Velkolepý El Greco. Toledo připomíná 400 let od jeho smrti

Toledo - Velkolepou výstavu malíře, sochaře a architekta, který se po celém světě proslavil jako El Greco, připravilo španělské Toledo, kde umělec dlouhá léta působil a také zemřel. Jde o dosud největší výstavu, která mu kdy byla věnována, v dubnu totiž uplyne 400 let od jeho smrti. Znovuobjevený mistr zásadně ovlivnil umění 20. století.

Nahrávám video
Největší výstava El Greka
Zdroj: ČT24

V Toledu bylo shromážděno přes sto děl významného umělce, obrazy dorazily z 29 různých měst. „Výstava je pro mě nejzásadnějším momentem kariéry. Pocházím z Toleda a El Grekovy obrazy znám od dětství. Jeho tvorba je pro mě kulturní manuál. Nedokážu si představit Krista jinak, než jak ho zobrazuje El Greco,“ říká restaurátor Rafael Alonso.

Příliš osobité interpretace

Vystaven je také obraz Svlékání Krista, který El Greco namaloval kolem roku 1577 přímo pro katedrálu v Toledu. Do Španělska tehdy odjel z Říma, protože nechtěl přebírat vládnoucí styl a malovat podle Michelangela. Ve svých obrazech naopak usiloval o to překonat renesanční ideály pravdy a krásy. Hlavně v pojetí náboženských témat vzbudil odpor.

El Greco / Svlékání Krista
Zdroj: ČT24

Podle církevních autorit byly jeho interpretace příliš osobité, mnohdy až neslušné, volba barev a způsob znázornění postav neodpovídaly dobovému vkusu. El Greco přestal dostávat zakázky od královského dvora a jeho dílo později upadlo v zapomnění. Znovuobjeven byl až v 19. století. „Byl to zapomenutý malíř. Outsider, který byl zpětně objeven jako bohatý zdroj inspirace, jehož výtvarné vyjadřování ovlivnilo řadu umělců ve dvacátém století,“ připomíná teoretik umění Rafael Baron. Jeho díla byla inspirací mimo jiné Paulu Cézannovi, Pablu Picassovi, Jacksonu Pollockovi nebo Emilu Fillovi.

I v Česku má El Greco své zastoupení. Od roku 1937 je ve sbírce Národní galerie Modlící se Kristus, který kompozičně vychází právě z obrazu v toledské katedrále. Vystaven je ve stálé expozici starého umění ve Šternberském paláci. Slavnému obrazu se věnoval jeden díl z cyklu Národní galerie nikdy nezavírá (podívejte se zde).

El Greco, vlastním jménem Domenikos Teotokópulos, známý pod španělským přízviskem, které znamená Řek, se narodil kolem roku 1541 na Krétě, kde se od mnichů vyučil na malíře ikon. V byzantské škole patřil mezi mistry svého oboru.

Kolem roku 1567 rodný ostrov opustil a odjel do Benátek, kde na něj zapůsobily díla Tiziana a Tintoretta. Posléze žil v Římě, než se v roce 1577 natrvalo usadil v Toledu. V tomto tehdy kosmopolitním městě vznikly jeho nejproslulejší obrazy, například Pátá pečeť Apokalypsy, Svatý Šebestián, Láokoón či Pohřeb hraběte Orgaze.

El Greco vypracoval nezaměnitelný styl protáhlých, dramaticky modelovaných figur, elegantních gest rukou, expresivních výrazů tváří a zářivě jasných barev. Malíř byl velice vzdělaný a sečtělý a proslul jako autor nesčetných emotivně laděných náboženských kompozic a nádherných portrétů. Zemřel 7. dubna 1614 v Toledu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 10 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 14 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...