Praha - Pokud bychom měli vybrat osobnost českého filmu za minulý rok, stala by se jí zřejmě polská režisérka Agnieszka Hollandová, autorka dramatu Hořící keř. Její snímek ovládl nominace na Ceny české filmové kritiky i na České lvy. Drama o tom, jak Češi přijali alarmující čin Jana Palacha, mělo být i českým adeptem na Oscara, bohužel však (coby původně televizní série) nesplnil přísná pravidla Akademie. Nyní vstoupil do kin dokument o jeho autorce Návrat Agnieszky H., který popisuje nejen hluboký vztah, který k Česku chová.
Varšavská rodačka totiž zahájila svou veleúspěšnou profesní dráhu studiem režie na pražské FAMU. Když se v roce 2012 do Čech vrátila, aby natočila Hořící keř, svolila k natočení dokumentu, ve kterém na svůj pobyt v Česku vzpomíná. Nejsou to jenom studia, co ji zajímá. Jak sama zdůrazňuje, v Praze učinila určující zkušenost nejen s uměním, ale také s láskou, politikou a morálkou.
Dva měsíce v Ruzyni
Na filmovou akademii nastoupila v roce 1966 a v české metropoli zažila pražské jaro, srpen 1968, upálení Jana Palacha i nástup normalizace. Poměry, proti nimž Palach bojoval, tudíž zná z přímé zkušenosti: protestovala proti Sovětům, podílela se na studentském hnutí, na FAMU byla členkou stávkového výboru. Roku 1971 byla dokonce kvůli výrobě letáku o svobodě zatčena a nakonec strávila ve vazbě v Ruzyni téměř dva měsíce.
Také do své ruzyňské cely se Hollandová nyní vrací. Spolu s přáteli a tehdejšími spolužáky navštěvuje učebny FAMU nebo koleje, kdy bydlela (i mužské, kam se tajně plížila). V Praze se Hollandová seznámila také se svým manželem, v Polsku působícím slovenským režisérem Lacem Adamikem. Svědectví dnes již bývalého manžela, maminky, která mladou Agnieszku do Prahy poslala, a dalších nás přesvědčují o tom, jak budoucí režisérka světového formátu vynikala již za studentských let.
Snímek však není sentimentální vyprávěnkou, jakou by se snadno mohl stát, ale překvapivě svižným a vtipným portrétem neobvyklé ženy v neobvyklé době. Zásluhu na tom má zaprvé sama Hollandová, která, ačkoliv se nebojí patosu, jak dokázala i v Hořícím keři, o své minulosti mluví s nadhledem a ironií. Druhou silnou stránkou filmu je pozoruhodná režie Krystyny Krauzeové. (Kameru držel Jacek Petrycki, dlouholetý kolega Hollandové a jeden z nejdůležitějších kameramanů polského kina morálního neklidu.)
Podívejte se na upoutávku:
Krauzeová, taktéž Polka a studentka FAMU, natočila mimo jiné snímek Náš Vašek - síla bezmocných o bývalém prezidentovi Václavu Havlovi. V Návratu Agnieszky H. přirozeně spájí vzpomínky, momenty z natáčení i scény z Hořícího keře a archivní záběry, aby diváka skrze osudy Hollandové zároveň provedla klíčovými událostmi českých dějin. Jedno oživuje druhé, historická fakta i prožitky osobního života se osvětlují navzájem.
- Polka, Pražačka i světoobčanka Hollandová se smyslem pro polský patos i český humor nasvěcuje naše dějiny z trochu jiného úhlu, než jsme zvyklí. Kromě pojítka s vlastní historií se stává i mostem mezi Českem a Polskem, což v prvním plánu dosvědčuje bezstrarostné střídání češtiny a polštiny.
Po studiích v Praze se Hollandová vrátila do Polska, kde pracovala s Krzysztofem Zanussim nebo Andrzejem Wajdou. Na začátku 80. let emigrovala do Francie, nyní žije napůl v Bretani a ve Spojených státech. Jako režisérka je podepsána pod více než třemi desítkami snímků. Filmy Bittere Ernte (1985) a V temnotě (2011) byly nominovány na Oscara, další nominaci obdržel její scénář k dramatu Evropa, Evropa (1990), jež získalo Zlatý glóbus. Pravidelně natáčí pro HBO, podílela se na natáčení ceněných seriálů The Wire - Špína Baltimoru nebo Treme. V současnosti točí minisérii podle knihy Rosemary má děťátko.
Nebojte se!
Pražský návrat Agnieszky H. je intenzivním setkáním s výjimečnou osobností i umělkyní, o které, jak zazní v úvodu filmu, jeden přítel říkal, že má chuť „sníst její mozek“. Snímek Krystyny Krauzeové dává pochopit proč. Na konci dokumentu Hollandová radí nejen začínajícím filmařům, jak v životě uspět. Jako by reagovala na slova jiného slavného Poláka, když říká: Nebojím se ničeho!
Film Návrat Agnieszky H. koprodukovala Česká televize.
