobu,“ píše se ve stanovisku poroty.
Na bienále v Benátkách se představí Stanislav Kolíbal (zdroj: ČT24)
V ní zasedli hlavní kurátor Národní galerie Adam Budak, ředitelka Gulbenkian Musea v Lisabonu Penelope Curtisová, minulý zástupce na bienále Jiří David, Hana Provazníková z ministerstva kultury, ředitel sbírky umění devatenáctého století v Národní galerii Otto M. Urban a ředitelka drážďanského muzea Albertinum Hilke Wagnerová.
58. ročník obsadí benátské Giardini di Castello od 11. května do 24. listopadu letošního roku.