Nobelovu cenu za ekonomii získali tři Američané za výzkum bank a finančních krizí

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Vědci získali cenu za výzkum v oblasti bankovnictví, ve kterém se zaměřili na otázku, jak dosáhnout menší zranitelnosti bank během krizí a jak případné krachy peněžních domů můžou finanční krize zhoršit. Jejich práce podle Nobelova výboru ukázala, „proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank“.

„Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili,“ řekl člen výboru John Hassler. 

Ke hromadnému vybírání hotovosti se uchylují klienti, kteří ztratili důvěru ve fungování banky. To „může vést ke kolapsu (bank) a ohrožení celého finančního sektoru“, uvedl výbor. „Nebezpečné dynamice lze zabránit tím, že vláda poskytne bankám pojištění vkladů a bude působit jako věřitel poslední instance,“ dodal. „Poznatky laureátů zlepšily naši schopnost vyhnout se vážným krizím i nákladným záchranným opatřením,“ uzavřel.

Osmašedesátiletý Bernanke v letech 2006 až 2014 vedl americkou centrální banku (Fed), nyní působí v analytickém středisku Brookings Institution. Osmašedesátiletý Diamond působí na Chicagské univerzitě a sedmašedesátiletý Dybvig pracuje na Washingtonově univerzitě v St. Louis.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.

Pouze dvakrát získala Nobelovu cenu za ekonomii žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát půjčí rafineriím ropu, vláda připraví zastropování marží u paliv

Stát půjčí tuzemským rafineriím sto tisíc tun ropy ze svých nouzových rezerv, řekl po jednání kabinetu Andrej Babiš (ANO). Důvodem opatření je omezení dodávek na ropovodu IKL/TAL. K situaci o cenách pohonných hmot se vláda znovu sejde ve čtvrtek. Předtím, ve středu, bude opět jednat s hlavními distributory. Ministerstvo financí dál analyzuje situaci, ve hře je i možnost snížit spotřební daň. Vláda také připraví zastropování marží obchodníků s palivy. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EK vyzvala Slovensko, ať zruší dvojí ceny nafty. Fico Komisi zkritizoval

Evropská komise vyzvala Slovensko, aby přestalo uplatňovat vládní nařízení o prodeji nafty, jehož součástí je i zavedení dvojích cen. Bratislavě pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva, uvedl v pondělí slovenský premiér Robert Fico (Smer). Podle něj chce Komise tímto krokem ovlivnit politickou situaci na Slovensku. Fico EK kritizoval rovněž za to, že dle něj nedokázala prosadit kontrolu ropovodu Družba na Ukrajině, kterým v lednu přestala proudit surovina na Slovensko a do Maďarska.
16:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Část dodavatelů zdražuje fixované ceníky plynu i elektřiny

Energetická společnost E.ON od pondělka zdražila některé fixované ceníky plynu i elektřiny. Zvýšení cen o nižší stovky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh) se týká nově uzavíraných smluv se závazkem. Zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou nebo s fixací uzavřenou už dříve se změny nedotknou. Zdražení fixovaných tarifů u nových smluv nebo jejich přípravu v minulých dnech oznámily například i innogy, Pražská plynárenská či MND. Reagují tak na růst ceny plynu na světovém trhu.
před 4 hhodinami

Ceny paliv rostou, zároveň stoupá i poptávka

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula. Nedostatek paliv podle něj nehrozí. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší.
13:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Stát nevyužil příznivé podmínky ke stabilizaci veřejných financí, míní NKÚ

Ani v loňském roce se nepodařilo zásadně stabilizovat veřejné finance, zhodnotil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2025. Přestože rostly příjmy státního rozpočtu i celá ekonomika, výdaje rostly rychleji. Plánovaný schodek rozpočtu vláda dle úřadu výrazně překročila. Státní dluh dál narůstal a přiblížil se 3,7 bilionu korun. Vysoký podíl povinných výdajů navíc dlouhodobě zvyšuje zranitelnost veřejných financí a snižuje odolnost státu vůči budoucím krizím.
před 12 hhodinami

Energetická krize kvůli Íránu dopadá na Asii

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.
před 14 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včera v 14:20

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 12:25
Načítání...