Praha – Krizi na Ukrajině a energetickou závislost Evropy na Rusku lze řešit jedině společným postojem členských států osmadvacítky. Ty by přitom měly dát stranou zájmy či dohody, které mají vůči Rusku. Pozitivní roli by v tom mohli sehrát i europoslanci, kteří získali na základě lisabonské smlouvy mnohem větší kompetence v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Myslí si to Petra Benešová, lídryně kandidátky hnutí Občané 2011 ve volbách do Evropského parlamentu.
Benešová: EU musí vůči Rusku zaujmout jednotný postoj
14 minut
Benešová: EU musí vůči Rusku zaujmout jednotný postoj
ČT postupně představuje priority všech lídrů politických stran a seskupení, které kandidují do Evropského parlamentu.
Za jedno z klíčových témat považuje Benešová čerpání evropských dotací. „Z Evropské unie získáváme velké množství finančních prostředků, které ale nejsme schopni plně využít. Měla by být stanovena konkrétní kritéria pro operační programy – v rámci České republiky jich je 26, v Evropské unii je běžný počet tři až pět. Takže si myslím, že množství operačních programů by mělo být sníženo,“ řekla kandidátka v předvolebním rozhovoru na ČT24. Komise by podle ní měla kontrolovat využití evropských peněz nikoliv zpětně, ale dopředu.
Bruselské peníze by využívala především na sociální politiku, vědu a výzkum, vzdělání a zemědělství. S tím souvisí i další priorita hnutí Občané 2011 pro evropské volby: v Unii by chtělo narovnat podmínky pro zaměstnávání handicapovaných. „Určitě je možné v rámci všech zemí sjednotit podmínky a kritéria, aby bylo možné tyto osoby zaměstnávat,“ domnívá se Benešová. Pomoci by v této oblasti měly i evropské dotace. Jako europoslankyně by ráda prosadila, aby lidé s postižením byli rovnoprávnými zaměstnanci a studenty.
