Od příštího roku si musí všichni uvědomit, že se deficit státního rozpočtu nesmí vyvíjet jako letos, uvedl v Interview ČT24 prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Letošní rok, kdy „zabředáváme do většího zadlužení“, bere jako výjimku. Tu si sice můžeme jednorázově dovolit, ale nelze v ní dál pokračovat; mimo jiné proto, že by to podle Dlouhého společnost rozmazlilo.
Letošní hospodaření státu je na hraně možného, ale nelze tak pokračovat v dalších letech, řekl Dlouhý
Interview ČT24 – Vladimír Dlouhý (zdroj: ČT24)
Státní rozpočet skončil za prvních deset měsíců letošního roku se schodkem 274 miliard korun, což je nejvíce v dějinách České republiky. „Je to na hraně možného,“ komentoval vývoj Dlouhý s tím, že situace se nesmí dál zhoršovat.
Šéf Hospodářské komory věří, že se listopad a prosinec budou odvíjet podle očekávaní a celoroční deficit nepřesáhne 400 miliard. Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila v červenci letošní schodek rozpočtu na 500 miliard korun.
Návrh rozpočtu na příští rok zatím počítá se schodkem 320 miliard korun, ale není v něm obsažen dopad chystaného zrušení superhrubé mzdy (hrubá mzda zvýšená o odvody zaměstnavatele).
Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhuje nově sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent a pro příjmy zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně pak 23 procent. Naopak vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) obdobně navrhuje sazby 19 a 23 procent a zároveň zvýšit daňovou slevu na poplatníka ze současných 24 840 na 27 240 ročně. Oba návrhy mají začít platit už od příštího roku.
Při prosazení premiérovy varianty se nejčastěji odhaduje každoroční výpadek příjmů na více než 70 miliard korun. Hamáček odhadl dopad svého návrhu na 25 miliard.
Dlouhý jako představitel podnikatelů upřednostňuje variantu 15 a 23 procent. Za důležitější než diskuse o dopadech (zrušení) superhrubé mzdy však považuje to, aby utracené peníze byly vynaloženy efektivně. Připustil ale rovněž, že jako prezident Hospodářské komory a zároveň jako makroekonom se někdy dostává do schizofrenní pozice.
Připomněl také, že ministerstvo financí bylo vždy mistrem ve vytváření (rozpočtové) „vaty“, tedy že podstřelilo očekávaný hospodářský růst a pak mělo větší příjmy a určitou rezervu. Problém současnosti je však v tom, že přišla druhá vlna pandemie, o které se neví, jak dlouho tady bude a jaké bude mít ekonomické dopady.
Kroky kabinetu by měly být předvídatelné
Za důležité nyní Dlouhý považuje dát lidem – spotřebitelům i podnikatelům – naději. K tomu patří i předvídatelnost chování vlády, aby obrazně nešlapala chvilku prudce na plyn, potom na brzdu a pak zase na plyn.
Od kabinetu proto komora očekává, že bude zodpovědně naslouchat více skupinám odborníků a poučena z první a druhé vlny připraví základní parametry (například vývoj reprodukčního čísla či růst počtu nakažených), podle kterých bude pak jednat. „Očekávám, že pandemie s námi bude celý rok 2021,“ dodal Dlouhý.
On sám, jako informovaný laik, by příliš rychle nerozvolňoval současná opatření. Nečeká letos ani „standardní předvánoční šílenství,“ byť by lidem velmi přál nakupovací Vánoce. „Vánoce nevánoce, rozpočet nerozpočet, byl bych velmi opatrný,“ řekl prezident komory s tím, že jde o omezení sociálních kontaktů. Zároveň by v co největším možném rozsahu nechal všechny možné průmyslové výroby.
Vláda se při podpoře podnikání poučila z první vlny
Celkově si Dlouhý myslí, že se vláda poučila z první vlny pandemie a že podpora podnikání (v jeho nejrůznějších podobách) je asi dostačující z hlediska možností hospodářství a je transparentní. I proto je komora nyní k vládě mnohem méně kritická, než byla na jaře.
Prezident Hospodářské komory by zároveň uvítal schválení kurzarbeitu pro nouzové stavy a ukončení programu Antivirus ke konci letošního roku. Upozornil, že část podnikatelů volala po ukončení Antiviru už dříve – protože podle ní narušuje trh práce – ve prospěch selektivních, nikoliv plošných opatření. Pak však přišla druhá vlna a situace se výrazně změnila.
Dlouhý zároveň očekává, že hlavní dopady na menší a střední podniky přijdou v prvním a druhém čtvrtletí příštího roku.
Zaměstnanci versus zaměstnavatelé?
Dlouhý také v pořadu kritizoval dřívější vyjádření předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly. Ten v těchto dnech několikrát uvedl (v neděli pro televizi Prima, v pondělí na tripartitě), že některé firmy přikazují zaměstnancům nepoužívat aplikaci eRouška nebo neúčastnit se trasování kontaktů. Jména konkrétních firem nesdělil, ale řekl, že se dohodl s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD), že je bude kontrolovat Státní úřad inspekce práce.
Dlouhý k tomu uvedl, že to nesmí být takto prezentováno, jako by to byla převažující praxe. „Nesmí být vytvářen pocit, že toho podnikatelé zneužívají,“ řekl Dlouhý a dodal, že „to je sprostá lež“, a když má někdo takové poznatky, ať je oznámí příslušným úřadům. Zároveň nevyloučil, že jednotlivě mohou být takové případy. Podle něho však podnikatelé nesou největší tíhu lockdownu na svých zádech.