Na Stanislava Kolíbala padla stará čínská kletba. Zastoupí Česko na bienále v Benátkách

Průkopník českého avantgardního umění Stanislav Kolíbal bude reprezentovat Českou republiku na 58. výtvarném bienále, které začíná v květnu v Benátkách. 93letý umělec podle odborné poroty stále hovoří současným jazykem a promluví tak i k tématu letošního ročníku: umění jako možná odpověď na složitost dnešní doby.

Kolíbalovu výstavu s názvem Bývalé nejisté tušené vybrali porotci z třiadvaceti přihlášených. Do pomyslného finálového výběru se dostaly také projekty kurátora fotografie Matthewa Witkovského a surrealisty Jana Švankmajera.

„Moje účast na tomto bienále je vlastně náznakem malé retrospektivy. Neboť nejstarší exponát je z roku 1963 a dva exponáty vznikly vloni. Jako začátek jsem zvolil rok 1963, neboť tehdy jsem začal pracovat na architektonických úkolech s geometrií,“ prozradil Kolíbal. Kurátorem projektu je Rakušan Dieter Bogner.

Bílé sochy ze šedesátých let s tématem času a lability doplní díla ze sedmdesátých let, která výtvarník často propojoval provázky nebo nitěmi. Připomene také geometrické kresby z období svého stipendia v Berlíně na konci osmdesátých let, které se staly základem k jeho akvarelům a černým a bílým reliéfům. Na tyto motivy vytvoří Kolíbal deset metrů dlouhou kresbu.

„Pevně věřím, že budu schopný představit podstatu své mnohaleté tvorby kombinací starších prací s těmi zcela novými v projektu, který reaguje na prostor pavilonu architekta Otakara Novotného,“ plánuje umělec.

Stanislav Kolíbal se narodil v roce 1925 v Orlové, v současné době žije a pracuje v Praze. Vystudoval grafický design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a scénografii na Akademii múzických umění v Praze. Od začátku šedesátých let vyvíjí Kolíbal vysoce individuální kreativní styl, který se zabývá kritickým přehodnocením minimalismu a konceptuálního umění. Jeho dvou- a trojrozměrná díla rozostřují hranice mezi malbou, kresbou, sochou a architekturou. Spolu s Adrienou Šimotovou, Václavem Boštíkem a dalšími založil uměleckou skupinu UB 12, která byla v roce 1970 zakázána.Také samotné Kolíbalovo abstraktní dílo se stalo politicky nepřijatelným. K počinům jeho tuzemské tvorby patří například opěrné zdi Nuselského mostu (1964) či Památník obětem fašismu v Praze (1969). Kolíbalovu světovou proslulost odstartovala v roce 1967 výstava Sculpture of Twenty Nations v Guggenheimově muzeu v New Yorku, po výstavě v roce 1973 v italském Miláně přišel ale totální zákaz vývozu jeho díla. Trval do roku 1979. Po revoluci vystavoval například v newyorském MoMA.

Stanislav Kolíbal
Zdroj: Národní galerie Praha/Martin Polák

Český a slovenský pavilon stojí v Benátkách od roku 1926, Československo se k bienále připojilo ale už o šest let dříve, samotná přehlídka výtvarného umění se koná od roku 1895, s přestávkou během druhé světové války.

Prezentace Stanislava Kolíbala podle poroty doplní generační spektrum českých umělců z předchozích ročníků bienále: Dominika Langa, který v roce 2011 zasazoval do nových souvislostí sochy svého otce Jana Langa; Jiřího Davida, jenž v roce 2015 reinterpretoval Muchovu Slovanskou epopej; a také Zbyňka Baladrána. Videoesej o fenoménu Benátek přivezl tento český umělec do italského města v roce 2013, kdy ho na bienále vybral slovenský kurátor. Od rozdělení republiky se totiž Česko a Slovensko v „pronájmu“ pavilonu střídají.

Zajímavá doba pro Kolíbala

Návrh Stanislava Kolíbala podle poroty nejen podtrhuje architekturu česko-slovenského pavilonu, ale také téma letošního ročníku přehlídky. Motto 58. bienále vychází s ironickým podtónem ze staré čínské kletby: „Přál bych vám žít v zajímavé době.“ 

„Totéž platí pro Kolíbalovu pokornou tvorbu a umělecký názor: je to zdrženlivý, ale přesto angažovaný a vášnivý postoj, víra v umění jakožto aktivní formu osvobození a emancipace, jež je bouřlivá a vzdorovitá, ale současně hledá konsenzus, jež je kombinací formy a ideje, jež převrací paradigmata, normy a globální vnímání vzhůru nohama. Kolíbalův návrh zve diváky na cestu umělcovou myslí a klade důraz na tvorbu nezávislého hlasu, v němž se estetické mísí s politickým a ‚zajímavá doba‘ – po válce, po roce 1989, s ohledem na současný vývoj v umění – dostává věrnou a nekompromisní podobu,“ píše se ve stanovisku poroty.

3 minuty
Na bienále v Benátkách se představí Stanislav Kolíbal
Zdroj: ČT24

V ní zasedli hlavní kurátor Národní galerie Adam Budak, ředitelka Gulbenkian Musea v Lisabonu Penelope Curtisová, minulý zástupce na bienále Jiří David, Hana Provazníková z ministerstva kultury, ředitel sbírky umění devatenáctého století v Národní galerii Otto M. Urban a ředitelka drážďanského muzea Albertinum Hilke Wagnerová.  

58. ročník obsadí benátské Giardini di Castello od 11. května do 24. listopadu letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Značka Svěrák a Svěrák pořád funguje, říkají tři generace filmařské rodiny

Zdeněk, Jan a František Svěrákovi jsou zástupci tří generací talentovaných filmařů. Vyrůstali v jiné době a prošli si různými zkušenostmi, dva z nich navíc zatíženi nálepkou „syn toho Svěráka“. O filmu i vztazích mluvili jako hosté Interview Speciál.
31. 3. 2025

Vězni v hlavní roli West Side Story. Národní divadlo zařadilo záznam na program

Muzikál West Side Story nastudovaný vězni viděla i veřejnost. Záznam tento víkend uvedlo pražské Národní divadlo. Podle vězeňské služby podobné projekty usnadňují návrat na svobodu. Divadlo ve vězení není běžné, i proto ho národní scéna mimořádně na program zařadila.
30. 3. 2025

Zemřel herec Richard Chamberlain

Ve věku 90 let zemřel americký herec Richard Chamberlain, informuje list Variety. Proslavil se zejména v minisériích Šogun a Ptáci v trní, má za sebou ale i množství rolí na divadle. Podle listu byl Chamberlain pohledným a sošným „idolem“ klasického střihu, ačkoliv se nikdy nestal přímo hvězdou stříbrného plátna.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
29. 3. 2025
Načítání...