Skupina Guma Guar zkoumá na Staroměstské radnici zdejší Meze tolerance

Praha - S přesvědčením, že zákaz Komunistického svazu mládeže (KSM) byl porušením práva na svobodu slova, se představují členové výtvarné aktivistické skupiny Guma Guar v Galerii hlavního města Prahy. Ve 2. patře Staroměstské radnice prezentují předměty a záznamy spjaté s činností organizace a jejím zrušením. Výstava skupiny, jejíž členové zdůrazňují, že nejsou sympatizanty daného hnutí, potrvá do 1. června.

Ministerstvo vnitra zakázalo KSM v roce 2006, letos v březnu potvrdil jeho rozhodnutí Městský soud v Praze. „Zákaz činnosti KSM považujeme za porušení práva na svobodu slova,“ říkají členové skupiny. Pro návštěvníky výstavy připravili transparenty a plakáty z akcí, které svaz pořádal, televizní záběry i dopisy zahraničních organizací, které činnost KSM podporují. Materiály doplnili o anketu mezi studenty právnické a filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kterých se ptali na jejich názor na zákaz KSM. Většina studentů nevěděla, že svaz existoval ani že byl zakázán, 70 % se posléze k zákazu vyjádřilo kladně.

Zásadním prvkem v práci skupiny Guma Guar, působící od roku 2003, je provokativně kritický postoj k současné společnosti. Její členové na sebe upozornili například výstavou kritizující působení ředitele Národní galerie Milana Knížáka, kterou prezentovali letos v lednu v pražské galerii Vernon, nebo plakátem s papežem Benediktem XVI., který držel v ruce uříznutou hlavu britského zpěváka Eltona Johna. Kromě výtvarné činnosti se věnuje také experimentální elektronické hudbě. Název si skupina zvolila podle potravinářského pojidla, které se přidává především do konzerv.

Podle kurátora výstavy Karla Srpa skupina posouvá vlastní funkci galerie do polohy politického, společenského a ekonomického průsečíku, kdy se z prostor vyhrazených k vystavování stává místo určené ke komunikaci a výměně názorů. Způsob, kterým skupina pracuje, má podle něj své předchůdce v politicky orientovaném německém dadaismu a sociálním kriticismu 30. let 20. století.

Výstava Meze tolerance je součástí cyklu Hustý provoz, který pořádá Galerie hlavního města Prahy od začátku tohoto roku a jímž chce přiblížit dění na nezávislé výtvarné scéně. 30. dubna a 28. května od 16 hodin se bude v prostorách expozice konat debata s autory. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...