Nobelovu cenu za ekonomii získali tři Američané za výzkum bank a finančních krizí

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za „výzkum bank a finančních krizí“. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Vědci získali cenu za výzkum v oblasti bankovnictví, ve kterém se zaměřili na otázku, jak dosáhnout menší zranitelnosti bank během krizí a jak případné krachy peněžních domů můžou finanční krize zhoršit. Jejich práce podle Nobelova výboru ukázala, „proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank“.

„Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili,“ řekl člen výboru John Hassler. 

Ke hromadnému vybírání hotovosti se uchylují klienti, kteří ztratili důvěru ve fungování banky. To „může vést ke kolapsu (bank) a ohrožení celého finančního sektoru“, uvedl výbor. „Nebezpečné dynamice lze zabránit tím, že vláda poskytne bankám pojištění vkladů a bude působit jako věřitel poslední instance,“ dodal. „Poznatky laureátů zlepšily naši schopnost vyhnout se vážným krizím i nákladným záchranným opatřením,“ uzavřel.

Osmašedesátiletý Bernanke v letech 2006 až 2014 vedl americkou centrální banku (Fed), nyní působí v analytickém středisku Brookings Institution. Osmašedesátiletý Diamond působí na Chicagské univerzitě a sedmašedesátiletý Dybvig pracuje na Washingtonově univerzitě v St. Louis.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.

Pouze dvakrát získala Nobelovu cenu za ekonomii žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná návrh o rok odložit používání geoportálu územního plánování

Návrh prodloužit o jeden rok přechodné období, v němž nebude povinné používat Národní geoportál územního plánování, projedná v pondělí vláda. Na programu má i dvojici novel měnící rozpočtové určení daní, které předložil Pardubický kraj, nebo opoziční návrh Starostů a nezávislých (STAN) na úpravu krácení odměn zastupitelů při hromadění funkcí.
před 15 mminutami

Tchaj-wanu je dle Vondráčka věnována nadstandardní pozornost. Vztahy se musí udržovat, říká Demetrashvili

Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.
před 11 hhodinami

Bednář hájí vrácení důchodové hranice na 65 let. Budeme evropskou výjimkou, míní Pivoňka Vaňková

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali plánované změny v důchodovém systému. Člen senátního výboru pro sociální politiku Martin Bednář (ANO) obhajoval vládní změny zaměřené spíše na stávající důchodce než na ty budoucí a zdůraznil předvídatelnost důchodového systému. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) je důležité důchodový systém stabilizovat a připravit ho právě pro budoucí generace. Diskuzi moderovala Nina Ortová.
před 13 hhodinami

Česko má podle Havlíčka smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva na celou sezonu

Česká republika má smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva pro celou sezonu, řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zároveň ale nevyloučil, že některé aerolinky mohou kvůli nedostatku paliva v zahraničí rušit lety do Česka. Plynulé dodávky leteckého petroleje pro český trh v minulých dnech potvrdili i distributoři.
před 15 hhodinami

Nejméně dvě obchodní lodě zasáhla palba u znovu uzavřeného Hormuzského průlivu

Teherán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv, důvodem je pokračující americká námořní blokáda jeho přístavů, uvedlo podle agentury AFP velitelství íránských ozbrojených sil. Následně se nejméně dvě obchodní lodě dostaly pod palbu, když se pokusily průlivem proplout, napsala agentura Reuters s odkazem na bezpečnostní zdroje. Teherán průliv dočasně otevřel v pátek. Americký prezident Donald Trump v noci na sobotu řekl, že blokádu ponechá, pokud nebude s Íránem uzavřena mírová dohoda.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026

USA o měsíc prodloužily výjimku na nákup sankcionované ruské ropy na tankerech

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek prodloužila výjimku, která zemím na přibližně jeden měsíc umožňuje nakupovat sankcionovanou ruskou ropu a ropné produkty naložené na tankerech. Stalo se tak dva dny poté, co prohlásila, že tak neplánuje učinit. V sobotu to napsala agentura Reuters, podle níž se vláda snaží udržet pod kontrolou světové ceny energií, které kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu zahájené na konci února prudce vzrostly.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026

Ceny ropy prudce klesly, akcie posílily

Ceny ropy na světových trzích prudce klesly poté, co Írán oznámil, že Hormuzský průliv je zcela otevřen plavbě obchodních lodí. Klíčovou úžinou za normálních okolností proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Její blokáda ze strany Teheránu po americko-izraelském útoku na Írán vedla k citelnému zdražení, kdy ceny opakovaně překročily sto amerických dolarů za barel.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Soud zrušil vítěznou arbitráž Česka proti Synotu a zároveň zakázal další

Nizozemský soud zrušil arbitrážní rozhodnutí z roku 2023, podle kterého Česko uspělo ve sporu o 3,6 miliardy korun proti kyperským firmám ze skupiny Synot. Zároveň jim ale zakázal znovu vést proti Česku arbitráž, uvedlo ministerstvo financí, které považuje rozsudek za příznivý pro Česko. Spor s firmami WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited se týkal zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Synot se seznamuje s rozhodnutím a konzultuje jej s právníky.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026
Načítání...